Blog

Tvůrčí psaní - část druhá: Obsah a forma literárního díla

10.10.2017 21:16

2.1.  Obsah a forma literárního díla

Každý začínající autor by měl mít v patrnosti, že literární dílo má:

-  Obsah (o čem píše)

-  Formu (jakým způsobem píše)

 

Existují autoři píšící spontánně a jiní, co dodržují předem vytyčený plán. Obojí je možné.JObsah literárního díla: Zdá se to celkem jasné, ale není to tak. Stává se, že v průběhu psaní se autor rozhodně děj změnit, nakonec vznikne něco jiného, než co původně zamýšlel a může to být ještě lepší nebo neskonale horší


Forma: Je o tom spousta příruček – takže uvedu jen několik nejobvyklejších příkladů:

• Autor je vypravěčem a nezaujatým pozorovatelem (Er-forma). Popisuje děj, postrkuje své hrdiny příběhem, popisuje jejich jednání, ale do jejich nitra čtenáři nahlédnout nedá – čtenář musí vše dedukovat z jednání těchto postav – čímž obohacuje příběh o prvek napětí, nutí čtenáře nad psychologií postav přemýšlet.

• Příběh je vyprávěn z pohledu hlavního hrdiny (Ich forma) – zde se čtenář může s hlavním hrdinou ztotožnit.

• Autor může čtenáři vyprávění předkládat z objektivního „nadhledu“, ale současně se zaměří na několik konkrétních postav. Čtenář dostane příležitost je blíže poznat, proniknout do jejich mysli a skrze jejich osudy vše sledovat.


 

Cílová skupina:

Rovněž by měl každý autor mít jasno v cílové skupině. Měl by vědět nejen, co touží sdělit, ale i komu, protože podle toho volí výrazové prostředky. Jinak bude psát pro předškolní děti, jinak pro mladistvé, jinak pro cynické čtyřicátníky, jinak pro seniory.


Příběh jako kaskáda výjevů:

Při psaní současné literatury je třeba vzít v úvahu, že čtenář je připravený vnímat útvar téměř jako film. Autor popisuje spíše jednotlivé scény (záběry) a tím děj posunuje vřed. Útvar je komplexnější – nestřídají se pasáže popisu a dialogů jako ve starších knihách, ale v dialogu je zakomponován i popis scény a ještě dostane čtenář příležitost nahlédnout do vnitřního světa postavy, když autor – například prostřednictvím proloženého textu - naznačí její myšlenky. Moderní kniha tak připomíná rychlou kaskádu jednotlivých výjevů, které čtenář „hltá“, sotva se stačí nadechnout.


 

Příklad: ukázka z textu Stopařův průvodce po galaxii (Douglas Adams). Níže citovaná ukázka je z pasáže, kdy úředník stavebního úřadu přesvědčuje Arthura Denta, aby nebránil demolici svého domu. Dent leží v blátivé kaluži před bouracím bagrem (dům se má zbourat kvůli výstavbě dálnice). Arthur se brání tvrzením, že zprávu o bourání se dozvěděl předchozí den. Úředník argumentuje, že oznámení o bourání bylo v souladu se zákonem vyvěšeno na úřední desce radnice. Majitel domu ani úředník ovšem nemají ani potuchy, že planeta Země má být týž samý den zničena flotilou Vogonů kvůli výstavbě mezigalaktické dálnice. Vogoni budou argumentovat oznámením vyvěšeným na úřední desce na Alfa Centauri.


 

(cit):

„Mel jste právo vznést námitky nebo předložit protinávrhy v patřičné lhůtě.“

„V patřičné lhůtě? opičil se Arthur. „V patřičné lhůtě? Dozvěděl jsem se o tom včera, když ke mně domu přišel nějaký řemeslník. Ptal jsem se ho, jestli přišel umýt okna, a on na to že ne, že přišel zbourat dům. To mi ovšem neřekl rovnou. Nejdřív otřel pár oken a vyinkasoval pět liber. Pak se s tím teprve vytasil.“

„Ale pane Dente, ty plány byly přístupné na místním plánovacím úřadě tri čtvrtě roku.“

„To jo, a jakmile jsem se to dozvěděl, hned jsem se taky na ně šel podívat, včera odpoledne to bylo. Zrovna jste se nenamáhali na ně upozorňovat, co? Jako třeba že byste to někomu řekli, nebo tak něco na ten způsob.“

„Ale ty plány byly vyvěšeny . . .“

„Vyvěšeny? Musel jsem je nakonec jít hledat do sklepa.“

„Tam je oddělení, kde je vyvěšují.“

„S baterkou.“

„Asi byl zrovna výpadek proudu.“

„A schody zřejmě taky vypadly.“

„Podívejte se, našel jste to oznámení nebo ne?“

„Ale jo, našel. Na dne zamčené registračky, a tu vecpali na zrušený záchod a na dveře dali ceduli Pozor, leopard!“

Po nebi přeběhl mrak. Jeho stín padl na Arthura Denta, opřeného o loket ve studeném bahně. Padl na Arthurův dům. (konec citace)


 

(Ten mrak – to je stín jedné z lodi vogonské demoliční flotily...)


 

 

 

2.2. Pozor na „vatu“

„Vata“ jsou zbytečné kudrlinky, které začínající autor vkládá do textu, protože touží zvěčnti své duchovní pochody, ale nemají přímou souvislost s příběhem. Mohou být dobré, ale je třeba je vyštípat ven (autor je může použít v jiné knize, kterou napíše přímo na míru). Každá použitá drobnost v příběhu  by měla mít souvislost s celkem, jinak je zbytečná. V kurzech tvůrčího psaní bývá uváděn příklad „když je v úvodu příběhu zmíněna puška, musí se z ní na konci vystřelit.“

 

2.3. Vulgarismy – ano, či ne?

Pro vkládání vulgarismů platí obdobné zásady jako pro vkládání pasáží s „erotickým“ obsahem. Nikdy to nesmí být samoúčelné, pokaždé pro to musí mít autor pádný důvod:

         ·            v přímé řeči (bylo by absurdní užít expresivní výraz v pasáži “vypravěče”)

         ·            přibližuje psychologii konkrétní postavy – a musí korespondovat s jejím charakterem

         ·            vždy v citově vypjaté situaci

         ·            užití musí korespondovat s laděním celé knihy, účelem,

         ·            užití nesmí být v rozporu s cílovou skupinou

 

2.4. „Anglicismy“ v češtině

Ukázka špatného překladu z angličtiny – vedoucí následně k psaní podobných paskvilů i v češtině (ulovená v trnitém houští webu)

Na chvíli sevřu pěst, před zavřením notebook, na čem jsem pracoval, než se ukázala sestra. Vycítí mou podrážděnost, Kylie mi dává nucený úsměv a poplácá mě po ruce. Jsou lepkavé od polevy z koblihy a moje pusa se stáhne do zamračení.

"Jsem si jistý, že to nebude tak zlé." Ale dokonce i potom, co se mě zkouší rozveselit, je snadné vidět, že je pořád rozrušená. Otřu hřbet ruky o vnitřní stranu mé košile a ukážu jí příjemnější pohled, který můžu vytvořit.

"Pamatuješ si to poslední nahrávání, že jo?"

Kylie ztuhne, ale rychle se otřepe. "Slyšela jsem, že dostali pěknou herečku k předstírání spánku s tebou." Její hlas je na tom pronikavém tónu, který používají lidé, aby nalákali své děti k zubaři.

Komentář:

Bylo by snadné konstatovat, že tak strašný text snad ani komentář nepotřebuje, ale uvedeme si nejběžnější chyby, kterých se dopouštějí autoři, kteří používají stejně často angličtinu jako češtinu, a při psaní českého textu nevědomky vkládají do textu anglické „manýry“.

         ·            Nadužívání přivlastňovacích zájmen můj, svůj, tvůj, náš, váš, jeho, její, jejich

         ·            Nadužívání neurčitého zájmena “nejaký” (zatímco v angličtině se “some” používá velmi často, a je to normální, v češtině nikoliv !!!)

         ·            Nadužívání osobních zájmen já, on, ona my, oni ony ona. Čeština má na rozdíl od angličtiny skloňování dle rodů. Když se napíše: “Byla s ním včera”, tak to stačí. Není nutné psát:  “Ona s ním včera byla” (pokud nechceme to “ona” opravdu hodně zdůraznit).  

 

Tvůrčí psaní část první: Pokud se ráno probudíte a myslíte na psaní

10.10.2017 21:12

 

1 Úvod

Pokud se ráno probudíte...

Tvůrčí psaní bez ptaní - část první:

Pokud se ráno probudíte...
Pokud se ráno probudíte, a myslíte jen na psaní, dříve či později vás to nutkání přemůže, a začnete psát. Já osobně jsem s psaním začala koketovat přibližně v jedenácti letech, kdy jsem spáchala román o letu na Venuši o pěti kapitolách. V pubertě jsem toho kvůli jiným povyražením zanechala.

Přibližně před dvanácti lety jsem se z čisté potřeby uniknout pocitům vyhoření z mé tehdejší profese (kterou jsem později stejně opustila) k psaní vrátila. 
Začala jsem chaoticky prostřednictvím psaní fan-fictions, což jsou variace na známé nejčastěji filmově zpracované příběhy - kde jsou postavy hotové a člověk si jen hraje a dotváří další scénáře.Když jsem hned napoprvé vyhrála první cenu v jedné povídkové soutěži, rozhodla jsem se napsat něco svého.

Můj první román byl napsaný tak strašně, že pokaždé, když nashromáždím dostatek odvahy, abych ten text vytáhla z šuplíku a z výchovných důvodů se na něj podívala, se opětovně chytám za hlavu.
Neuměla jsem používat češtinu, můj styl nestál za nic. Ale já to prostě neviděla. Byla jsem skálopevně přesvědčená, že děj Kuličky pepře - romanticko-dobrodružného románu o tři sta stranách - je tak originální a postavy jsou tak skvěle vystřižené, že přece na nějakém tom stylistickém škobrtání tolik nezáleží. 
Dnes už se vůbec nedivím, že mě ti nakladatelé, které jsem svou prvotinou oblažila, posílali do háje:))

Kromě jiných jsem oslovila i nakladatelství Triton. Kuličku pepře jsem poslala rovnou do soutěže Trifid, které to nakladatelství tehdy organizovalo. Po nějaké době mi poslali román zpět. Navíc jsem obdržela pět stran kritického rozboru od paní Jiřiny Vorlové. 
Začínalo to takto: “Nic tak odfláknutého jsem už dlouho nečetla...” Následoval závratně štiplavý popis mých prohřešků a doporučení, jak jim předejít. Pět stran!

Seděla jsem doma na verandě a brečela. Brala jsem to jako obrovskou křivdu. „Kdo je ta Vorlová, že je tak chytrá?“ vztekala jsem se. „Pár stylistických a gramatických chyb, a co z toho nadělá!“ Úsilí, které jsem psaní věnovala, vyznívalo naplano. Radost, kterou mi to přinášelo, se ztrácela v hluboké bahnité jámě frustrace. Napadlo mě, že bude možná užitečnější řízkovat růže. Nebo chovat původní plemena slepic (ačkoliv by pro mne zmíněné činnosti byly spíše trestem). A v tomto stavu mne nalezl můj manžel Richard. Poklepal mi na rameno a řekl mi: „Miruško, nebreč. Kdyby to za nic nestálo, tak by se ta paní nenamáhala o tom psát, na pěti stránkách formátu A4...“ 
Trvalo měsíc, než jsem to „rozhořčení“ vydýchala a dva roky, než jsem Jiřinina doporučení důkladně prostudovala.

Tou dobou už jsem věděla, kdo je Jiřina Vorlová (administrátorka CKČ, VIP Československého fandomu, charismatická osobnost, se kterou si už několik let osobně znám). Pak jsem Jiřině napsala dopis, ve kterém jsem jí poděkovala.

A v roce 2010 jsem za novelu Kazisvět získala MLOKA, první místo v nejprestižnější literární soutěži české a slovenské sci-fi, fantasy a hororu Ceně Karla Čapka (soutěžní díla posuzují anonymně ti nejlepší nakladatelé a spisovatelé).

