Blog

Přebor autorů fantastiky 2020 - 2021 - výsledky a rozhovory s vítězi obou ročníků

14.06.2022 13:36

V červnovém tištěném Interkomu číslo 6/2022 vyšel můj článek o výsledcích ankety PAF 2020 a 2021, který v zájmu větší propagace vítězů a snadnějšího šíření světem virtuálních médií jako mluvčí přeboru (se souhlasem redakce Interkomu) publikuji i zde.

 

 

Přebor autorů fantastiky 2020 a 2021

 

Přebor autorů fantastiky neboli PAF je pomyslný žebříček autorů, kteří získali nejvíce ocenění v literárních soutěžích žánrů sci-fi, horor a fantasy za uplynulý kalendářní rok. Cílem ankety je podpořit autory v dalším psaní a inspirovat ostatní. Podklady v anketě PAF obsahují výsledky z literárních soutěží pořádaných od roku 2008, hlavním patronem žebříčku je Michael Bronec ze Strak na vrbě, elektronické vyhodnocení zajišťuje Vladimír Němec. Za celou dobu existence je v anketě PAF zaevidováno celkem 1505 povídek od 535 autorů. Absolutně nejvyšší počet bodů za celou dobu existence přeboru až do současnosti obdrželi tito borci: jako první Dana Rusková, druhá byla Kristýna Sněgoňová, třetí Karel Doležal, čtvrtá Věra Mertlíková, pátý Petr Klepal.

Každoroční výsledky žebříčku a jména nejúspěšnějších finalistů přeboru bývají vyhlašovány na pravidelném prosincovém Fénixconu v Brně. Vzhledem ke covidovým omezením v letech 2020 a 2021 došlo na vyhlášení PAF (stejně tak na Fénixcon) až v březnu, a to za oba ročníky současně.

Vyhodnocení PAF za rok 2020

V roce 2020 bylo do PAF zahrnuto celkem 97 povídek od 66 autorů z 11 soutěží (Cena Karla Čapka – čtyři kategorie, Daidalos, Žoldnéři fantazie, Vidoucí, Rokle šeré smrti – dvě kategorie, Sardenské legendy, O krvavý brk, O stříbřitělesklý halmochron). Na nejvyšších dvou příčkách PAF bylo v roce 2020 těsno. Podle Vladimíra Němce, který statistiku počítal, tam šlo doslova o krk, protože první dva finalisty od sebe dělí rozdíl jednoho jediného bodu. 

  • Na prvním místě s 18 body je Petr Klepal za umístění s povídkou Marta v soutěži O stříbřitělesklý halmochron, s povídkou Ocelové nebe nad bory v soutěži Vidoucí, a s novelou Patálie s Rudou Hříbkem v CKČ. Připomínám, že Petr Klepal byl třetí v žebříčku PAF v roce 2015 a druhý v roce 2018.
  • Na druhém místě se 17 body je Radmila Tomšů s mikropovídkou Apokalypsa v A dur v CKČ, za kterou mimochodem získala MLOKA, který byl prvním mlokem v kategorii mikropovídek za celou historii CKČ, a dále za povídku Docela obyčejná služební cesta v CKČ. Připomínám, že Radmila Tomšů byla čtvrtá v roce 2019, první v roce 2017, a v roce 2018 se dělila o páté a šesté místo s Radovanem Kolbabou.
  • Třetí místo s 15 body patří Dávidu Mamrillovi za krátkou povídku Červený šíp v CKČ, a za další krátkou povídku Plavba cez neznáme more v CKČ.

Vyhodnocení za rok 2021

V roce 2021 bylo do PAF zahrnuto 76 povídek od 61 autorů z 10 soutěží (Cena Karla Čapka – čtyři kategorie, Žoldnéři fantazie, Vidoucí, Rokle šeré smrti – dvě kategorie, Sardenské legendy, O krvavý brk, O stříbřitělesklý halmochron). Jestliže bylo na vrcholu žebříčku PAF za rok 2020 těsno, tak příčky za rok 2021 jsou obsazené ještě mnohem těsněji. Sešla se tu nebývalá skvadra autorů se stejným bodovým ziskem, proto jim nezbývá než se o místa podělit. Kupříkladu třetí místo sdílí pět autorů a autorek, stejně tak čtvrté, čtyři páté, a tak to jde pořád dál. Uvidíme, zda se tento nový fenomén bude opakovat i v následujících ročních.   

