Legendami opředená a dlouho postrádaná vahanská trojčata se doma příliš neohřála. Bez přípravy vyrážejí Kerr, Han a Vuan na trestnou výpravu do vzdálených končin nesmíru proti mocnosti, která je věky věznila. Jejich potomci jsou zklamaní, všechno se hroutí. Tederik nemá rád zbytečnou práci. Zalarmuje síly Metaprostoru, aby přitáhl tři neřízené střely zpět. A zatímco jsou všichni v trapu, brousí si na Vahan zuby armáda cizí mocnosti. Naštvaný Tederik se vydává na soukromou vysoce rizikovou misi, a tři zdevastované a obtížně zvladatelné starovahanské idoly (nepříliš ochotně) bere s sebou.
E-knihu vydal Martin Koláček E-knihy jedou 2025, a najdete ji všude možně - třeba tady
Tederik našel ztracené klíče vahanských laboratoří, a získal odměnu, o kterou nestál. Panovat pyšným vahanským generálům je totiž úplně jiná disciplína než vládnout krotkým ok-sawonským smrtelníkům. Rikovi bratři na jeho poslání pohlížejí různě. Ten prostřední je nadšený, zatímco ten nejmladší si ťuká na čelo, a mluví o roli užitečného idiota. Tederik zavádí nepopulární reformy, vyjednává s Aliancí, čelí atentátům. Zakazuje obchod s válečnými otroky a zbavuje Vahan dalších barbarských excesů. Dobře ví, že mu to prochází jen díky podpoře bohyně, která ho korunovala. Myšlenky na Vuan mu nedávají spát. Svedla ho čistě účelově, aby měla kontrolu nad pátráním po klíčích. Jejich bredeonský úlet už se nebude opakovat a je to tak dobře. Bohyně samotná je zdrojem neustálých dohadů a domněnek. Vězí v laboratořích, ven téměř nevychází. Nikdo neví, co tam dole tropí, ani kam se poděli její bratři – Kerr s Hanem. A bude na Tederikovi, aby to zjistil.
E-knihu vydal Martin Koláček E-knihy jedou 2025, najdete ji třeba tady
E-knihu vydal Martin Koláček E-knihy jedou 2025, najdete ji třeba tady
První otřes Tederika dostihl v Hnízdech, při prohlídce nového cvičiště pro omladinu. Ředitelka zařízení ho se skupinou důstojníků správní rady provázela areálem střelnice, situované v rozlehlé podzemní síni, když jim pochozí terén ujel pod nohama, skalní stěny se zavlnily jako chladnoucí nákyp v zapékací míse, a ze stropu s rachotem padaly uvolněné...
"Dost!" její hlas zněl jako prásknutí bičem. Všechen rozruch ustal.
"Endemon? Jak to myslíš, že už je pryč?" rozčiloval se Danny. "To jsem mu nestál ani za pozdrav?"
Jako obvykle spal trhaně. Vyhlížel svítání, takže ho ty rány na dveře neprobudily.
Vahanci drželi desetidenní týden. Osm dnů tvrdě pracovali. Devátého dne pracovali méně usilovně, proto mu říkali den příměří. Desátého dne vykonávali nezbytné úkony a vesměs odpočívali. Tento den nazývali dnem míru. Právě v takový den míru seděli Tederik s Dannym u snídaně. Bavili se o Dannyho rozrůstající se sbírce samostřílů, o jeho eskapádách v...
Endemon se pokládal za exulanta. Na Ok-Sawon zanevřel kvůli Feustonovým pohrobkům jako byli podvraťák Karaf a hovado Lupech. Vahan se mu hnusil kvůli tupým vojenským mozkům, co mu zavraždili tátu. Ze staré vlasti rád vypadl. Na tu novou, v které si jeho pitomý starší bratr hrál na monarchu z vůle jakési potrefené senilní bohyně, si zvykat odmítl....
Po rozpačitém rozloučení v konferenčním sále, během cesty do odletové haly Leno-o-vin, nepromluvil Dexey ani slovo. Ale jeho nasupený výraz hovořil za vše.
