Probudil se nahý za bílého dne. V dálce křičeli ptáci. V první chvíli netušil, kde je. Zahrada. Altán. Šerryzah. Byla pryč.
četba na pokračování
V současnosti čteme trilogii Z(a)tracené klíče

Legendami opředená a dlouho postrádaná vahanská trojčata se doma příliš neohřála. Bez přípravy vyrážejí Kerr, Han a Vuan na trestnou výpravu do vzdálených končin nesmíru proti mocnosti, která je věky věznila. Jejich potomci jsou zklamaní, všechno se hroutí. Tederik nemá rád zbytečnou práci. Zalarmuje síly Metaprostoru, aby přitáhl tři neřízené střely zpět. A zatímco jsou všichni v trapu, brousí si na Vahan zuby armáda cizí mocnosti. Naštvaný Tederik se vydává na soukromou vysoce rizikovou misi, a tři zdevastované a obtížně zvladatelné starovahanské idoly (nepříliš ochotně) bere s sebou.
E-knihu vydal Martin Koláček E-knihy jedou 2025, a najdete ji všude možně - třeba tady
Tederik našel ztracené klíče vahanských laboratoří, a získal odměnu, o kterou nestál. Panovat pyšným vahanským generálům je totiž úplně jiná disciplína než vládnout krotkým ok-sawonským smrtelníkům. Rikovi bratři na jeho poslání pohlížejí různě. Ten prostřední je nadšený, zatímco ten nejmladší si ťuká na čelo, a mluví o roli užitečného idiota. Tederik zavádí nepopulární reformy, vyjednává s Aliancí, čelí atentátům. Zakazuje obchod s válečnými otroky a zbavuje Vahan dalších barbarských excesů. Dobře ví, že mu to prochází jen díky podpoře bohyně, která ho korunovala. Myšlenky na Vuan mu nedávají spát. Svedla ho čistě účelově, aby měla kontrolu nad pátráním po klíčích. Jejich bredeonský úlet už se nebude opakovat a je to tak dobře. Bohyně samotná je zdrojem neustálých dohadů a domněnek. Vězí v laboratořích, ven téměř nevychází. Nikdo neví, co tam dole tropí, ani kam se poděli její bratři – Kerr s Hanem. A bude na Tederikovi, aby to zjistil.
E-knihu vydal Martin Koláček E-knihy jedou 2025, najdete ji třeba tady
E-knihu vydal Martin Koláček E-knihy jedou 2025, najdete ji třeba tady
Tederik s Dannavionem bez potíží přistáli na doskočišti Tupi-Iranské univerzity a vydali se informovat Urbiela. Našli ho na terase se zelenými rostlinami ve společnosti Ditruxe Arci-Jeena. Na stole se povalovaly dvě barevně svítící videxové tabulky a plno starých map, některé byly napůl rozvinuté, zatížené sklenicemi.
Dupání po chodbě se blížilo. Endy se vrávoravě posadil. Hlava ho setrvale bolela. V hrudníku ho bodalo. Tak mizerně se cítil neustále. Opřel se o kovovou stěnu, a zamžoural na svá zápěstí. Rány od okovů byly ještě čerstvé. Po výprasku elektrickým bičem, o kterém Dexey prohlašoval, že tady na Vahanu slouží maximálně k umravňování školní mládeže, ho...
Danny chňapl Tederika za rukáv, přiskočil k nejbližším dveřím, za kterými nebylo nic slyšet. Zatáhl oba dovnitř. Ocitli se v kumbále s uskladněným nábytkem. Skrze lavice a dlouhé stoly naskládané na sobě se propletli k zaprášenému oknu. Vedlo na malý dvorek sevřený stěnami dalších budov. Uprostřed se nacházela studna, z které hubený akolyta s...
"Pamatuješ na mapu, co visívala v studovně nade dveřmi? Byla na ní nakreslená Feustonova svatyně v Nokwellu. Vzadu by měl být ovocný sad. Misionáři o něm rádi mluví. Ty stromy vysadili asi dvě stě let po prorokově smrti, takže by měly být pěkně staré. Co doskočit mezi ně? Teď na jaře tam nikdo nebude. Odtamtud se nenápadně vmísíme do města,...
Probudil se časně zrána. Na židli vedle lůžka našel nové solidní oblečení, něco mezi civilním bredeonským společenským úborem a mizeonskou vojenskou uniformou, v odpovídající velikosti.
Fenidion a Elevína pokojně spali v benthosu, který zvenčí vypadal jako hemžící se růžový rosol.
Když se Tederik probudil, vznášel se v husté teplé kaši a celé tělo ho brnělo. Všude kolem plavaly malé růžové chobotničky. Svítily vlastním světlem. Cítil, jak se ho dotýkají tenkými ohebnými chapadly, jak po něm kloužou. Byl by řval, ale zjistil, že má tu břečku i v puse a tím pádem i v plicích. Po stranách šíje, v místech, odkud...
Než aby riskovali ztrátu pracně vybudované důvěry, nakonec souhlasili, že se na Bredeon přesunou všichni společně. Koně převedli do salaše za kopec. Danny prohlásil, že ten ovčák se bude divit, jak bohatě mu tu ukradenou ovci vynahradili.
Ještěže nebylo snadné v pustině rozpoznat přesné poledne, jinak by Tederik z těch dvou přišel o rozum. Byli jako na trní. Místo aby cudně mlčeli, neustále do sebe ryli. Obviňování, kdo způsobil, že Dannavion odjel bez doprovodu, bez svačiny, bez rezervní deky, nebralo konce. Až to Tederik nemohl dál poslouchat, začal z čirého pudu sebezáchovy...