  • Na prvním místě s 19 body je Marie Domská za umístění s povídkou Noc díkuvzdání v soutěži Vidoucí, dále za povídku Sedm jmen v soutěži Daidalos a za vítěznou novelu Voják nepláče v CKČ. Pro zajímavost: v roce 2020 se Marie v žebříčku PAF umístila na čtvrté příčce, přičemž od třetího místa ji dělily necelé čtyři desetiny bodu.   
  • O druhou příčku žebříčku PAF se dělí dva finalisté, kteří mají shodně po 13 bodech a jsou to: Dana Beranová za povídku Pláňata v soutěži Vidoucí a povídku Zloději v soutěži Vidoucí a Vlastimil Boháč za povídku Město kalných sluncí v CKČ a za povídku Zmizelí v soutěži Daidalos
  • Na třetí příčce s 10 body se tísní tito borci: Jitka Švubová, Eliška Mostecká, Jan Kozák, Adéla Věchetová Kalousková a Vojtěch Žák.

Úspěšným borcům srdečně gratulujeme!

 

Rozhovory s finalisty PAF 2020 a 2021

Přebor autorů fantastiky je sice míněn s mírnou nadsázkou, ale přesto vypovídá o míře úsilí, kreativitě a zdravé úpornosti oceněných autorů. Abychom motivovali k účasti v literárních soutěžích i další autory, položili jsme držitelům nejvyšších míst obou ročníku přeboru několik otázek.

 

1. Co právě teď píšeš?

 

Petr Klepal: Vrtám se v jednom ze svých oblíbených vesmírů, který jsem začal už v roce 2018, ale vzhledem k tomu, že to je volné pokračování povídky, která soutěží, tak nebudu konkrétní. Docela rád se vracím k příběhům, které jsem napsal dřív a přidávám jejich hrdinům nová dobrodružství, to je případ Patálií s Rudou Hříbkem a Ocelového nebe nad bory. Marta je zase dalším střetnutím nových hrdinů se starým záludným protivníkem.

Radmila Tomšů: Přiznám se, že teď momentálně nic. Ale je to proto, že jsem na jaře odevzdala do nakladatelství Fragment knížku Strážci rozhraní s podtitulem Hrozba z minulosti – ta by měla vyjít v září letošního roku. Také jsem Michaelu Broncovi předala rukopis knížky pracovně nazvaný Začarované divadlo a na začátku prázdnin by měla vyjít kniha z naprosto jiného soudku, kterou jsme napsaly dohromady čtyři autorky. Jde o pokračování úspěšné beletristické knížky Statek je rodu ženského, tentokrát s názvem Statek v nesnázích. Pracovat na třech textech najednou bylo docela náročné, tak si teď dám pár týdnů oddech a pak se s chutí pustím do dalšího dílu Strážců rozhraní.

Dávid Mamrilla: Momentálne sa intenzívne venujem asi 80 stranovej novele žánru diplomová práca :-) Z toho dôvodu som v poslednom čase nemal toľko priestoru písať beletriu intenzívnejšie. Písal som teda aspoň poéziu, ale občas sa podarí aj nejaká krátka poviedka. V hlave a v desiatkach zápisníkoch či wordových dokumentoch mám samozrejme kopec nápadov, tak verím, že sa aspoň niektoré po dokončení štúdia dostanú na papier.

Marie Domská: Pořád se věnuji svému universu Kchrat, ze kterého jsou všechny mé úspěšné povídky a novela. Občas se poposunu v čase dál do budoucnosti, jindy si s Kchratem zavzpomínáme na jeho divoké mládí. Ten svět je prostě úžasný a může se v něm odehrát cokoli, od lechtivé romance, přes detektivku až ke thrilleru.