Legrační na tom ale je, že samotnou by mne nikdy nenapadlo se do této prestižní soutěže (kde se etablovali tací jako Kulhánek nebo Žamboch) přihlásit. Inspirovala a vyprovokovala mne svou kritikou Kuličky pepře na pěti stranách A4 právě Jiřina Vorlová o čtyři roky dříve.

Když se v jednom odstavci rozhorlila nad tím, jak příšerným způsobem používám osobní zájmena, navíc poznamenala, že v Ceně Karla Čapka, by Kuličce pepře kvůli gramatickým a stylistickým chybám neudělila ani bod. Když jsem pak svou prvotinu znovu a znovu přepisovala, a učila se, jak se to má dělat, vrtala mi ta její věta hlavou. Kulička pepře je rozsáhlý román a tato kategorie byla ze soutěže před nedávnem vyřazena. Proto jsem do Ceny Karla Čapka poslala po dvou letech práce čerstvou novelu Kazisvět. A vyšlo něco, co jsem absolutně nečekala - první místo - MLOK. Od té doby píšu dál. Něco je v tištěné verzi ve sbírkách a něco jako e-booky na mém webu a také na portále Google play, a na iBooks.

Všem začínajícím autorům vřele doporučuji, aby se nebáli a dál to zkoušeli. Aby dobře poslouchali, když jim nějaký redaktor nebo editor dává rady, zejména tehdy, když je kritizuje, protože to znamená, že to alespoň přečetli a že jim stálo za to to nehodit do moše po první větě:))

Když se ráno probudím, myslím na psaní.

 

 

                     

Jaké je to být spisovatelem

 Mnohem lépe než já to už popsali jiní. Proto zde použiju citace z článku "Sázky do literární loterie" 

(překlad a redakce Martin Šust). Článek je z pera spisovatele Jasona Sanforda a byl otištěn  v časopise XB-1, 7/201. Je zde naprosto perfektně a vtipně vystižen fenomén "potřeby" psát a z toho plynoucí konsekvence

(cit): Být člověkem znamená toužit po uplatnění. Chceme být pochopeni. Chceme být uznáváni během našich krátkých životů. I ti nejskromnější mezi námi – svatí, asketičtí a osvícení v našem středu touží, aby měl jejich život smysl. Možná po uznání přímo neprahnou, ovšem,pokud se jim ho dostane, pak i tyto osvícené osoby... porozumí jeho síle.

Pro spisovatele přichází uznání v podobě možnosti publikovat.

Nezáleží ani tak na jeho formě. Ať už jde o publikování pod hlavičkou nadnárodního konglomerátu nebo nezávislého vydavatele nebo on-line sebepublikování, vše na čem záleží je to, že váš příběh byl představen světu a nyní žije v myslích vašich čtenářů. ...

...Slavný spisovatel Neil Gaiman (Kouř a zrcadla, Oceán na konci uličky) jednou shrnul obvyklý názor veřejnosti v prohlášení dle kterého na začátku své autorské kariéry jednoduše očekával, že budou příjmy z prodejů vozit náklaďáky plné peněz. Což se nestalo – či  se tak alespoň nestalo okamžitě, protože, jak víme, Gaiman se náklaďáků plných peněz přece jen dočkal. Ovšem jeho úspěch se dostavil až po létech poctivé dřiny a zdokonalování řemesla. A to je také způsob, jak se většina autorů dobere k úspěchu. Začnou tvořit zcela nepovšimnuti, píší jeden příběh za druhým, čtou je jen přátelé a rodina a oni se pokoušejí prorazit. A když se jim poštěstí první velký úspěch, může to vypadat jako náhlá trefa do černého, ale ve skutečnosti je to stálo roky dřiny. (konec citace)

Zdroj: XB1 s.r.o.

ISSN 1804-6606

MK ČR E 19853

Strana 62, přeložil: Martin Šust

 

 

Jak se nacházejí spisovatelé

Osobně zastávám názor, že psaní je zčásti osud a zčásti posedlost. Harlan Ellison to ve své stati „Jak se nacházejí spisovatelé“ charakterizuje tak příhodně a nemilosrdně, že jsem neodolala a použila jsem jeho text pro tento seminář. 

Jedná se o výňatek z úvodu sbírky „Modlitby ke zlomeným kamenům“ od  Dana Simmonse, kde spisovatel a literární teoretik Harlan Ellison popisuje, jak „objevil“ Simmonse jako spisovatele. Text je poměrně dlouhý, ale neměla jsem to srdce jej krátit, protože by utrpěl kontext. Studentům  workshopu jsem jej odpřednášela selektivně (část jsem parafrázovala, klíčové pasáže jsem citovala). Pro účely tohoto blogu jej ponechávám celý. Pasáže, které pokládám za nejdůležitější, jsem zvýraznila tučným písmem. (Pokud nemáte trpělivost pasírovat se celým textem, mrkněte se na FB, tam jsem text v příspěvku s názvem "Psaní bez ptaní - část třetí", poněkud zredukovala)

Zdroj, ze kterého byly citace a parafráze čerpány:

Text copyright © Dan Simmons

Cover copyright © 1997 by P. Bauer

Translation copyright © 1997 by I. Reitmayer

All Rights Reserved

Edition © 1997 by PERSEUS publishing Ltd.

ISBN 80-86030-26-1

 

Poznámka pro všetečky:

Kdo je Harlan Ellison: https://www.databazeknih.cz/zivotopis/harlan-ellison-2977

Kdo je Dan Simmons: https://www.databazeknih.cz/zivotopis/dan-simmons-843

 

A jdeme na to!

Harlan Ellison: Jak se nacházejí spisovatelé

(cit): „Pak nadejde chvíle, kdy už je jasné, že nic nového ani důležitého nevykonáte. Člověk si vyndá účetní knihu a začíná počítat, co má hodnotu, co může nabídnout potomkům. Tady dobrý skutek, tam hrdinský čin. Tenhle rok podal hodnotný příběh, v tamté dekádě se zúčastnil důležitého společenského hnutí. Pokud jsou děti, připíše je k účtu, pokud napsal knihy, zaznamená je. Láska k přátelům, manželky a manželé, vlídnost k malým zvířatům. Hora, která nese vaše jméno. Ale vavříny, na které jste spoléhali, se proměnily v prach.

Je jisté, že až zmizím, nikdo si nevzpomene, že jsem poprvé publikoval Lenny Bruceho, že jsem zachránil dvě stě akrů půdy před stavbou, že jsem jednou chytil sám zloděje aut a při další příležitosti vypátral lupiče a přičinil se o jeho zatčení. Že jsem si dopisoval s tajemným B. Travenem a vydal jeho první knihu krátkých povídek. Že jsem právě já přiměl Mystery Writers of America, aby platili autorům a editorům, kteří přispívali do jejich antologií.

Takové věci jsou důležité pro mě, ale až odejdu… ze světa zmizí i informace, že se kdy přihodily. Získané ceny, eskapády proměněné v mýty, nerozvážně prožitá láska… to vše zastřou v zrcadle mraky. Zrcadlo se zakryje bílým prostěradlem, starožitný nábytek se odloží a jedné noci, když je zima, se starý nábytek rozseká na dřevo. Kdo potom dokáže určit, co bylo důležité, když tento člověk žil? Jestli SE ZAPSAL DO HISTORIE?

V oceánu času se před zapomněním zachrání jen hrstka. A i ta má mizivou šanci.

Stále častěji mě napadá, že je mou jedinou šancí, záchranným lanem v oceánu času a nejlépe plujícím zbytkem, právě objevení Dana Simmonse.

Ach, ano, to je správné slovo. Já ho objevil.

Existuje překrásné album, jež dal dohromady Stan Freberg, a jmenuje se Spojené státy americké. (Díl první: Prvotní léta) A v jedné reklamě na toto album se setká Kolumbus s Indiány na pláži a řekne jim: „Našel jsem vás.“ A oni na to odpoví: „Neztratili jsme se, věděli jsme, kde jsme.“ Kolumbus tedy své prohlášení opraví a řekne: „No, alespoň jsem vás našel tady na pláži.“ A oni docela souhlasí. Je to doopravdy hloupé. Co má ale být?

A já stejně tak objevil Dana Simmonse. Růžového a lehce zranitelného člověka na pláži.

Ten příběh stojí za vyprávění. Nese důležitou lekci, jakou se můžete v této náhodné historii literatury naučit. A jestli to sepíšu, snad si toho všimne i potomstvo.

Katalyzátorem byl Ed Bryant (v současnosti Danův blízký přítel, ale tehdy ho ještě neznal). Ed a já jsme byli už dlouho přátelé. Proto jsem mu asi dovolil, aby mě zapsal na Spisovatelskou konferenci v Rockies na Vysoké škole Colorado Mountain jako hosta. Tehdy se psalo léto roku 1981. Bylo horko, vlhko a já se děsil, že budu muset zpracovat povídky celé skupiny aspirujících autorů, kteří působili víc diletantsky než většina talentovaných lidí, s jakými jsem pracoval na různých Clarion konferencích.

Uzpůsobení lekcí workshopu mohlo jen těžko nastolit nějaký vztah mezi studenty a přednášejícím. Zatuchlá třída, židle pro malé děti. Nezapomenutelně tvrdé židle, na jakých jsme trpěli ve třetí třídě, rozestavené v řadách. Měli tady stupínek, kde seděl „instruktor“ a díval se na shromáždění. Člověk předpokládá, že je účelem, aby se z výšin nesla slova autorské moudrosti a dopadala na ubohé pozemšťany.

V porovnání s efektivním, klidným kroužkem pohovek a ušáků na Clarion workshopu, kde viděl každý každému jasně do obličeje, kde neměl vedoucí vyšší postavení a autoritu než kterýkoliv ze studentů… se tady jednalo o noční můru. A skupina byla na to, abych všem posloužil, moc velká.

Když jsem předešlého večera dorazil, dali mi štos rukopisů, který jsem měl zvládnout, ale neporadili, v jakém pořadí se budou jednotlivé povídky probírat. Tak jsem četl namátkou. Kvalita materiálu mě nikterak neohromila, ale doufal jsem, že narazím na povídky, které přijdou jako první. Přirozeně jsem strávil celou noc čtením přesně těch, které čekaly na konec týdne.

Když jsem se tedy příští ráno dostavil do foyeru budovy, kde všichni pobíhali, jedli koblihy a pili kávu, zkontroloval jsem seznam. Představte si mou radost, když jsem zjistil, že jsem se na tři ze čtyř povídek připravených k diskusi ani nepodíval.

Rychle jsem sebral kopie nepřečtených povídek z hromádky, zalezl si do zastrčeného kouta knihovny a začal vše dohánět. První tři byly docela dobré, ale nic ohromujícího. Čtvrtá byla jednoduše příšerná. K páté jsem se nedoslal… organizátoři oznámili začátek hodiny.

Vstoupil jsem do třídy, spatřil plné řady a prázdné židle na pódiu. Viděl jsem, jak na mě čekají, jako by se jednalo o nějakého evangelického kazatele, který přišel přednášet Slovo boží. Srdce mi spadlo do kalhot a hned jsem věděl, že to bude velmi těžké ráno.

Pochopte: nevěřím, že může psát každý. Tím chci říct, že každý dokáže – pokud alespoň trochu četl a má minimální představu, jak používat jazyk – splácat slova dohromady a stvořit souvislou větu. To znamená talent na psaní dopisů, doktorských prací a vlastní zábavu s „kreativním psaním“. Být ale spisovatelem – nejen „autorem“, jako tragédie jménem Judith Krantzová, Erich Segal, V. C. Andrews, Sidney Sheldon a horda dalších, doplňte si jména sami – musí člověk slyšet hudbu. Lépe to vyjádřit nedokážu. Člověk prostě potřebuje slyšet hudbu. Jazyková skladba může být narušena, hláskování dyslektické, námět morbidní, přesto poznáte, že tady pracoval spisovatel. Přestože se text zadrhává a je plný nevhodných voleb, stránku naplní hudba. Jen amatéři a dobráci věří, že by tomu mělo být naopak.

