Tederikovy naděje, že dostane možnost promluvit s Vuan soukromě, byly marné. Automatický informační systém hlásil, že tři pasažéři s externím kreditem se nacházejí v jedné kajutě, zatímco další dvě přidělené zejí prázdnotou.

Tederik, rozhozený nepříjemným zážitkem bloudil chodbami a přemýšlel. Vzpomněl si, jak Vuan prostřednictvím alchymistických postupů uzdravila Tay Weena. Vybavil si Taukovy experimenty se starým křeslem. Mohlo by to být k něčemu užitečné?

Hleděl na bytosti, které jeho soukmenovci naposledy pohromadě viděli před deseti tisíci lety. Han, Kerr a Vuan už nebyli šedí a napůl průhlední, jak je viděl lapené v brázdě. Vypadali jako obyčejní desmoni. Jejich rozhraní bylo sotva rozeznatelné, což působilo podivně, protože bytosti Třetího řádu své extrémně silné rozhraní buď stavěly na odiv...

Tederikova kajuta byla malá, ale nemusel se o ni dělit. Převaloval se na úzkém kavalci a zíral do tmy ve snaze uspořádat si příčiny a následky událostí posledních dní. Pokusy o spánek dávno vzdal. Doktor Jeroným mu ustaraně nabízel cihusové tonikum na uklidnění rozjitřené mysli, ale on blbec to odmítl, že žádné dryáky nepotřebuje. Opak byl pravdou....

Tederik odletěl k Hladovým brázdám, a Danny si svatosvatě slíbil, že se nebude strachovat o jeho zdraví. Poslal Zářivku! Ta potvora na něj dohlídne. Chyběla mu stejně jako Rik, ne-li víc. Zvykl si na ni způsobem, který si předtím nedokázal představit.

Rytmické bubnování a vřískání Endy nepokládal za hudbu, ale za útok na smysly. Zahraniční stážisté sunnisenské polytechniky křepčili v taneční bublině ohraničené bezpečnostním silovým polem. Naráželi do pružné bariéry jako do trampolíny, občas i do sebe navzájem, a říkali tomu tanec.

"Jde mi o ty naše ztracené agenty," řekl zachmuřeně Kaebi. "Ztratili jsme jich osm. Každý z nich si zaslouží, abychom pro jejich záchranu udělali maximum. Co když ještě mají šanci? Alespoň někteří. Kdyby se jim podařilo pád zabrzdit a zaseknout se v té stěně stejně jako se to podařilo trojčatům, možná by je šlo ještě zachránit."

"Skoro to svádí k hypotéze, že jezevec do té brázdy sletěl taky," prohodil kdosi.

"Automatika v hajzlu!" zaklel Grenedon. Natáhl se a zalomcoval něčím pod ovládacím panelem. Se skřípáním a cvakáním se odtamtud vysunuly dvě páky, každá pro jednu ruku. Pilot se jich chopil jako tonoucí se stébla a zachraptěl: "Žádný strach! To znám z trenažéru! Vím, co mám dělat!"

Stál na plošině, připravený otevřít bránu, muži a ženy ochranky seskupení za jeho zády nesouhlasně bručeli. Do poslední chvíle si mysleli, že alespoň na základnu půjdou s ním. Jenže on rozhodl, že mnohem užitečnější budou doma. V soustředění ho vyrušilo dupání a křik: "Počkej!"