Dana Beranová: Vezmu to trochu zeširoka. Povídky Pláňata a Zloději, které se dostaly do finále soutěže Vidoucí, jsou součástí knihy o čarodějce Henice.  Kniha pod názvem Zpěv straky se v tuhle chvíli připravuje na vydání v nakladatelství Host. A já už pilně pracuju na druhém dílu.

Vlastimil Boháč: Právě teď dokončuji povídku pro další ročník soutěže Daidalos a poněkud hlemýždím tempem pokračuji v práci na své první knize.

 

 

2. Máš konkrétní autorský sen, o který se chceš podělit se čtenáři, nebo je pro tebe psaní způsobem spontánního sebevyjádření?

 

Petr Klepal: No, já měl vždycky bujnou fantazii a ta mi nedá pokoj, dokud jí ty nápady neztvárním v nějakém příběhu. A když něco dělám, tak se to snažím dělat naplno, aby to fungovalo, všechno sedělo a šlapalo jako dobře promazaný stroj. Je to výzva, od prvního písmene po poslední tečku.

Radmila Tomšů: Píšu proto, že mě to baví, a jsem moc ráda, když mé texty potěší i čtenáře. Sen už jsem si asi splnila – jako každý autor jsem snila, že jednou budu držet v ruce vlastní knížku. Teď už mám své knihy vydané dvě, dvě rozpracované v nakladatelstvích a u dalších dvou se čtvrtinově podílím. Je to úžasné, držet v rukou knihu a být na obálce jako autor, to se prostě neokouká. Takže ano, mám sen – aby se mé knížky líbily, prodávaly a tím pádem byl zájem o další a já mohla psát dál a dál…

Dávid Mamrilla: Momentálne mám dva autorské sny. Prvým je zavedenie systémovosti a konzistentnosti do môjho písania. Väčšinu mojich doterajších poviedok som skutočne napísal tým zmieneným spôsobom spontánneho sebavyjadrenia. Myslím si ale, že ak budem chcieť vziať moje písanie na lepšiu úroveň a písať komplexnejšie a prípadne dlhšie príbehy, už to nebude stačiť. Preto mojím prvým snom je  stanovenie si rutiny, napríklad že budem každý týždeň písať aspoň päť hodín. Ak to vydržím po dobu jedného roku, budem spokojný. Druhý sen je viac materiálny (aj keď myslím súvisí s tým prvým) a je to vydanie knihy : -)

Marie Domská: Už od puberty je mým snem vydat knihu (a rozhodně ne jen jednu). Úspěchy v literárních soutěžích mě k tomu pomalu ale jistě přibližují.

 Dana Beranová: Moje heslo, které mám na svých stránkách, zní: Fantazie plní sny. A tak já ke psaní přistupuju. Osudy mých hrdinů jsou plně v mých rukách, co se mně nepovedlo, oni dokážou. A zároveň skrze ně mohu předat svým čtenářům svoje názory a myšlenky.

 Vlastimil Boháč: Stejně jako pro řadu dalších kolegů a kolegyň má můj autorský sen podobu vydání vlastní knihy u solidního nakladatelství, to pro začátek. Tvrdím, že pro budování autorského portfolia je ideální období před narozením dětí nebo doba, kdy odrostou. Jelikož se mě momentálně netýká ani jedno z toho, svoji knihu píši mnohem déle, než bych si představoval. Kdo ale říká, že cesta za svým snem musí být jednoduchá?

 

 

3 Co tě nejvíce inspiruje?

 

Petr Klepal: Nejvíc? Asi člověk jako takový. Ať ho zasadíte kamkoli, vždycky něco vyvede. Chytrý a mazaný dovede být jako stará horákyně a přece si rád nevidí přes špičku nosu a pak seká boty jako ten největší blb. Nosí v sobě třaskavou směs emocí a dost často je jeho největším vítězstvím ukočírovat sám sebe. Když se to pak spojí s úklady a nástrahami fantastických světů, je z toho vždycky slušná mela.