Když mě najali, abych vedl workshop, beru za svou povinnost být k dílům absolutně upřímný. Mohu s člověkem, který si probojovává cestu ke svému snu stát se spisovatelem, přestože hudbu neslyší, osobně soucítit. Pokud bych ale zvolil jednoduchou cestu, pokud bych se jen vyhnul tomu, že „poraním něčí city“ (nemluvě o těch mých, neboť nikdo nechce být považován za stvůru bez citu), zradil bych svou profesi i své zaměstnavatele. Stejně jako zájem studentů samých. Lhát člověku, který na to podle mého názoru (i ten může být samozřejmě špatný jako ten váš) nemá, je velmi zlé. Není to jen neupřímné, je to zbabělé. Flannery O’Connor jednou prohlásil: „Kamkoliv přijedu, se mě ptají, zda si myslím, že univerzita autory přidusí. Podle mého jich nepřidusí dostatek. Existuje spousta bestsellerů, kterým mohl dobrý učitel zabránit.“

A stejně tak i já považuji za svou povinnost odradit co největší počet „budoucích autorů“.

Skutečného spisovatele totiž odradit nemůžete. Už jsem to stokrát napsal. Zlomte skutečnému spisovateli ruce a on naťuká svůj příběh nohou nebo nosem.

S takovým postojem jsem se posadil před ostražité oči mladíků i starších mužů, mladých i starších žen. Všichni se tady shromáždili v naději, že najdou svého Guru, který jim dá šanci.

Ve skutečnosti jsem se workshopu už vzdal. Nedokážu tu bolest, kterou páchám ve jménu svatého boje za dobré psaní, překonat. Ať to dělá někdo jiný.

Jeden ze spisovatelů, jehož rukopis přišel na řadu jako první, se někam zatoulal. Věřím, že na hodinu poezie. Tak jsme se rozhovořili o tom druhém a ptali se ostatních účastníků na jejich názory. Pak jsem promluvil k práci já. Mé komentáře nebyly nijak oslnivé. Mé obvyklé „hodně se mi to líbí“ nebo „dal bych tomu osmdesát šest, má to dobrý rytmus a můžete na to tančit,“ ale nic hlubšího nebylo třeba. Byla to dobrá věc, nic víc.

Třetí příběh byl stejný. Pak jsme se ale dostali ke čtvrtému. Doopravdy amatérské, mišmaš nejasných klišé podaných bez jakéhokoliv půvabu. Skutečně každé slovo s chybou, celé dílo ověnčené těmi nejhoršími zvyky, jakým se oddávají lidé (podle slov Stanleye Ellina), kteří „si pletou lásku ke čtení s talentem k psaní“. Věděl jsem, že bude následovat nepříjemná přestávka.

Z obecenstva se ozvalo jen pár komentářů. Většina těch lidí alespoň dokázala rozeznat, pokud se s ním setkala, opravdu špatné psaní. Tak se stáhli a já je požádal o další názory. Neodpověděli. Místnost naplnil neklid. Napětí, jaké předchází pokusu provazochodců o první, smrtelně nebezpečné, společné trojité salto.

Požádal jsem gentlemana, který ten příběh napsal, aby se přihlásil. Sebral jsem odvahu, a když už jsem to udělal, pohlédl jsem mu do očí.

Přihlásil se starší, vysoký a hubený muž, jenž působil dojmem větrem ošlehaného, ale milého člověka. Už si na jeho jméno nevzpomínám.

Řekl jsem mu to. Řekl jsem mu, že pokud jsem po letech práce nakladatele, kritika, účastníka a instruktora workshopů, po celoživotním čtení a boji s trhlinami ve vlastním psaní, přesvědčením, vírou a tušením, co taková dobrá kniha znamená, dostatečně vybaven, zdá se mi (v mém pohledu), že pro psaní postrádá jakýkoliv talent. Nemá ani malý, ani použitelný. Vůbec žádný. Neurážel jsem ho, nehádal jsem se. Upřímně a pevně jsem mu vyložil pravdu.

Jak jsem mluvil, místnost potemněla. Někteří návštěvníci se schoulili na židlích, jako by se mi snažili zmizet z očí. Ostatní se odvrátili, jednu ruku použili jako záclonu. V některých obličejích jsem našel výraz, jaký se musí objevit uprostřed bitvy na tvářích vojáků, když vidí – s pocitem viny a lidské úlevy – že trefila kulka muže, který stojí v zákopu hned vedle nich.

Nemohl jsem přestat bez vysvětlení. Stránku po stránce, naprostá ztráta hudebního sluchu a nevhodnost jeho práce.

Nakonec jsem přestal. Pak jsem se ho zeptal, zda jde o jeho první příběh, nebo už něco nabídl k publikaci.

Byl to milý člověk, velmi slušný muž, takže odpověděl bez jakékoliv zahořklosti. Prohlásil: „Napsal jsem čtyřiašedesát románů. Nikdy jsem nebyl publikován.“ Zlomilo mi to srdce. Ale co jsem měl dělat? Tak jsem odpověděl: „Možná byste mohl trávit čas lépe nějakým řemeslem, uměním, pro jaké máte větší schopnost.“

Zavrtěl hlavou. V místnosti jsme byli jen mi dva. Jen ten příjemný stařík a já. Navždy jsme se spojili. „Vážím si toho, co jste řekl,“ poděkoval mi silným hlasem. „Věřím, že jste upřímný a říkáte to, čemu věříte. To mě ale neodradí. Chci psát a zůstanu u toho. Ale děkuji vám.“ Na toho muže, jehož jméno se mi nemůže vybavit, si vzpomenu téměř každý týden. Vzpomínám na něj, kdykoliv se posadím k práci.

Ale tehdy bylo jasné, že musíme udělat přestávku.

Bez pauzy jsme nemohli pokračovat. Všichni se museli na takové věci připravit. Proto jsem je vyzval, abychom se znovu setkali za patnáct minut. Místnost se okamžitě vyprázdnila. Ze skupiny ke mně nikdo nepřistoupil, aby si se mnou promluvil, nebo mi položil otázku. Bál jsem se, že i když považuji upřímnost za svou povinnost, působím příliš destruktivně.

Nedokázal jsem se připojit ke studentům na chodbě. Věděl jsem, jak se bojí myšlenky na návrat, kde nejspíš dopadnou stejně. Určitě si přáli, aby si vybrali třídu s jiným instruktorem. Nemohl jsem je oklamat. Bylo to hororové šou.

Tak jsem pozvedl pátý příběh, který se teď ocitl na vrcholu hromádky. Ať jsem se cítil jakkoliv špatně, přečíst ho během patnáctiminutové přestávky patřilo k mé práci. Místnost, můj vzhled, vše působilo smutně. Zalitoval jsem ubožáka, hlupáka, který pátý rukopis napsal. Začal jsem číst.

Nesl obyčejný název, ale úvodní věty měly sílu, byly dobře napsané. Vzpomínám, jak jsem si pomyslel: Díky bohu. Alespoň nebude následovat další krvavá lázeň.

A četl jsem dál.

Napadlo mě, že jsem se někde uprostřed příběhu rozplakal. A když jsem ho dočetl, byl jsem dojatý. Všechny ty dokonalé kličky a záhyby mě zmanipulovaly. Doopravdy jsem prožil to mrazení v zádech, jaké hledáme ve všem, co čteme.

Zamířil jsem na chodbu, potřeboval jsem na vzduch. Ta povídka mě skutečně vzala. A dole na chodbě jsem spatřil, jak ostatní ze skupiny sedí na zemi a pláčou. Drželi se zdi a plakali. Stáli venku v malých skupinkách, mnoho jich plakalo. Jasně se jednalo o víc než jen schopnou práci. Dotkl se nás skutečný spisovatel. Spisovatel se sakra talentem.

Když se třída znovu shromáždila, vyvolal jsem jméno povídky a prohlásil, že otevírám diskusi.

Ke komentáři se přihlásilo jen pár rukou. Ti, kteří se rozhodli promluvit, příběh pochválili. A pak, jako by se otevřela stavidla, se rozhovořili bez čekání i ostatní. Vykřikovali jeden přes druhého, jak je ten skvělý, skvělý příběh hluboce ovlivnil.

Pak jsem přišel s kritikou na řadu já. Dívali se na mě s jistým neklidem. Strhá ten příšerný chlap i toto exemplární dílo? Je to obyčejný sprosťák s jedovatým jazykem? Baví se tím, že zraňuje jemné duše?

A já se zeptal: „Kdo z vás je Dan Simmons?“

Ve třetí nebo čtvrté řadě pozvedl ruku tichý muž, kterého jsem si ani nevšiml. Vypadal na třicátníka, průměrná postava, obyčejný člověk, nic bizarního, nic vyšinutého z normálu. Podíval se přímo na mě.

Ve skutečnosti si pamatuji jen několik věcí, které jsem mu řekl. Dan si jich přesně pamatuje většinu. Ale v jádru jsem mu řekl toto:

„Není to jen dobrý, schopný a originální příběh. Ten příběh je velkolepý. Co jste tady stvořil, je zázrak. Je to věc, o které hovoří spisovatelé, když říkají: O to v dobrém psaní kráčí.

Psaní je neobyčejně vhodné, řemeslné zvládnutí, k jakému autoři dospějí až po letech pokusů a omylů. Příběh je originální, plný lidskosti. Co jste tady stvořil, nikdy na světě, dokud jste neprožil svůj sen, neexistovalo.“

Třída byla ohromena. Patnáct minut předtím viděli, jak jsem rozcupoval toho chudáka, teď se dívali, jak jsem dalšího člověka pozvedl do nebes jako symbol všeho, po čem toužili. Kdybych plánoval demonstraci dvou ostří svého meče, těžko bych ji mohl připravit lépe. Ve skutečném životě člověk málokdy tak dokonalé symboly kontrastu potká. Ve skutečném životě je to zamotané. Tak jasnou vizi najdete jen málokdy. Tady jsem ale o takový případ jednoduše zakopl.

Pak jsem řekl: „Když jsem vám to teď prozradil, navždycky vám změním život…

Pane Simmonsi, jste spisovatel.

A i kdybyste už nikdy nenapsal jediné slovo, vždycky spisovatelem zůstanete. Možná je tady mezi lidmi ještě další spisovatel, přesto považuji možnost, že je někdo tak skutečným, pravým a hodnotným spisovatelem jako vy za nepravděpodobnou. Když jsem vám to teď prozradil, musím vám říct ještě toto: Nikdy, nikdy se od té profese neodvrátíte. Když to teď víte, jste odsouzen strávit zbytek života v této samotářské a svaté profesi. Vaše vztahy utrpí, vaše manželka a rodina – pokud ji máte – vás budou nevyhnutelně nenávidět, každá žena, do které se zamilujete, bude tou vaší částí, která má za milenku psaní, pohrdat. Neuvidíte kvůli závěrce filmy, prožijete neklidné noci beze spánku, protože vám práce nepůjde. Budete mít navěky finanční problémy, neboť spisovatelé většinou nevydělají dost ani na nájem, na to, aby jejich manželka odešla z druhého zaměstnání, na to, aby koupili dítěti hračku.

A nejhroznější je, že si většina z vás myslí, že jsem tamtoho člověka zneužil…“ Ukázal jsem na vlídného, starého gentlemana, kterého jsem tak strhal, „…a tohoto člověka ověnčil vavříny. Ale je pravdou, že jsem se pokusil zachránit jeho život. A Simmonse jsem právě odsoudil k životu nekonečné práce, malého uznání, připsal mu kletbu, jakou nezruší ani smrt!

Jste spisovatel, pane Simmonsi. A víte, proč se na to můžete spolehnout? Víte, že jste spisovatel, když to říká spisovatel jiný.

Mohu použít vaši povídku do časopisu TwilightZone pro soutěž krátkých povídek?“ A všichni v místnosti omdleli.

