Vykladač I - Zuby poražených (kapitola dvanáctá)
06.12.2018 21:13
Zíral do stropu a zběsile dýchal, pěsti měl křečovitě zaťaté. Probudil se s pocitem, že v pokoji není sám. Zašátral do strany, ale v matraci našel jen mělkou vystydlou prohlubeň. Ernu přece poslal pryč už před půlnocí. Nikdy ji u sebe nestrpěl déle, než bylo nezbytné. S hlubokým povzdechem se posadil a rozhlédl se. Komnata se koupala v měsíčním světle.
Venku byla chladná noc, vítr mlátil okenicemi, meluzína kvílela v komíně. Závěsy shrnuté po stranách oken se průvanem pronikajícím škvírami, slabě vlnily.
Zdálo se mu o Veře....