 

Radmila Tomšů: Inspirací může být cokoli – pár vět zaslechnutých ve vlaku, hudba, setkání s kamarády, příhody, na které si člověk vzpomene…

Asi nejvíc vlastní fantazie a samotný rozepsaný příběh, který si časem začne žít svým životem a v podstatě mě v psaní sám vede. Nejlepší je, když postavy „ožijí“ a třeba se i trochu vzpěčují nechat se zařadit do škatulky, kde jsem je původně chtěla mít. To pak vznikají nejlepší pasáže a je radost psát.

 

Dávid Mamrilla: To je náročná otázka, ale keď sa nad tým zamyslím, povedal by som, že literatúra a hudba, v tomto poradí.

 

Marie Domská: V poslední době nejvíce lidé kolem mě, hlavně čtenáři, od kterých dostávám zpětnou vazbu na již publikované povídky. Často zmíní něco jen tak na okraj a mně bleskne hlavou, že by z toho mohla být povídka… Jinak cíleně si chodím pro inspiraci na pinterest, některé fantasy obrázky by mohly samy vyprávět.

 

Dana Beranová: Nejvíc toho vymyslím na procházce se psy po lese. Druhý zdroj je místo, které nějak souvisí se scénou, kterou právě píšu.  Konkrétně kvůli Henice jsem navštívila pár hradů, kde jsem nasála středověkou atmosféru. A do třetice jako v pohádce - hodně mi dávají rozhovory s mými betačtenáři.

 

Vlastimil Boháč: Největší zdroj inspirace pro mě představuje naučná literatura nejrůznějších oborů. Ta tvoří základní substrát, z něhož raší výhonky nových nápadů. Kromě ní mě silně inspiruje také atmosférická, melancholická hudba rozličných žánrů, která dokáže moji představivost brát na opravdu zajímavé výlety.

 

 

4. Chěl/chtěla bys něco vzkázat čtenářům nebo ostatním autorům?     

 

Petr Klepal: Je super, že tu jste, že je pro koho psát a hlavně, snažit se co nejlíp psát. A s kým soupeřit.

 

Radmila Tomšů: Čtenářům bych přála, aby nacházeli příběhy podle jejich gusta, a hlavně, aby četli. Protože jen s nimi má psaní smysl, psát si do šuplíku je zbytečná ztráta času. Příběhy jsou celé až ve chvíli, kdy si najdou čtenáře, a každý si v nich objeví to své.

Autorům bych přála, aby jim to prostě psalo. Aby si našli dobré beta čtenáře a aby se nebáli jít s kůží na trh, nenechávali to, co napíšou, v složkách počítačů a posílali své texty do soutěží. Sama za sebe můžu potvrdit, že úspěchy v soutěžích jsou dobrým odrazovým můstkem pro psaní delších textů a i pro vydávání knih.

A pokud se hned nezadaří, nezoufejte. Příště to třeba vyjde.

 

Dávid Mamrilla: Určite by som rád autorov vyhecoval k intenzívnemu písaniu aj keď sa im zdá, že to nejde, alebo že už „to stratili“. Nech máme čo čítať a môžeme sa vzájomne inšpirovať. Takže proletáři všech zemí, pište! : -)

 

Marie Domská: Ostatním autorům: ať jim to píše. A čtenářům, aby byli trpěliví. Kchrat bude! :-D

 

Dana Beranová: Svým dcerám říkám, že knížka je kamarádka, která má na ně vždycky čas. Mně osobně knížky, tedy jejich čtení, nejen psaní, pomohly přes mnohá těžká období. A dodnes, když odcházím z knihovny s plnou náručí, naplní mě blažený pocit, že bude dobře.  Takže můj vzkaz v podobě takového hesla zní: Než topit žal v lihu, dej si radši knihu.