Dan by vám to mohl vyprávět mnohem lépe než já. Jeho vzpomínka na to ráno v Rockies je téměř dokonalá. Nemohl by vám ale popsat výraz ve vlastním obličeji ve chvíli, kdy jsem mluvil. Byl ohromený, radostný, vyděšený a zamlklý, plný strachu. To byla chvíle, kdy se chudý, Špinavý ošetřovatel koní dozví, že je Ztraceným princem Dimenze exotika.

Samozřejmě soutěž vyhrál. (Technicky byly na prvním místě povídky dvě, ale všichni porotci včetně Petera Strauba, Roberta Blocha a Richarda Mathesona, z té povídky přímo šíleli.) Dan Simmons získal mezi tisíci soutěžícími první cenu. Ten příběh se jmenoval Řeka Styx teče proti proudu a to byla první práce z těch, které měly na cestě ocenění přijít.

Dan mi vyprávěl, že se pokoušel s velmi malým úspěchem prodávat povídky už tři roky. Jednu prodal časopisu Galaxy a časopis padl, ještě než vyšla. Prodal povídku časopisu Galileo a časopis padl, ještě než vyšla. Protloukal se trhem tři roky, vydělával si na živobytí jako učitel základní školy, specialista na vzdělání nadaných a talentovaných dětí.

Prozradil mi, že tento workshop bral jako poslední šanci. Danovi i Karen bylo jasné, že se bude muset s blížícím se dítětem rozhodnout, jak jim zajistit budoucnost. Karenina víra v Danův talent nikdy nepohasla, přesto viděla, jak se mučí, jak ho to ničí. Tak ho přiměla navštívit workshop. A Dan jí řekl: „Jestli mě tam alespoň trochu nepřesvědčí, že mám talent, zabalím to. To bude mé rozcestí.“

A vyhrál soutěž. A prodal novelu do časopisu Omni. A sehnal si agenta a agent prodal PÍSEŇ KÁLÍ a PÍSEŇ KÁLÍ se stala první prvotinou, jež získala světovou cenu fantasy za nejlepší román. A vyšel HYPERION a HYPERION získal cenu Hugo. A já jednou pozdě v noci s Danem mluvil. On byl v Longmontu, já v L. A. A já mu řekl: „Kdysi jsem ti řekl, že ti má řeč změní jednou provždy život. A měl jsem pravdu. Věřil jsi mi tehdy?“

„Ano.“

„A uvěříš mi tentokrát, když ti řeknu ještě jednu pravdivou věc, která tvůj život znovu změní?“

„Ano.“

Do noci, která nás dělila, jsem tiše zašeptal: „Dane, budeš slavný. Nejen bohatý. To je jednoduché. Staneš se jedním z nejdůležitějších spisovatelů naší doby. Cizinci budou znát tvé jméno a poznají tě na ulici. Lidé budou hledat tvou radu, budou se na tebe chtít nalepit obchodníci. Neříkám ti jen to, že budeš velký spisovatel, ale ještě něco víc: stane se z tebe spisovatel slavný. Měl bys to vědět už teď, protože to přijde rychleji, než si toho všimneš. A měl by ses sakra rychle začít vyzbrojovat, protože až po tobě, kamaráde půjdou, pak už nebudeš mít čas zjišťovat, jak přežít.“

Dostal jsem se tam, kde je teď Dan Simmons a byl jsem tam, kam se on brzy dostane. Mohu tam být teď, možná se tam dostanu znovu. Ale jednu věc vím: jestli dostanu šanci, aby si na mě někdo vzpomněl, bude to nejspíš proto, že právě já „objevil“ Dana Simmonse. No, nenasralo by vás to!?(konec citace)

Zdroj:

Text copyright © Dan Simmons

Cover copyright © 1997 by P. Bauer

Translation copyright © 1997 by I. Reitmayer

All Rights Reserved

Edition © 1997 by PERSEUS publishing Ltd.

 

ISBN 80-86030-26-1

Odpovědi na často kladené dotazy

10.10.2017 21:07

V poslední době se mi sešlo několik mailů od lidí, kteří navštěvují mé webové stránky a vzkazů od uživatelů FB. Všichni se zajímali buď o to, jak by mohli vydat své povídky, nebo chtěli radu týkající se techniky psaní. Protože byly doby, kdy jsem taky začínala a dobře si vzpomínám, jak jsem byla tehdy hladová po jakékoliv užitečné informaci, každému z oněch tazatelů jsem poměrně obšírně odpověděla, u někoho jsem si i přečetla ukázky a podělila se o dojmy. Jelikož jsem v těch odpovědích mnohokrát z různých úhlů psala o té stejné věci, a protože mě to většinou vyrušilo od rozepsané zápletky, napadlo mě, že by možná bylo fajn odpovědět paušálně, něco ve stylu "Odpovědi na často kladené dotazy". Rozhodla jsem se tedy zveřejnit texty ze semináře o Tvůrčím psaní, který jsem před několika lety přednášela středoškolským studentům a možná je i doplnit dalšími čerstvými informacemi. Na FB je budu dávat po částech, sem do blogu na webovkách to šoupnu naráz:)) a časem případně doplním.

Předem upozorňuji, že se jedná o mé ryze osobní zkušenosti, které jsem za ty roky o autorském psaní posbírala. A že mnohem fundovaněji než já o tvůrčím psaní píše trio Eykelka, Cirrat a Sikar na webových stránkách triumvirat.cz, skvělé jsou stránky Kateřiny Foldánkové nebo Jitky Ládrové,  (všem osobám psaním posedlým je vřele doporučuji)


 

Obsah:

1. Úvod

Když se probudíte, a myslíte na psaní, jste spisovatel

Sázky do literární loterie (úryvek z rozhovoru se spisovatelem Jasonem Sanfordem)

Jak se nacházejí spisovatelé (úryvek z předmluvy knihy “Modlitby ke zlomeným kamenům”)


 

2. Špetka teorie nikoho nezabije

Obsah a forma literárního díla

Příběh jako kaskáda výjevů

Pozor na vatu

Vulgarismy – ano či ne

Anglicismy v češtině


 

3. Workshop – ukázky, rozbory, komentáře

Z deníku včely (máme co sdělit, nebo je to autoterapie pro psychoga ?)

Kýbl sraček (vulgární výrazy – co s nimi?)

Komentář k novele (Čaroděj - příklad editace textu)

Něco z noční strany (ukázka mistrné práce se slovem i dobrého překladu)

Odkazy


 

Jak zabít padoucha

08.10.2017 19:32

Je to těžko k uvěření, ale za celé dva měsíce jsem napsala sotva dvě stránky. Lámala jsem si totiž hlavu, jak zamordovat ústředního padoucha rozepsaného románu "Ani párem volů". Možná byste si řekli, co na tom může být tak těžkého. Že je padouch určen k likvidaci, je jasné každému, kdo drží pěsti ústřední postavě. Pokud padouch nevyklidí pole, ústřední postava nemá šanci přežít.  

Jenomže ono je nutné toho padoucha zamordovat věrohodně! Tak, aby se nitky, které autor nechává trčet v průběhu psaní z osnovy příběhu, oním dějinným zvratem (kterým je smrt padoucha), hezky svázaly do úhledných tvarů. Nemůžete padoucha prostě sejmout jako figurku na šachovnici, aniž by se tím vyjasnily souvislosti popisované někde na stranách 18, 39 nebo 104. Čtenář se má po obeznámení s okolnostmi smrti padoucha prostě udeřit do čela a výsknout: "No jasně!" nebo: "Tak proto!"

A že smrtí padoucha máme vyhráno? Nic není dále od pravdy. Ústřední hrdina sice odvalí kámen v podobě padoucha ze své cesty, ale zbývá mu se důstojně popasovat s tím bincem, který eliminací padoucha nadělal. Žádné odcházení do zapadajícího slunce se zatím nekoná! To by se Vám tak líbilo! 

Vážně si nechci honit triko... :)))

09.08.2017 14:41

První recenze Vykladače III je venku

09.08.2017 14:29

První recenze Vykladače III na Googler play je venku a já za ni děkuju!

link: https://play.google.com/store/books/details/Miroslava_Dvo%C5%99%C3%A1kov%C3%A1_Vyklada%C4%8D_3?id=OSIsDwAAQBAJ

Čas šelmy

01.07.2017 18:14

3.5.2017

Našla jsem skvělou knihu. Jmenuje se Čas šelmy a je to sbírka povídek s postapokalyptickou tématikou. Jednotícím motivem je existence na Zemi po katastrofě apokalyptického charakteru a je fuk, jestli přiletí emzáci, nebo civilizaci vyhladí epidemie. Je zábavné sledovat, jak se hrdinové jednotlivých příběhů vyrovnávají se situací a myslím, že s ohledem na to, kam se náš svět v současnosti řítí, je to docela poučné čtení.
Knihu redigovali, a rovněž do ní dílem přispěli, mí kamarádi Vladimír Němec a Karel Doležal, další povídky napsali spisovatelé dobře známí v okruhu sci-fi, hororu a fantasy.

Anotaci, recenze a další podrobnosti jsou na odkaze:
https://casselmy.xf.cz/index.php
Tady přikládám (s dovolením autorů), alespoň obálku:

 

Fotka uživatele Miroslava Dvořáková.

5.4.2017 

 

Díky, že čtete!

 

Dnes jsem se jenom tak namátkou mrkla na portál Google play - knihy a docela mě potěšilo, když jsem v oddíle "nejoblíbenější knihy zdarma" (dá se tam dostat z horní lišty rozklikem "žebříčky nejlepších), našla dvě moje knihy v první patnáctce. Stéblo na hladině se skví na desátém místě a Ex post na místě třináctém. To je po několika letech od vydání pořád docela potěšující výsledek:))
Tak jsem se napojila na portál autorů a nechala si po dlouhé době zase vyjet statistiku. Při výpisu stažených knih za měsíc březen 2017 jsem čučela, protože jen za březen si Stéblo stáhly téměř tři stovky čtenářů a Ex post přes dvě stě (včetně čtenářů ze Slovenska). 
Co to? Že právě o tyto dva tituly byl takový zájem?

Žebříček se dá najít tady:

https://play.google.com/store/books/collection/topselling_free

Uvidíme, jak dlouho se Ex post a Stéblo na hladině v žebříčku oblíbenosti udrží. V roce 2015 se Kazisvět držel na prvním místě téměř tři měsíce a Vykladač (tehdy první díl) taky nebyl stranou.

Co se týká celkového počtu stažení všech mých knih, s jejichž vydáváním jsme s Martinem začali v září roku 2014, máme k dnešnímu dni již celkem 28 700 stažení (souhrnně všech osmi titulů uveřejněných na Google play).

Děkujeme čtenářům za jejich zájem a slibujeme, že se budeme činit, abychom v dohledné době vydali třetí díl Vykladače i celou sérii Návrat na Mizeon.

Ha! A teď jsem ještě v rubrice "nejprodávanější fantasy" (dá se tam dostat přes rubriku "žánry", kde kliknete na "romantika" a pak pokračujete na "podžánry", kde kliknete na "fantasy"), našla čtvrtém místě Ozvěny Twinsidoru a na šestém Vykladač II - Střípky zášti.

Taková radost! Opravdu díky, že čtete! Protože nic nepotěší autora víc:))
https://play.google.com/…/subj_Fiction.…/collection/featured

 

19.3.2017

 

Nový obal pro Ozvěny Twinsidoru:

 

 

19.3.2017

 

Jako je to s Mizeonem?

 

Píšte mi s dotazy, jak je to dlouho slibovanou sérií Návrat na Mizeon. Knihy jsou dopsané, jen stále pracujeme na finalizaci. Teprve včera jsem si vydupala obálku pro šestý díl a ještě si musím vydupat obálku pro ten sedmý.

Obálka pro šestý díl (zobrazí se podstatná část:)) bude vypadat takto:Fotka uživatele Tvůrčí psaní.

 

Anotace šestého dílu Návrat na Mizeon - Ditrux:

Jestliže ve vyhrocené situaci někdo pronese něco nevhodného, bude to zaručeně Ditrux Arci-Jeen, někdejší neúspěšný kandidát na post kapitána císařovy gardy. Ditova prostořekost je jeho šperkem i štítem. Umístěný na nejvyšším místě žebříku mizerů si na své pověsti dokonce zakládá. Že mu vyvraždili většinu příbuzenstva? Nevadí. Ditrux spokojeně prudí dál. Obrat nastane až ve chvíli, kdy ztratí jedinou osobu, která mu jeho otravné manýry tolerovala. A na Maharáví přituhuje. Lhůta vyměřená Aliancí je u konce. Pokud Sibiel s Xanem rychle něco nevymyslí, Aliance Mizeon promění v prach. Arcidémonům nezbývá, než do toho kyselého jablka kousnout. Dokonce i starý cynik Ditrux je připraven jednat přiměřeně vážnosti situace. Kdo by byl čekal, že jedno náhodné setkání během tajné mise obrátí Ditův život vzhůru nohama? 

 

Anotace sedmého dílu Návrat na Mizeon - Rawantes

Arcidémoni se vracejí na Mizeon za cenu tvrdě vybojovaného kompromisu. Zatímco byli v exilu, jejich svět se zase tolik nezměnil. Město Kernok zvolna vstává z trosek, na loukách se poklidně pasou stáda krodochů, kolem vesnic obecných démonů se vinou ochranné pásy čemeřice proti dračím náletům. Území je rozděleno, dohody podepsány, vyhlídky na budoucnost dobré. Zbývá zdánlivá maličkost: Probudit Rafedaxarra. Co se ale stane pak? Jak se bůh, císař a prapředek Rafedaxarr vyrovná s novými okolnostmi? Co Rafedaxarr udělá, až se dozví, že jeho sourozenci, které věky věznil v Chřtánu, jsou venku? Jak stráví, že během několika hodin vyvraždili většinu arcidémoní populace? Vezme na vědomí, že byli šílení a dezorientovaní? Uzná svůj podíl na jejich stavu? A co udělají debhátarové, až vyjde najevo, že jejich zatracovaný bratr nevyvanul? Mezi dvěma nesmiřitelnými tábory stojí jediný arcidémon – Rawantes, metamorf, Dárce života. Ten, o kterého se věky vedly líté boje. Ten kvůli kterému na Mizeon už jednou padal Krvavý déšť. Jen on je schopný zkrotit rozzuřeného Rafedaxarra a obměkčit rozhořčené debhátary. Bude to ale stačit?

 

16.3.2017

 

Třetí díl Vykladače

 

S potěšením čtenářům oznamuji, že třetí díl Vykladače je na světě a chystáme jeho vydání.

Na levou lištu přidávám ukázku z první kapitoly. 

 

   Vykladač III – Slzy Netrebů 

    anotace:

 Vykladač – 3. díl- Slzy Netrebů

Nedobrovolně zverbovaný agent Aliance Trajanis z Grenedonu nastupuje na první misi. Jako vyšetřovatel trojnásobné vraždy na Robustue bez uzardění vyvolává mocenské převraty, vkrádá se do pečlivě uzavřených kobek, manipuluje veřejné mínění, jen aby zamaskoval, že navzdory všem zákazům nepřestává hledat nástroj obnovení krenevské moci. Obrací naruby všechna dogmata. Dohání exponenty Aliance k nepříčetnosti a mimoděk se zaplétá do vztahu s naprosto nevhodnou zelenookou dívkou. A zatímco Trajanis bojuje své malé bitvy, pletivo reality metaprostoru se hroutí. Podivnou shodou okolností právě Trajanis, agent s nálepkou kverulanta a ignoranta, ví, co s tím. Budou mu exponenti Aliance naslouchat?   

 

 

Fénixcon a Žena se lvem

 

V prosinci 2016 na Fénixconu v Brně byla prezentována první ze série čtyř antalogií nakladatelství Fortna (editorky: Franiška Vrbenská a Zuzana Hloušková) českých a slovenských autorek fanatsy, sci.fi a hororu. Bylo mi ctí, že jsem mohla do této antologie nazvané Žena se Lvem přispět povídkou od názvem Návrat. V brzké době se nakladatelství Fortna chystá vydat i další tři antologie nazvané Žena se sovou, Žena s drakem a Žena s labutí. 

 

Tady nabízím odkazy na recenze a články v médiích.  

 

prezentace

https://www.facebook.com/JulieNovakovaAuthor/photos/a.1417863958506405.1073741830.1408635252762609/1647363975556401/?type=3&theater

 

recenze

https://www.sarden.cz/2017-03-08-0000/recenze-frantiska-vrbenska-zuzana-hlouskova-eds-zena-se-lvem-znovu-jinak

https://www.fandom.sk/clanok/recenzia-zena-se-lvem

https://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/zena-se-lvem-7177

https://www.sarden.cz/2017-02-28-0000/recenze-frantiska-vrbenska-zuzana-hlouskova-eds-zena-se-lvem

https://kurwaczytaj.wordpress.com/2017/02/12/zena-se-lvem-antologie-editorky-frantiska-vrbenska-a-zuzana-hlouskova-fortna-2016/

 

rozhovory

hhttps://www.mfantasy.cz/2017/02/zena-se-lve-rozhovor-4/

https://www.mfantasy.cz/2017/02/zena-se-lvem-rozhovor-3/ 

https://www.mfantasy.cz/2017/02/zena-se-lvem-rozhovor-2/

https://www.mfantasy.cz/2017/02/zena-se-lvem-rozhovor-1/

 

Lovci monster 2016 

Zapomněla jsem čtenáře upozornit na antologii "Žoldnéři fantazie - Lovci monster 2016" vydávanou každoročně nakladatelstvím Straky na vrbě. Kniha je sestavena z desíti nejúspěšnějších povídek soutěže Žoldnéři fantazie. Jedna povídka v "Lovcích monster 2016" (vybraná ze soutěžních povídek v roce 2015) je moje:)) a jmenuje se "Podej ďáblovi prst".

Elektronicky tuto povídku zveřejním až uplyne určitá doba "hájení", kterou si kniha vydaná tiskem zaslouží (předpokládám, že se tak stane v roce 2018).

Povídku "Podej ďáblovi prst" jsem napsala jako prequel ke druhému a třetímu dílu série Vykladač.

odkaz na knihu:

https://neoluxor.cz/…/zoldneri-fantazie-lovci-monster--2518…/

 

 

8.1.2017

 

Ukázka knihy Ozvěny Twinsidoru (aneb Kozel zahradníkem) 

Na facebookových stránkách jsem zveřejnila ukázku z "Kozla", o kterou nemohu ochudit ani tento web. Najdete ji v novinkách na levé liště

 

31. 12. 2016

 

Dnes vydáváme s Martinem Balcárkem na Google play dlouho slibovanou novelu Ozvěny Twinsidoru (aneb Kozel zahradníkem) !!! 

Předpokládáme, že zítra nebo pozítří se kniha objeví v nabídce na Google play - knihy

Kniha letos pod názvem Kozel zahradníkem slušně zabodovala v literární soutěži pořádané Československým fandomem O Cenu Karla Čapka pořádané Československým fandomem.  

(fandom= sdružení příznivců sci-fi, fantasy, hororu a příbuzných žánrů - odkazhttps://www.fandom.cz/index.php/ck/vysledky-jednotlivych-ronik/261

 

 

16.10.2016

 

Ozvěny Twinsidoru (aneb Kozel zahradníkem) 

Mysteriózní detektivka, fantazy napěchovaná dobrodružstvím, příběh okořeněný vtipem a romantikou! Společně s Aderawenem rozkrýváte jednu záhadu za druhou!

 

Ozvěny Twinsidoru (aneb Kozel zahradníkem) - anotace a ukázka

V levé liště (novinky) máte anotaci a ukázku novely Ozvěny Twinsidoru (aneb Kozel zahradníkem), která se pod názvem "Kozel zahradníkem" v literární soutěži pořádané Československým fandomem Cena Karla Čapka 2016 umístila na třetím místě v kategorii "novela". Záhy bude kniha vydána na Google play, (jen co mi Anička nakreslí obálku a Martin soubor převede do příslušného formátu).

 

28.8.2016

 

Vykladač II . Střípky sváru 

 

 
Vykladač II - Střípky Sváru - na Google play!!!
 
S radostí oznamujeme, že Vykladač II je na světě. Knihu najdete na Google play, stačí, když její název vyťukáte ve vyhledávači webu.
 
Vaše čtenářské ohlasy jsou dobré - mockrát za ně děkujeme :)
 
Slibuji, že na třetí (a poslední) díl série nebudete čekat tak dlouho jako na ten druhý. 
 
Na třetí díl Vykladače (pracovní název: Vykladač III - Hybný impulz) se vrhnu hned, jak dokončím sérii Návrat na Mizeon - což nebude dlouho trvat, neboť jsem u konce šestého dílu a začínám sedmý. 
 
 
5.5.2016
 
Již brzy...
 
Tentokrát Vám přidávám anotace knih, které v nejbližší době s Martinovou pomocí vydám:
 
série: Vykladač - anotace
(anotace: upoutávka na knihu, má vyvolat zájem, neměla by obsahovat mnoho spoilerů)
 
 
Vykladač II - Střípky Sváru
 

Někdejší vykladač akezonského krále se po rituální popravě na hranici ocitá za oponou. Jako Trajanis z Grenedonu je vržen do prostředí, které předtím znal jen z náboženských knih. S úžasem zjišťuje, jak se realita světů Senedina náhrdelníku od teorie liší. Rád by se pustil do pátrání po příčinách zkázy Grenedonu, ale nejdříve musí vymyslet, jak sahíjiny přesvědčit, že dvě stě let poroby krenevů už stačilo. Dělá, co může. Plánuje, intrikuje, konspiruje. Valíruje mezi dvěma charismatickými ženami. Získává přátele mezi cizinci. Osvobozuje vyšinutou věštkyni a vymýšlí pro ni básničky o vránách v trní. Jeho aktivity neujdou pozornosti agentům Aliance. Vyjde najevo, že Trajanisovy plány na osvobození krenevů jsou v kolizi se zájmy Aliance. Trajanis uzavírá problematickou dohodu, podle které má pouhých jedenadvacet dní, aby životaschopnost svých plánů dokázal. Nemusí se obávat o život, nýbrž o svobodu, což – jak už dobře ví, je mnohem horší. Trajanisův čas se krátí…

 
 

série: Návrat na Mizeon – anotace

(anotace: upoutávka na knihu, má vyvolat zájem, neměla by obsahovat mnoho spoilerů)

 

Návrat na Mizeon – 1. díl – Arrakiel

Anotace:

Vítejte na Mizeonu, domově démonů zrozených z Krvavého deště, kterým vládnou arcidémoni, děti boha Rafedaxarra a Dárkyně života! Arrakiel Arci-Quinn  příslušník třetí nejmocnější rodiny, se zaplete do skandálu, je obviněn za zabití nesmrtelného a odsouzen k exkomunikaci. Po ztrátě jména se ocitá jako pomocná síla v dílnách svého podivínského strýčka - arciknížete Trrisiela. Pod identitou retardovaného nevolníka si při práci s rezavými součástkami láme hlavu, proč byl potrestán tak tvrdě a proč se od něj jeho rodina odvrátila. Postupně dojde k přesvědčení, že jeho odsouzení mělo zakrýt mnohem závažnější malér. Za dramatických okolností utíká na Ok-Sawon, kde se mimoděk zaplete do spiknutí a dokonce se formálně ožení se štiplavou lovkyní démonů Keren. I když by mohl na Ok-Sawonu udělat kariéru, vrací se na Mizeon, aby přišel na kloub té věci s jeho odsouzením a pokusil se najít onoho zabitého nesmrtelného, byť se to zdá téměř nemožné. A mezitím se mezi mizeonskou nobilitou rozšíří zvěsti, že relikviář v Chřtánu se otřásá…

  

Návrat na Mizeon – 2. díl – Lissarius

Anotace:

Lissarius Arci-Nubiel, první císařův sekretář, se mezi nobilitou netěší té nejlepší pověsti. „Had Lissarius“ je známý jako byrokrat bez srdce a bez špetky fantazie. Sari nemá čas na přátele (ne že by o nějaké stál), ani na ženy (až na jednu jedinou, která ho nenávidí). Jeho práce - zastupovat císaře a boha Rafedaxarra, je náročná a nervy drásající a on dělá, co může, aby všem závazkům dostál. Až ve chvíli, kdy má podepsat rozsudek k eliminaci uprchlého kadeta Chřtánu, zaváhá. Vědomý hrozící zkázy dává Sari poprvé v životě přednost instinktu před paragrafy. Pouhá hrstka nejmocnějších arcidémonů tuší, co vlastně císařova dvousetletá dovolená znamená a jak souvisí s nestabilitou v Chřtánu. Pouze Lissarius však ví, jak může být tato kombinace pro Mizeon smrtící. Lissarius je ochoten spojit se s kýmkoliv, třeba i s nechvalně proslulými Arci-Quinny, jen aby zkázu odvrátil.