 

Vlastimil Boháč: Čtenářům bych vzkázal, ať nikdy nezanevřou na domácí fantastiku. Kromě už ověřených autorů se stále objevují nová jména, jejichž texty mají co nabídnout. A neostýchejte se na internetu dávat autorům zpětnou vazbu, je pro nás důležitá. Ostatním autorům fantastiky bych vzkázal jediné: Pište dál, vybrali jste si skvělý žánr!

 

 

Děkujeme nejúspěšnějším finalistům PAF 2020 a 2021 za jejich odpovědi a doufáme, že inspirovali ostatní autory.

Miroslava Dvořáková, tisková mluvčí PAF

 


 

Článek o PAF i s rozhovory vyjde v červnu

25.05.2022 20:33

Hlásím, že článek o PAF s rozhovory s šesticí finalistů za dva poslední ročníky vyjde v Interkomu červnu, jak mi odepsal Zdeněk Rampas. Těm autorům, kterým jsem to slíbila, to samozřejmě individuálně oznámím, a stejně tak je uvědomím, až to hodím na sítě (se souhlasem Interkomu), aby to mohli sdílet a propagovat tzak své literární počiny mezi kamarády a čtenáři.  

Takmer bezvýznamný chlap

25.04.2022 17:53

 

Jedna z povídek v CKČ, kterou jsem hodnotila za rok 2021, mi silně utkvěla v paměti. Jmenovala se Takmer bezvýznamný chlap. Vzpomínám si, že jsem si říkala, že toho chlapa, co to napsal, bych fakt ráda poznala (jako autora, samozřejmě). A ejhle. Právě jeho mám na třetím místě žebříčku PAF za rok 2020. Jmenuje se Dávid Mamrilla. V PAF za rok 2020 se umístil především díky povídkám Červený šíp a Plavba cez neznáme more (obě v CKČ). Mimochodem Takmer bezvýznamný chlap se v hodnocení CKČ v kategorii Krátká povídka za rok 2021 umístil na 4. místě. Stejně jako ostatní laureáty PAF jsem chtěla i Dávida požádat o rozhovor. Ale shánět e-maily autorů je komplikovaný proces, musíte oslovovat pořadatele jednotlivých soutěží a dlouho to trvá. Proto jsem se po Dávidovi poohlédla na FB, a díky společným přátelům přes psaní jsem ho našla během chvilky. A píšu mu: „Ahoj Davide, jsi Flaviin kamarád, tak to určitě budeš ty! Jmenuju se Mirka Dvořáková, a obracím se na tebe jako tisková mluvčí PAF (přeboru autorů fantasy - pořádá Michael Bronec, data zpracovává Vladimír Němec) s prosbou o rozhovor - jako s laureátem, který se umístil v žebříčku PAF v roce 2020 na třetím místě (ale já si jako hodnotitelka CKČ dobře všimla i Tvé excelentní povídky "Takmer bezvýznamný chlap" v hodnocení za rok 2021 – A byla jsem zvědavá, co za chlapa ten kousek napsalo. Takže jsi to ty?:)“ A dotazovaný mi promptně odpověděl: „Ahoj Miroslava, ano kontaktovala si správného chlapa!“  Co dodat? Rozhovor mám slíbený, Tomu aspoň říkám efektivní korespondence. Celkem čtyři rozhovory se čtveřicí laureátů už mám předjednané. Můžete se těšit na Petra Klepala, Radmilu Tomšů, Dávida Mamrillu (vítězové žebříčku PAF 2020) a na Marii Domskou (První místo v PAF 2021). Kontakty na ty další dva laureáty za rok 2021 a sice Danu Beranovou a Vlastimila Boháče zatím nemám, ale snad se ještě zadaří (PS: kdyby o nich někdo věděl, budu ráda za každý tip).  