 

Návrat na Mizeon – 3. díl – Essius

Anotace:

Essius, mizeonský arcidémon poznamenaný stigmatem smíšené krve je technický génius. Věky marnil svůj talent jako údržbář v Trrisielově dílně. Jednoho dne je povolán k havárii mlecího ústrojí reaktoru a udělá mnohem více, než oč je žádán, čímž na sebe upozorní nechvalně známého císařova sekretáře „toho hada“ Lissaria. Essius se rázem ocitá v Kernoku, ohnisku moci a intrik v tajném tažení proti Moretě a Radě.. S probouzející se hrozbou z hlubin už není možno dál udržovat představu, že císař je „jen“ unaven. Essius stojí po boku nového císaře, jehož nejdůležitějším úkolem je znovu uspat Padlé v Chřtánu, zatímco mizeonská veřejnost musí být udržována ve sladkém nevědomí. Podaří se katastrofě zabránit?  Staré pořádky jsou rozmetány. Essius se paradoxně kvůli své smíšené krvi se stává důležitým exponentem nových poměrů.

 

Návrat na Mizeon – 4. díl – Sibiel

Anotace:

Noví páni na Mizeonu upevňují moc. Arcidémoni, kteří zkáze po prolomení relikviáře, unikli, se opevňují na vojenské základně  Maharáví. Na vrcholku mocenské pyramidy ve ocitá Sibiel Arci-Quinn, poznamenaný pobytem v přípravce Chřtánu. Vědomý si svého hendikepu odmítá nechat se korunovat a vládne exulantům jako regent. Mezitím na Novém Mizeonu Essius pod nálepkou zrádce podstupuje osamělý a tichý boj. Arrakiel dál v utajení otevírá průrvy a hledá Rawanta, protože už je konečně zjevné, že právě na jeho osobě závisí budoucnost Mizeonu. Sibiel, který nikdy nechtěl dělat do politiky, je nucen činit politická rozhodnutí. Vyjednává s draky, s ewoui z Bredeonu, dokonce kuje pikle s agenty Aliance. Všichni mu slibují pomoc v boji s debhátary výměnou za Dárce života. Sibiel v zájmu záchrany rasy vymýšlí kompromis a uzavírá s draky podivnou dohodu o kuřeti, které se ještě nevylíhlo. 

 

Návrat na Mizeon – 5. díl – Teggen

Anotace:

Někdejší kapitán arci-quinnovské ochranky, raisi Nerteg, obdrží nevděčný úkol. Má tajně proniknout na Mizeon a zabránit Owianě v atentátu na velekněze Essia.  Aby udržel svéhlavou arcidémonku v bezpečí, je kapitán nucen kontaktovat organizaci, před kterou se celých osm století skrýval. Owianě padají klapky z očí. Nerteg, kterého odjakživa tak ráda provokovala, má ještě další, mnohem temnější stránku. Dlouho odkládaná poprava se stává otázkou několika příštích hodin a Owiana je jedinou osobou, která může situaci ovlivnit. Naštěstí dokáže  Owiana Arci-Quinnová se stejnou vášní nejen nenávidět, ale i milovat. A jak do toho zapadá Essius? Přestane dělat debhátarům šaška? Začne po letech předstírání jednat? Zdánlivě neměnná dogmata se otřásají, zatarasené cesty se otevírají. 

 

V současnosti se u obou sérií dokončují korektury a pracuje se na návrzích obálek - za tímto účelem jsem požádala o pomoc studenty z CHC Zlín (Creative Hill College - Střední školy filmové, multimediální a počítačových technologií ve Zlíně), jejichž jména jako autorů obálek budou uvedena v tiráži knih.
 
 
 
 
 
22.2.2016
 
Ahoj milí čtenáři,
 
protože cítím potřebu poděkovat za pěkné dopisy, přidávám do "novinek" (lišta vpravo:)) tři ukázky nových připravovaných knih.
 
Vykladač II - Střípky Sváru
Jedná se o ukázku dlouho slibovaného druhého dílu Vykladače. Druhý díl Vykladače nazvaný "Vykladač II  - Střípky Sváru" plánuji dokončit někdy na jaře, jen ještě nevím, jak to dopadne s obálkami. Objeví se na Google play společně s nově editovaným prvním dílem (ó ano, dala jsem si práci a utkala jsem se s překlepy, které jste mi, právem, mlátili o hlavu:)). Editovaný a nově korigovaný první díl včetně nově sestaveného rejstříku jmen a pojmů ze světů Perweonova kotle jsem kvůli rozlišení pojmenovala: "Vykladač I - Zuby poražených".
 
Návrat na Mizeon - díl první: Arrakiel
Ukázka je výňatkem prvního dílu série o arcidémonech ze systému Mizeon. V prvním díle se seznámíte s průserářem Arrakielem Arci-Guinnem, ve druhém díle s jeho zašklíbeným  příbuzným Lissariem. Zatím jsem na konci třetího dílu a skvěle se u psaní bavím. Na první dva díly série se můžete na Google play těšit někdy koncem tohoto roku.    
Slibuji, že kromě rejstříku jmen bude přiložen i základní přehled arcidémoních rodinných propletenců včetně základních historických a zeměpisných reálií Mizeonu, jakož i reálií dalších příběhem dotčených soustav.
 
Odříkaného chleba
Kniha, kterou reprezentuje tato ukázka, vás zavede na nefalšovaný venkov, kde se seje a sklízí obilí, dojí se krávy, trhají jablka a stáčí se med.Všechno plyne v souladu s přírodními zákony v neměnném tempu. Pak udeří blesk a zasněný stereotyp je rozmetán. "Když na tebe vysypou hromadu hnoje, přemýšlej, nad kterým záhonem se otřepeš," radí Zachovi jeho dědeček.
 
Kniha je  hotová, takže jakmile vymyslíme nějakou kloudnou obálku, šoupneme ji s Martinem Balcárkem (mým dvorním grafikem, ajťákem a nedocenitelným pomocníkem) na Google play.
 
 

.12.5.2015

V květnu jsme navázali spolupráci s webem eKnizky.sk (odkaz: https://eknizky.sk/), která k tomuto datu obsahuje 1680 publikací a doposud ji navštívilo 20 000 uživatelů

 

29.4.2015

V dubnu jsme s webmasterem Martinem Balcárkem zaznamenali už přes deset tisích stažení všech šesti e-booků (v celkovém součtu), které jsme vydali na portále Google-play (sekce - knihy) v říjnu 2014 - odkaz: https://play.google.com/store/books
Potěšující je stále rostoucí zájem o Stéblo na hladině 
 
 
22.1.2015
 
Poděkování a info:

Děkuji všem čtenářům, kteří mi napsali pěkné e-maily ohledně Vykladače. Je mi velkou ctí. :)) Na Vaše dotazy, zda už nenazrála doba na pokračování, odpovídám, že mám tu knihu rozepsanou už dobré dva roky. Zatím jsem se však kvůli jiným záležitostem (jednak profese, a jednak další kniha, ve které vězím až po uši) nedohrabala k tomu, abych ji dokončila. S "Vykladačem" jsem tedy ještě neskoncovala. Na druhý díl (zatím má pracovní název "Střípky bohyně Sváru"), se vrhnu nejdříve tak v závěru tohoto roku.

Mirka

 

 

 

Vítejte na mém webu, na kterém dávám k dispozici své knihy a povídky. 

Protože se nevěnuji jednomu žánru, napsala jsem ke každé knize krátkou anotaci.  

Původním účelem tohoto webu bylo najít čtenářskou odezvu. Ale protože v oblasti sebeprezentace nepatřím právě k nejobdařenějším, výsledky v podobě "čtenosti" dlouho za mnoho nestály. Až po té, co jsem za přispění svého webmastera některé své knihy prezentovala na portále Google play, (https://play.google.com/store/books ),situace se rázem změnila.

 

Miroslava Dvořáková 

 

S administrací těchto stránek mi pomáhá skvělý webmaster Martin Balcárek.

 



Více zde: https://www.miroslava-dvorakova.cz/

Díky, že čtete

05.04.2017 13:56

 

Díky, že čtete!

 

Dnes jsem se jenom tak namátkou mrkla na portál Google play - knihy a docela mě potěšilo, když jsem v oddíle "nejoblíbenější knihy zdarma" (dá se tam dostat z horní lišty rozklikem "žebříčky nejlepších), našla dvě moje knihy v první patnáctce. Stéblo na hladině se skví na desátém místě a Ex post na místě třináctém. To je po několika letech od vydání pořád docela potěšující výsledek:))
Tak jsem se napojila na portál autorů a nechala si po dlouhé době zase vyjet statistiku. Při výpisu stažených knih za měsíc březen 2017 jsem čučela, protože jen za březen si Stéblo stáhly téměř tři stovky čtenářů a Ex post přes dvě stě (včetně čtenářů ze Slovenska). 
Co to? Že právě o tyto dva tituly byl takový zájem?

Žebříček se dá najít tady:

https://play.google.com/store/books/collection/topselling_free

Uvidíme, jak dlouho se Ex post a Stéblo na hladině v žebříčku oblíbenosti udrží. V roce 2015 se Kazisvět držel na prvním místě téměř tři měsíce a Vykladač (tehdy první díl) taky nebyl stranou.

Co se týká celkového počtu stažení všech mých knih, s jejichž vydáváním jsme s Martinem začali v září roku 2014, máme k dnešnímu dni již celkem 28 700 stažení (souhrnně všech osmi titulů uveřejněných na Google play).

Děkujeme čtenářům za jejich zájem a slibujeme, že se budeme činit, abychom v dohledné době vydali třetí díl Vykladače i celou sérii Návrat na Mizeon.

Ha! A teď jsem ještě v rubrice "nejprodávanější fantasy" (dá se tam dostat přes rubriku "žánry", kde kliknete na "romantika" a pak pokračujete na "podžánry", kde kliknete na "fantasy"), našla čtvrtém místě Ozvěny Twinsidoru a na šestém Vykladač II - Střípky zášti.

Taková radost! Opravdu díky, že čtete! Protože nic nepotěší autora víc:))
https://play.google.com/…/subj_Fiction.…/collection/featured

 

19.3.2017

 

Nový obal pro Ozvěny Twinsidoru:

 

 

19.3.2017

 

Jako je to s Mizeonem?

 

Píšte mi s dotazy, jak je to dlouho slibovanou sérií Návrat na Mizeon. Knihy jsou dopsané, jen stále pracujeme na finalizaci. Teprve včera jsem si vydupala obálku pro šestý díl a ještě si musím vydupat obálku pro ten sedmý.

Obálka pro šestý díl (zobrazí se podstatná část:)) bude vypadat takto:Fotka uživatele Tvůrčí psaní.