 

 

Chystám rozhovory s laureáty PAF

25.04.2022 17:04

Jako každoročně po vyhodnocení žebříčku PAF (přebor autorů fantastiky) chystám rozhovory s finalisty. Letos to bude za ročníky 2020 a 2021 současně. Připomínám, že PAF je pomyslný žebříček autorů, kteří uspěli s nejvyšším počtem bodů v literárních soutěžích žánrů sci-fi, fantasy a horor, které souhrnně řadíme mezi fantastiku, jako jsou např. Cena Karla Čapka (dále jen CKČ), Vidoucí, Daidalos, Rokle šeré smrti a další, za uplynulý kalendářní rok. Cílem ankety je podpořit autory v dalším psaní a inspirovat ostatní. Hlavním patronem žebříčku PAF je Michael Bronec ze Strak na vrbě, elektronické vyhodnocení zajišťuje Vladimír Němec, prostor k zveřejnění výsledků v Interkomu poskytuje Zdeněk Rampas, a já se usilovně snažím s nejúspěšnějšími autory prohodit pár vět, přičemž mi rok od roku dá více práce vymýšlet otázky, které jsem ještě nepoložila, protože někteří laureáti, jako například Radka Tomšů, Petr Klepal nebo Marie Domská, jsou mezi vítězi už poněkolikáté, takže s nimi nebudu (virtuálně) rozmlouvat poprvé. Naštěstí jsem jako hodnotitelka měla to potěšení některá jejich díla číst, tak se mám od čeho odpíchnout. Ty povídky se ve Vidoucí i v CKČ hodnotí anonymně, ale vždycky se těším, až si ke kouskům, které mě zaujaly, po vyhodnocení přiřadím jména.

 

Člověk jenom čučí

07.04.2022 22:40

Mění se paradigmata. Překreslují se geopolitické mapy. A člověk se furt učí. Já v mých pětapadesáti kupříkladu došla k "objevnému" závěru, že autor a jeho dílo vůbec nemusejí být v souladu (jasně že o tom existuje spousta odborné literatury, ale znáte to: zkušenost je nepřenosná). Přesněji řečeno: nemusí být v souladu, jak na vás autor a dílo působí. Mám ráda knihy Sergeje Lukjaněnka (Hlídky a další jeho knihy) a taky filmy režiséra Nikity Michalkova (Znaveni sluncem a další jeho kousky). Vždycky jsem si tudíž myslela, že v zásadě rozumím (rozuměla jsem?), co chtěli čtenářům či divákům sdělit. Měla jsem je za nadané a chytré chlapy. Ale teď, když čtu jejich komentáře k současné situaci (zejména Lukjaněnkovy opravdu hloupé poznámky o naší "nevděčné" zemi), tak jenom čučím. Nezbývá mi než konstatovat, že i když se mi jejich tvorba líbí, tak to ještě neznamená, že jsou ti autoři se mnou ve věcech morálky a etiky (a dokonce i určitého základního povědomí o historii či přírodních vědách) na stejné vlně, ačkoliv jejich dílo ve mně původně ten dojem vyvolávalo. To neznamená, že úplně zanevřu na jejich tvorbu, ale už to prostě není, co to bývalo.

 

Ditrux - anotace

20.03.2022 17:50

 

Anotace: Jestliže ve vyhrocené situaci někdo pronese něco nevhodného, bude to zaručeně Ditrux Arci-Jeen, někdejší neúspěšný kandidát na post kapitána císařovy gardy. Ditova prostořekost je šperkem i štítem. Umístěný na nejvyšším místě žebříku mizerů si na své pověsti zakládá. Že mu vyvraždili většinu příbuzenstva? Ditrux spokojeně prudí dál. Obrat nastane až ve chvíli, kdy ztratí jedinou osobu, která mu jeho otravné manýry tolerovala. A na základně přituhuje. Pokud Sibiel rychle něco nevymyslí, Aliance Mizeon promění v prach. Dokonce i starý cynik Ditrux je připraven jednat přiměřeně vážnosti situace. A potom jedno náhodné setkání během tajné mise obrátí Ditův život vzhůru nohama.

Obálku od Nely Korbelové - je na ní Ditrux mezi jeho oblíbenými kaktusy - si můžete prohlédnout v galerii

dostupné zde: www.martinus.cz/?uMod=list&uTyp=search&c=%C4%8D%C5%A1%C5%A5%C4%8F&uQ=Ditrux

Print screen k dnešnímu pěknému datu

02.02.2022 10:10

 

 

 

Je 2.2.2022 a tady jsou všechny mé e-knihy dostupné na platformě Google play - kam se můžete dostat skrze banner na pravé svislé liště. 

 

fofry s novým rokem

11.01.2022 21:13

S Novým rokem se mi jako obvykle navalila hromada práce. Přišly soubory s povídkami obou soutěží, které hodnotím. Takže první kolo Vidoucích musí být vyhodnocené do druhé třetiny února a povídky z Ceny Karla Čapka někdy do druhé třetiny května. Budu mít co dělat, abych to všechno přelouskala a posoudila. Do toho moje civilní práce. A ještě se blíží každoroční strašák v podobě daňového přiznání a dalších k tomu navázaných laskomin (ještěže mám kamarádku, která mi s těmi hauznumery pomáhá). Proč tu vůbec běduju? Že to přece není taková hrůza? Jasně že ne. Jenom to má takovou zajímavou synergii. Každý konec zimy a předjaří, vždycky když mám největší fofry, mi totiž nejlépe odsýpá vlastní psaní. V době, kdy bych se měla zabývat deseti důležitějšími aktivitami jsem schopná napsat celý román a začít další. Jenom během včerejška jsem urazila patnáct stran a kdybych se dnes nepromenádovala tady na webu, bylo by to stejné (takto to bude minimálně deset kousků – pokud vydržím do půlnoci). A teď už mě omluvte.  

Aktualizace chronologie příběhů z Metaprostoru

30.12.2021 10:57

Aktuální Chronologie knih a sérií z megasérie Metaprostor podle děje:

Po zralé úvaze jsem se rozhodla aktualizovat tento článek z roku 2017 www.miroslava-dvorakova.cz/news/chronologie/ popisující souslednost jednotlivých knih odehrávajících se v Metaprostoru, protože jsem od té doby napsala další. Anotace a odkazy na distribuci najdete zde:www.miroslava-dvorakova.cz/knihy/ a anorace najdete zde: www.miroslava-dvorakova.cz/eknihy/. Ke knihám, které vyšly na Google play nebo na Apple Books, se dostanete přes bannery vpravo nahoře na hlavní stránce, ty ostatní hravě vygooglíte. 

  1. Ani párem volů (novela vydaná v únoru 2018 na Google play jako e-book, romantická temná fantasy).
  2. Kozel zahradníkem (vydáno 2016 na Google play jako e-book, romantická tragikomická fantasy)
  3. Podej ďáblovi prst (povídka, co začíná na Zemi v sedmnáctém století a končí na Mizeonu dvě stě let před kataklyzmatem, vyšlo tiskem Straky na vrbě, Lovci monster 2016),
  4. Vykladač: trilogie: Vykladač I – Zuby poražených (poprvé vydáno 2013), Vykladač II Střípky Sváru  (vydáno 2016),  Vykladač III – Slzy Netrebů  (vydáno 2017), vyšlo na Google play i na Nová vlna Praha.
  5. Sarvonův odkaz (nové, připravuje se k vydání na rok 2022)
  6. Návrat na Mizeon (tištěná trilogie vydaná Nová vlna, Praha v letech 2017-2018, nebo sedmidílná série e-knih, vydávaná Martin Koláček od roku 2021 – venku jsou čtyři díly ze sedmi, dostupné na běžných knižních serverech, a Martin Balcárek na Apple Books)
  7. Za devatero mlhovinami (Bonusová sbírka tří povídek, vydaná v roce 2020. S exkluzivní obálkou od Nely Korbelové, dostupná volně ke stažení, věnovaná věrným čtenářům od autorky při příležitosti jejího desátého výročí od obdržení 1. ceny MLOK 2010 v CKČ za novelu Kazisvět).
  8. Igor Ničitel (rozepsáno od roku 2019 – zatím nedokončeno): Igor Urval Nirruvien pochází z Equízia, ale už celé milénium čeří kalné vody Metaprostoru, jako jeden z vůdčí Triády Aliance Čtyřdohody. Metaprostor a Equízium jsou dvě univerza ve Veškerenstvu oddělené Předělem.  V Metaprostoru nemají problém s plevelnými fytobionty, v Equíziu zase nikdy neslyšeli o infonové chřipce. Obě univerza ale přesto mají něco společného. Vlastně někoho: Igora Urvala ab-Nirruviena. Zatím se mi nedaří Igorův příběh dokončit tak, abych s tím byla spokojená, protože samotná Igorova osobnost je výzva. Ale ono to přijde.
  9. Zatracené klíče (aktuálně rozepsáno) – o které klíče že se jedná? Mluvíme o klíčích k nedobytným laboratořím starých Vahanských bohů, kteří tam prováděli experimenty tak nebezpečné, že od nich nakonec sami vyděšeně utekli. Naštěstí za sebou nezapomněli pořádně zamknout, aby se k tomu nadělení nikdo nepovolaný nedostal. A právě po těch klíčích je v Metaprostoru už několik tisíciletí pěkná sháňka. Kdykoliv se v předcházejících knihách mluvilo o něčem, co nelze získat, bývalo to přirovnáváno ke klíčům od laboratoří Vahanských bohů...