 

Anotace šestého dílu Návrat na Mizeon - Ditrux:

Jestliže ve vyhrocené situaci někdo pronese něco nevhodného, bude to zaručeně Ditrux Arci-Jeen, někdejší neúspěšný kandidát na post kapitána císařovy gardy. Ditova prostořekost je jeho šperkem i štítem. Umístěný na nejvyšším místě žebříku mizerů si na své pověsti dokonce zakládá. Že mu vyvraždili většinu příbuzenstva? Nevadí. Ditrux spokojeně prudí dál. Obrat nastane až ve chvíli, kdy ztratí jedinou osobu, která mu jeho otravné manýry tolerovala. A na Maharáví přituhuje. Lhůta vyměřená Aliancí je u konce. Pokud Sibiel s Xanem rychle něco nevymyslí, Aliance Mizeon promění v prach. Arcidémonům nezbývá, než do toho kyselého jablka kousnout. Dokonce i starý cynik Ditrux je připraven jednat přiměřeně vážnosti situace. Kdo by byl čekal, že jedno náhodné setkání během tajné mise obrátí Ditův život vzhůru nohama? 

 

Anotace sedmého dílu Návrat na Mizeon - Rawantes

Arcidémoni se vracejí na Mizeon za cenu tvrdě vybojovaného kompromisu. Zatímco byli v exilu, jejich svět se zase tolik nezměnil. Město Kernok zvolna vstává z trosek, na loukách se poklidně pasou stáda krodochů, kolem vesnic obecných démonů se vinou ochranné pásy čemeřice proti dračím náletům. Území je rozděleno, dohody podepsány, vyhlídky na budoucnost dobré. Zbývá zdánlivá maličkost: Probudit Rafedaxarra. Co se ale stane pak? Jak se bůh, císař a prapředek Rafedaxarr vyrovná s novými okolnostmi? Co Rafedaxarr udělá, až se dozví, že jeho sourozenci, které věky věznil v Chřtánu, jsou venku? Jak stráví, že během několika hodin vyvraždili většinu arcidémoní populace? Vezme na vědomí, že byli šílení a dezorientovaní? Uzná svůj podíl na jejich stavu? A co udělají debhátarové, až vyjde najevo, že jejich zatracovaný bratr nevyvanul? Mezi dvěma nesmiřitelnými tábory stojí jediný arcidémon – Rawantes, metamorf, Dárce života. Ten, o kterého se věky vedly líté boje. Ten kvůli kterému na Mizeon už jednou padal Krvavý déšť. Jen on je schopný zkrotit rozzuřeného Rafedaxarra a obměkčit rozhořčené debhátary. Bude to ale stačit?

 

16.3.2017

 

Třetí díl Vykladače

 

S potěšením čtenářům oznamuji, že třetí díl Vykladače je na světě a chystáme jeho vydání.

Na levou lištu přidávám ukázku z první kapitoly. 

 

   Vykladač III – Slzy Netrebů 

    anotace:

 Vykladač – 3. díl- Slzy Netrebů

Nedobrovolně zverbovaný agent Aliance Trajanis z Grenedonu nastupuje na první misi. Jako vyšetřovatel trojnásobné vraždy na Robustue bez uzardění vyvolává mocenské převraty, vkrádá se do pečlivě uzavřených kobek, manipuluje veřejné mínění, jen aby zamaskoval, že navzdory všem zákazům nepřestává hledat nástroj obnovení krenevské moci. Obrací naruby všechna dogmata. Dohání exponenty Aliance k nepříčetnosti a mimoděk se zaplétá do vztahu s naprosto nevhodnou zelenookou dívkou. A zatímco Trajanis bojuje své malé bitvy, pletivo reality metaprostoru se hroutí. Podivnou shodou okolností právě Trajanis, agent s nálepkou kverulanta a ignoranta, ví, co s tím. Budou mu exponenti Aliance naslouchat?   

 

 

Fénixcon a Žena se lvem

 

V prosinci 2016 na Fénixconu v Brně byla prezentována první ze série čtyř antalogií nakladatelství Fortna (editorky: Franiška Vrbenská a Zuzana Hloušková) českých a slovenských autorek fanatsy, sci.fi a hororu. Bylo mi ctí, že jsem mohla do této antologie nazvané Žena se Lvem přispět povídkou od názvem Návrat. V brzké době se nakladatelství Fortna chystá vydat i další tři antologie nazvané Žena se sovou, Žena s drakem a Žena s labutí. 

 

Tady nabízím odkazy na recenze a články v médiích.  

 

prezentace

https://www.facebook.com/JulieNovakovaAuthor/photos/a.1417863958506405.1073741830.1408635252762609/1647363975556401/?type=3&theater

 

recenze

https://www.sarden.cz/2017-03-08-0000/recenze-frantiska-vrbenska-zuzana-hlouskova-eds-zena-se-lvem-znovu-jinak

https://www.fandom.sk/clanok/recenzia-zena-se-lvem

https://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/zena-se-lvem-7177

https://www.sarden.cz/2017-02-28-0000/recenze-frantiska-vrbenska-zuzana-hlouskova-eds-zena-se-lvem

https://kurwaczytaj.wordpress.com/2017/02/12/zena-se-lvem-antologie-editorky-frantiska-vrbenska-a-zuzana-hlouskova-fortna-2016/

 

rozhovory

hhttps://www.mfantasy.cz/2017/02/zena-se-lve-rozhovor-4/

https://www.mfantasy.cz/2017/02/zena-se-lvem-rozhovor-3/ 

https://www.mfantasy.cz/2017/02/zena-se-lvem-rozhovor-2/

https://www.mfantasy.cz/2017/02/zena-se-lvem-rozhovor-1/

 

Lovci monster 2016 

Zapomněla jsem čtenáře upozornit na antologii "Žoldnéři fantazie - Lovci monster 2016" vydávanou každoročně nakladatelstvím Straky na vrbě. Kniha je sestavena z desíti nejúspěšnějších povídek soutěže Žoldnéři fantazie. Jedna povídka v "Lovcích monster 2016" (vybraná ze soutěžních povídek v roce 2015) je moje:)) a jmenuje se "Podej ďáblovi prst".

Elektronicky tuto povídku zveřejním až uplyne určitá doba "hájení", kterou si kniha vydaná tiskem zaslouží (předpokládám, že se tak stane v roce 2018).

Povídku "Podej ďáblovi prst" jsem napsala jako prequel ke druhému a třetímu dílu série Vykladač.

odkaz na knihu:

https://neoluxor.cz/…/zoldneri-fantazie-lovci-monster--2518…/

 

 

8.1.2017

 

Ukázka knihy Ozvěny Twinsidoru (aneb Kozel zahradníkem) 

Na facebookových stránkách jsem zveřejnila ukázku z "Kozla", o kterou nemohu ochudit ani tento web. Najdete ji v novinkách na levé liště

 

31. 12. 2016

 

Dnes vydáváme s Martinem Balcárkem na Google play dlouho slibovanou novelu Ozvěny Twinsidoru (aneb Kozel zahradníkem) !!! 

Předpokládáme, že zítra nebo pozítří se kniha objeví v nabídce na Google play - knihy

Kniha letos pod názvem Kozel zahradníkem slušně zabodovala v literární soutěži pořádané Československým fandomem O Cenu Karla Čapka pořádané Československým fandomem.  

(fandom= sdružení příznivců sci-fi, fantasy, hororu a příbuzných žánrů - odkazhttps://www.fandom.cz/index.php/ck/vysledky-jednotlivych-ronik/261

 

 

16.10.2016

 

Ozvěny Twinsidoru (aneb Kozel zahradníkem) 

Mysteriózní detektivka, fantazy napěchovaná dobrodružstvím, příběh okořeněný vtipem a romantikou! Společně s Aderawenem rozkrýváte jednu záhadu za druhou!

 

Ozvěny Twinsidoru (aneb Kozel zahradníkem) - anotace a ukázka

V levé liště (novinky) máte anotaci a ukázku novely Ozvěny Twinsidoru (aneb Kozel zahradníkem), která se pod názvem "Kozel zahradníkem" v literární soutěži pořádané Československým fandomem Cena Karla Čapka 2016 umístila na třetím místě v kategorii "novela". Záhy bude kniha vydána na Google play, (jen co mi Anička nakreslí obálku a Martin soubor převede do příslušného formátu).

 

28.8.2016

 

Vykladač II . Střípky sváru 

 

 
Vykladač II - Střípky Sváru - na Google play!!!
 
S radostí oznamujeme, že Vykladač II je na světě. Knihu najdete na Google play, stačí, když její název vyťukáte ve vyhledávači webu.
 
Vaše čtenářské ohlasy jsou dobré - mockrát za ně děkujeme :)
 
Slibuji, že na třetí (a poslední) díl série nebudete čekat tak dlouho jako na ten druhý. 
 
Na třetí díl Vykladače (pracovní název: Vykladač III - Hybný impulz) se vrhnu hned, jak dokončím sérii Návrat na Mizeon - což nebude dlouho trvat, neboť jsem u konce šestého dílu a začínám sedmý. 
 
 
5.5.2016
 
Již brzy...
 
Tentokrát Vám přidávám anotace knih, které v nejbližší době s Martinovou pomocí vydám:
 
série: Vykladač - anotace
(anotace: upoutávka na knihu, má vyvolat zájem, neměla by obsahovat mnoho spoilerů)
 
 
Vykladač II - Střípky Sváru
 

Někdejší vykladač akezonského krále se po rituální popravě na hranici ocitá za oponou. Jako Trajanis z Grenedonu je vržen do prostředí, které předtím znal jen z náboženských knih. S úžasem zjišťuje, jak se realita světů Senedina náhrdelníku od teorie liší. Rád by se pustil do pátrání po příčinách zkázy Grenedonu, ale nejdříve musí vymyslet, jak sahíjiny přesvědčit, že dvě stě let poroby krenevů už stačilo. Dělá, co může. Plánuje, intrikuje, konspiruje. Valíruje mezi dvěma charismatickými ženami. Získává přátele mezi cizinci. Osvobozuje vyšinutou věštkyni a vymýšlí pro ni básničky o vránách v trní. Jeho aktivity neujdou pozornosti agentům Aliance. Vyjde najevo, že Trajanisovy plány na osvobození krenevů jsou v kolizi se zájmy Aliance. Trajanis uzavírá problematickou dohodu, podle které má pouhých jedenadvacet dní, aby životaschopnost svých plánů dokázal. Nemusí se obávat o život, nýbrž o svobodu, což – jak už dobře ví, je mnohem horší. Trajanisův čas se krátí…

 
 

série: Návrat na Mizeon – anotace

(anotace: upoutávka na knihu, má vyvolat zájem, neměla by obsahovat mnoho spoilerů)

 

Návrat na Mizeon – 1. díl – Arrakiel

Anotace:

Vítejte na Mizeonu, domově démonů zrozených z Krvavého deště, kterým vládnou arcidémoni, děti boha Rafedaxarra a Dárkyně života! Arrakiel Arci-Quinn  příslušník třetí nejmocnější rodiny, se zaplete do skandálu, je obviněn za zabití nesmrtelného a odsouzen k exkomunikaci. Po ztrátě jména se ocitá jako pomocná síla v dílnách svého podivínského strýčka - arciknížete Trrisiela. Pod identitou retardovaného nevolníka si při práci s rezavými součástkami láme hlavu, proč byl potrestán tak tvrdě a proč se od něj jeho rodina odvrátila. Postupně dojde k přesvědčení, že jeho odsouzení mělo zakrýt mnohem závažnější malér. Za dramatických okolností utíká na Ok-Sawon, kde se mimoděk zaplete do spiknutí a dokonce se formálně ožení se štiplavou lovkyní démonů Keren. I když by mohl na Ok-Sawonu udělat kariéru, vrací se na Mizeon, aby přišel na kloub té věci s jeho odsouzením a pokusil se najít onoho zabitého nesmrtelného, byť se to zdá téměř nemožné. A mezitím se mezi mizeonskou nobilitou rozšíří zvěsti, že relikviář v Chřtánu se otřásá…

  

Návrat na Mizeon – 2. díl – Lissarius

Anotace:

Lissarius Arci-Nubiel, první císařův sekretář, se mezi nobilitou netěší té nejlepší pověsti. „Had Lissarius“ je známý jako byrokrat bez srdce a bez špetky fantazie. Sari nemá čas na přátele (ne že by o nějaké stál), ani na ženy (až na jednu jedinou, která ho nenávidí). Jeho práce - zastupovat císaře a boha Rafedaxarra, je náročná a nervy drásající a on dělá, co může, aby všem závazkům dostál. Až ve chvíli, kdy má podepsat rozsudek k eliminaci uprchlého kadeta Chřtánu, zaváhá. Vědomý hrozící zkázy dává Sari poprvé v životě přednost instinktu před paragrafy. Pouhá hrstka nejmocnějších arcidémonů tuší, co vlastně císařova dvousetletá dovolená znamená a jak souvisí s nestabilitou v Chřtánu. Pouze Lissarius však ví, jak může být tato kombinace pro Mizeon smrtící. Lissarius je ochoten spojit se s kýmkoliv, třeba i s nechvalně proslulými Arci-Quinny, jen aby zkázu odvrátil.