 

Většina lidí prý fantasy nečte. Fakt?

20.12.2021 20:21

Na sociálních sítích, které sleduji, přibyl odkaz na rozhlasový podcast, kde skupinka nadaných a ambiciózních pokrokově smýšlejících mladých osob hodnotí nevalnou kvalitu současné tuzemské prózy, až na to, že to hodnocení nemůže být považováno za dostatečně objektivní, protože toho ti hodnotitelé (jak sami připouštějí) zase tolik nepřečetli. S odkazem na ten pořad se rozpoutala diskuse, ve jedna účastnice napsala: (cit) "Tak nezmínili tam jedinou sci-fi a fantasy z českého rybníku, měli tam samé takové až zvláštní knihy, které já vůbec nečtu. Takže za mě jsou co se týče mého odvětví úplně mimo bo České fantasy/sci-fi je na vzestupu." A na to jí druhá účastnice odpověděla (cituji): "Myslím, že většina lidí sci-fi a fantasy nečte, max sem tam něco." 

S tím prvním názorem se docela ztotožňuji, ale s tím druhým (...většina lidí fantasy nečte...) budu trochu polemizovat. Tak jako každý žánr má i fantastika svůj okruh skalních čtenářů a pak i čtenáře "hraniční" (co v pohodě lavírují na pomezí žánrů, nebo žánry střídají, protože je pro ně rozhodující, když je příběh zaujme), ale to je stejné celosvětově. A ano, v minulosti se často stávalo, že dobré kousky českých autorů byly upozaďovány ve prospěch špatných překladů špatných autorů cizích, ale poslední dobou se to pomalu lepší. 

Co se týká zájmu čtenářů, fantastika je až daleko na chvostě za jinými preferovanými žánry  jako jsou současné kriminální thrilery, detektivky, romány pro ženy (všeho druhu od upířích romancí po klasickou červenou knihovnu). Na první pohled se tedy dá připustit, že většina lidí sci-fi a fantasy nečte (jak prohlásila druhá diskutující), ale navzdory tomu tito lidé (tato většina) znají jak Harryho Pottera, tak Hry o trůny či Zaklínače, protože jinak by mezi vrstevníky vypadali "divně". A není zas tak důležité, že ty příběhy znají hlavně z filmů, protože ty byly natočeny podle knižních předloh.  

Znamená to tedy, že i když "většina lidí sci-fi a fantasy nečte", pořád je jich dost na to, aby autory bavilo pro ně psát. Samozřejmě nebudu zastírat, že patřím mezi ně - jako autorka i jako čtenářka - a že jsem ta potrefená husa, která kejhá:)).

 

 

1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>