 

Návrat na Mizeon – 3. díl – Essius

Anotace:

Essius, mizeonský arcidémon poznamenaný stigmatem smíšené krve je technický génius. Věky marnil svůj talent jako údržbář v Trrisielově dílně. Jednoho dne je povolán k havárii mlecího ústrojí reaktoru a udělá mnohem více, než oč je žádán, čímž na sebe upozorní nechvalně známého císařova sekretáře „toho hada“ Lissaria. Essius se rázem ocitá v Kernoku, ohnisku moci a intrik v tajném tažení proti Moretě a Radě.. S probouzející se hrozbou z hlubin už není možno dál udržovat představu, že císař je „jen“ unaven. Essius stojí po boku nového císaře, jehož nejdůležitějším úkolem je znovu uspat Padlé v Chřtánu, zatímco mizeonská veřejnost musí být udržována ve sladkém nevědomí. Podaří se katastrofě zabránit?  Staré pořádky jsou rozmetány. Essius se paradoxně kvůli své smíšené krvi se stává důležitým exponentem nových poměrů.

 

Návrat na Mizeon – 4. díl – Sibiel

Anotace:

Noví páni na Mizeonu upevňují moc. Arcidémoni, kteří zkáze po prolomení relikviáře, unikli, se opevňují na vojenské základně  Maharáví. Na vrcholku mocenské pyramidy ve ocitá Sibiel Arci-Quinn, poznamenaný pobytem v přípravce Chřtánu. Vědomý si svého hendikepu odmítá nechat se korunovat a vládne exulantům jako regent. Mezitím na Novém Mizeonu Essius pod nálepkou zrádce podstupuje osamělý a tichý boj. Arrakiel dál v utajení otevírá průrvy a hledá Rawanta, protože už je konečně zjevné, že právě na jeho osobě závisí budoucnost Mizeonu. Sibiel, který nikdy nechtěl dělat do politiky, je nucen činit politická rozhodnutí. Vyjednává s draky, s ewoui z Bredeonu, dokonce kuje pikle s agenty Aliance. Všichni mu slibují pomoc v boji s debhátary výměnou za Dárce života. Sibiel v zájmu záchrany rasy vymýšlí kompromis a uzavírá s draky podivnou dohodu o kuřeti, které se ještě nevylíhlo. 

 

Návrat na Mizeon – 5. díl – Teggen

Anotace:

Někdejší kapitán arci-quinnovské ochranky, raisi Nerteg, obdrží nevděčný úkol. Má tajně proniknout na Mizeon a zabránit Owianě v atentátu na velekněze Essia.  Aby udržel svéhlavou arcidémonku v bezpečí, je kapitán nucen kontaktovat organizaci, před kterou se celých osm století skrýval. Owianě padají klapky z očí. Nerteg, kterého odjakživa tak ráda provokovala, má ještě další, mnohem temnější stránku. Dlouho odkládaná poprava se stává otázkou několika příštích hodin a Owiana je jedinou osobou, která může situaci ovlivnit. Naštěstí dokáže  Owiana Arci-Quinnová se stejnou vášní nejen nenávidět, ale i milovat. A jak do toho zapadá Essius? Přestane dělat debhátarům šaška? Začne po letech předstírání jednat? Zdánlivě neměnná dogmata se otřásají, zatarasené cesty se otevírají. 

 

V současnosti se u obou sérií dokončují korektury a pracuje se na návrzích obálek - za tímto účelem jsem požádala o pomoc studenty z CHC Zlín (Creative Hill College - Střední školy filmové, multimediální a počítačových technologií ve Zlíně), jejichž jména jako autorů obálek budou uvedena v tiráži knih.
 
 
 
 
 
22.2.2016
 
Ahoj milí čtenáři,
 
protože cítím potřebu poděkovat za pěkné dopisy, přidávám do "novinek" (lišta vpravo:)) tři ukázky nových připravovaných knih.
 
Vykladač II - Střípky Sváru
Jedná se o ukázku dlouho slibovaného druhého dílu Vykladače. Druhý díl Vykladače nazvaný "Vykladač II  - Střípky Sváru" plánuji dokončit někdy na jaře, jen ještě nevím, jak to dopadne s obálkami. Objeví se na Google play společně s nově editovaným prvním dílem (ó ano, dala jsem si práci a utkala jsem se s překlepy, které jste mi, právem, mlátili o hlavu:)). Editovaný a nově korigovaný první díl včetně nově sestaveného rejstříku jmen a pojmů ze světů Perweonova kotle jsem kvůli rozlišení pojmenovala: "Vykladač I - Zuby poražených".
 
Návrat na Mizeon - díl první: Arrakiel
Ukázka je výňatkem prvního dílu série o arcidémonech ze systému Mizeon. V prvním díle se seznámíte s průserářem Arrakielem Arci-Guinnem, ve druhém díle s jeho zašklíbeným  příbuzným Lissariem. Zatím jsem na konci třetího dílu a skvěle se u psaní bavím. Na první dva díly série se můžete na Google play těšit někdy koncem tohoto roku.    
Slibuji, že kromě rejstříku jmen bude přiložen i základní přehled arcidémoních rodinných propletenců včetně základních historických a zeměpisných reálií Mizeonu, jakož i reálií dalších příběhem dotčených soustav.
 
Odříkaného chleba
Kniha, kterou reprezentuje tato ukázka, vás zavede na nefalšovaný venkov, kde se seje a sklízí obilí, dojí se krávy, trhají jablka a stáčí se med.Všechno plyne v souladu s přírodními zákony v neměnném tempu. Pak udeří blesk a zasněný stereotyp je rozmetán. "Když na tebe vysypou hromadu hnoje, přemýšlej, nad kterým záhonem se otřepeš," radí Zachovi jeho dědeček.
 
Kniha je  hotová, takže jakmile vymyslíme nějakou kloudnou obálku, šoupneme ji s Martinem Balcárkem (mým dvorním grafikem, ajťákem a nedocenitelným pomocníkem) na Google play.
 
 

.12.5.2015

V květnu jsme navázali spolupráci s webem eKnizky.sk (odkaz: https://eknizky.sk/), která k tomuto datu obsahuje 1680 publikací a doposud ji navštívilo 20 000 uživatelů

 

29.4.2015

V dubnu jsme s webmasterem Martinem Balcárkem zaznamenali už přes deset tisích stažení všech šesti e-booků (v celkovém součtu), které jsme vydali na portále Google-play (sekce - knihy) v říjnu 2014 - odkaz: https://play.google.com/store/books
Potěšující je stále rostoucí zájem o Stéblo na hladině 
 
 
22.1.2015
 
Poděkování a info:

Děkuji všem čtenářům, kteří mi napsali pěkné e-maily ohledně Vykladače. Je mi velkou ctí. :)) Na Vaše dotazy, zda už nenazrála doba na pokračování, odpovídám, že mám tu knihu rozepsanou už dobré dva roky. Zatím jsem se však kvůli jiným záležitostem (jednak profese, a jednak další kniha, ve které vězím až po uši) nedohrabala k tomu, abych ji dokončila. S "Vykladačem" jsem tedy ještě neskoncovala. Na druhý díl (zatím má pracovní název "Střípky bohyně Sváru"), se vrhnu nejdříve tak v závěru tohoto roku.

Mirka

 

 

 

Vítejte na mém webu, na kterém dávám k dispozici své knihy a povídky. 

Protože se nevěnuji jednomu žánru, napsala jsem ke každé knize krátkou anotaci.  

Původním účelem tohoto webu bylo najít čtenářskou odezvu. Ale protože v oblasti sebeprezentace nepatřím právě k nejobdařenějším, výsledky v podobě "čtenosti" dlouho za mnoho nestály. Až po té, co jsem za přispění svého webmastera některé své knihy prezentovala na portále Google play, (https://play.google.com/store/books ),situace se rázem změnila.

 

Miroslava Dvořáková 

 

S administrací těchto stránek mi pomáhá skvělý webmaster Martin Balcárek.

 



Více zde: https://www.miroslava-dvorakova.cz/

Ozvěny Twinsidoru - nová obálka

19.03.2017 14:28

19.3.2017

 

Nový obal pro Ozvěny Twinsidoru:

 



Více zde: https://www.miroslava-dvorakova.cz/

Jak je to s Mizeonem?

19.03.2017 14:26

19.3.2017

 

Jako je to s Mizeonem?

 

Píšete mi s dotazy, jak je to dlouho slibovanou sérií Návrat na Mizeon. Knihy jsou dopsané, jen stále pracujeme na finalizaci. Teprve včera jsem si vydupala obálku pro šestý díl a ještě si musím vydupat obálku pro ten sedmý.

Obálka pro šestý díl (zobrazí se podstatná část:)) bude vypadat takto:Fotka uživatele Tvůrčí psaní.

 

Anotace šestého dílu Návrat na Mizeon - Ditrux:

Jestliže ve vyhrocené situaci někdo pronese něco nevhodného, bude to zaručeně Ditrux Arci-Jeen, někdejší neúspěšný kandidát na post kapitána císařovy gardy. Ditova prostořekost je jeho šperkem i štítem. Umístěný na nejvyšším místě žebříku mizerů si na své pověsti dokonce zakládá. Že mu vyvraždili většinu příbuzenstva? Nevadí. Ditrux spokojeně prudí dál. Obrat nastane až ve chvíli, kdy ztratí jedinou osobu, která mu jeho otravné manýry tolerovala. A na Maharáví přituhuje. Lhůta vyměřená Aliancí je u konce. Pokud Sibiel s Xanem rychle něco nevymyslí, Aliance Mizeon promění v prach. Arcidémonům nezbývá, než do toho kyselého jablka kousnout. Dokonce i starý cynik Ditrux je připraven jednat přiměřeně vážnosti situace. Kdo by byl čekal, že jedno náhodné setkání během tajné mise obrátí Ditův život vzhůru nohama? 

 

Anotace sedmého dílu Návrat na Mizeon - Rawantes

Arcidémoni se vracejí na Mizeon za cenu tvrdě vybojovaného kompromisu. Zatímco byli v exilu, jejich svět se zase tolik nezměnil. Město Kernok zvolna vstává z trosek, na loukách se poklidně pasou stáda krodochů, kolem vesnic obecných démonů se vinou ochranné pásy čemeřice proti dračím náletům. Území je rozděleno, dohody podepsány, vyhlídky na budoucnost dobré. Zbývá zdánlivá maličkost: Probudit Rafedaxarra. Co se ale stane pak? Jak se bůh, císař a prapředek Rafedaxarr vyrovná s novými okolnostmi? Co Rafedaxarr udělá, až se dozví, že jeho sourozenci, které věky věznil v Chřtánu, jsou venku? Jak stráví, že během několika hodin vyvraždili většinu arcidémoní populace? Vezme na vědomí, že byli šílení a dezorientovaní? Uzná svůj podíl na jejich stavu? A co udělají debhátarové, až vyjde najevo, že jejich zatracovaný bratr nevyvanul? Mezi dvěma nesmiřitelnými tábory stojí jediný arcidémon – Rawantes, metamorf, Dárce života. Ten, o kterého se věky vedly líté boje. Ten kvůli kterému na Mizeon už jednou padal Krvavý déšť. Jen on je schopný zkrotit rozzuřeného Rafedaxarra a obměkčit rozhořčené debhátary. Bude to ale stačit?



Více zde: https://www.miroslava-dvorakova.cz/

<< 5 | 6 | 7 | 8 | 9 >>