Teggen - 2. kapitola (V. kniha série Návrat na Mizeon)
Sibiel seděl na zemi opřený o zeď ve své kanceláři a syčivě nasával vzduch. Bylo po všem. Masakr v krytu přežilo deset civilistek včetně Brigity a Izzel. Z vojáků v hlídkovém sále přežil jedině Ditrux, a to ještě shodou šílených náhod, protože jeho nohy se našly uvízlé za vzpříčenými posuvnými vraty. Kosti polámané nejmíň na dvacetkrát. Naštěstí má Ditrux tuhý kořínek. Jakmile přiložili dolní a horní části těla k sobě, začalo srůstat a kosti se poté, co je srovnali, začaly hojit. Ditrux se ještě neprobudil, což je jen dobře. Až se dozví, že jeho přítel Seden to nezvládl, bude s ním ještě horší pořízení než se samotným Sedenem. Izzel měla co dělat, aby mrákotnou kletbou zklidnila Grennona, který zešílel a vrhnul se hlavou proti zdi. Teď ležel Grennon v umělém spánku spolu s Brigitou a Ditem v nemocnici pod dohledem Urbielových mediků.
Pořád ho mrazilo při pomyšlení, co by se asi stalo, kdyby se proměněnci místo na elitní trezor zaměřili na sekci X0, ve které skrývají Rafedaxarra. Ale zdálo se, že maximální utajení, které v pradědečkově případě nasadili, nese plody. Nikdy o něm nemluvili nahlas, nikdy nezmiňovali jeho jméno. Sekce X0 je tak tajná, že ani není zakreslená v plánech základny. Její zabezpečení je oddělené od systému ostatních sekcí.
Podle toho, co vypověděla Izzel, i podle stále pokračující inventury ostatků a identifikačních náramků to zatím vypadá, že unesli osm dětí a dvě ženy – Dirianu Arci-Quinnovou provdanou Arci-Kesallovou a Adwenu Arci-Pawnerovou, nejspíš proto, že obě čekají dítě. Pozabíjeli celkem jedenatřicet civilistů – z nich všichni pocházejí z Rafedaxarovy krve - a devětadvacet vojáků včetně kapitána Sedena. Vyšlo najevo, že všechny přeživší ženy z krytu kromě Brigity pocházejí ze světů mimo Mizeon a do Rafedaxarrovy rodiny se přivdaly. Bylo obrovským štěstím, že do krytu s dětmi poslali jen desetinu všech arcidémoních civilistů ze základny, jinak by ti parchanti pozabíjeli všechny…
Na Sibielovu otázku, jakým způsobem se proměněnci z nulového pole vynořili, Izzel odpovědět nedokázala, protože v době napadení byla v dětské ložnici a uspávala děti. Izzel dokonce nebyla schopna říci, jak a kdo otevřel vrata do hlídkového sálu. Jestli to byli Ditrux se Sedenem, protože zevnitř krytu zaslechli hluk, nebo zda to udělali proměněnci, aby nic netušící vojáky napadli z místa, odkud to mohli nejméně čekat. Už také bylo jasné, že vetřelci použili novou rušičku, díky které se Ditruxovo a Sedenovo volání o pomoc na můstek nedostalo. Nejvíce Sibiela šokoval matčin postřeh, že viděla flesshingové hady. Izzel byla přesvědčená, že se objevili společně s vetřelci. Znehybnili nás letannatovým polem a sebrali miminka. Větší děti se zatím poschovávaly pod postelemi, až na Atesia, který se proti nim vyřítil s leptodýkou. Snažila jsem se letannatovou krustu rozpustit, ale byla jsem paralyzovaná. Však víš, zevnitř to jde, až když vlákna ztratí průhlednost a ztvrdnou, vyprávěla Izzel. Takže jsem se jen bezmocně dívala, jak Atesia omráčili a jak si ho jeden z nich přehodil přes rameno. Potom se do ložnice vřítila Brigita. Byla ve skladu pro další deky, musela projít kolem vrat i přes společenskou místnost, když už tam řádili. Běžela přímo proti tomu, který držel Qadrena. Strhli ji k zemi a uřízli jí obě paže. A celou tu dobu se jim kolem kotníků vlnily ty duhově blikající poloprůhledné stvůry.
Flesshingoví „hadi“ vlastně nemají s tvory živočišné říše nic společného. Jde o částečně hmotné entity prodírající se trhlinami časoprostoru. Živí se mentální energií inteligentních tvorů, ale zvláštní zájem mají o zbytkovou energii vyzařující z těl bytostí prosycených magií, jako například lichů, arcidémonů nebo draků. Jejich emanace mají na některé typy organismů narkotizační účinek. Nikdo neví, odkud pocházejí, ale jejich výskyt byl zaznamenán snad v každém obydleném systému. Na Mizeonu byly flesshingové emanace poprvé zpozorovány před pěti sty lety při Dračím masakru. Stalo se to ve Chřtánu. Od té doby se tam v různé míře vynořují stále. Mizeonští vědci flesshingy několik desetiletí studovali. Došli k závěru, že tito parazité jsou pro arcidémony neškodní, protože jejich energetické potřeby jsou naprosto marginální. Bylo vypočítáno, že jednomu průměrně silnému arcidémonovi by neublížilo, ani kdyby se něj otíralo tisíc flesshingů současně. Rada konstatovala, že fleshingy jsou přirozenou součástí metaprostoru a že nemá cenu je jakkoliv potírat.
Destruktiela Arci-Quinna fenomén fleshingových hadů odjakživa fascinoval. Nastudoval o nich vše, co bylo k dispozici, a tvrdil, že jsou mnohem zákeřnější, než si vědci i radní myslí. Výskyt flesshingů ve Chřtánu přirovnával k tikající bombě. Léta se snažil vymyslet, jak fleshingy definitivně vyhnat. Když byl Sibiel malý, Destruktiel se na toto téma často přel s Trixenem. Sibiel si vzpomínal, že otec měl dohodu se Šlupkou, podle které mu Šlupka každý výskyt hlásil. Destruktiel si vzal k ruce kapitána ochranky, sestoupil do podzemí a zkoušel, co na fleshingy zabírá. Když mezi ně vejdeš, jenom se kolem tebe vlní a syčí a tahají z tebe sílu, vyprávěl Destruktiel malému Sibielovi. Sice tak málo, že to nestojí ani za řeč, ale i tak to cítíš jako jemné šimrání. Když jdeš poklidně dál, přirozeně se stáhnou a nechají tě být, protože už se nažrali. Větší frmol nastane, jakmile si jich začneš všímat, a ještě horší je, když proti nim napřeš interní magii. To začnou prskat, jiskřit, cenit přízračné zuby. Silný a prudký výron magie je zažene pryč. Když ale na věc jdeš pomalu a dáš jim čas, začnou splývat do větších celků, které jsou odolnější. Takové tvou energii vcucnou jako malinu a ještě za ni zatáhnou. Už jednou mě jeden takový megaflesshing málem vysál do sucha. Nebýt Nertega…
Destruktiel s výzkumem skončil poté, co byla jeho sestra a Šlupkova žena, Exiona, zavražděna sůsy. Byl naštvaný, že švagr nedokázal Exionu ochránit a přerušil s ním všechny kontakty. Kvůli Exioně otec přenesl pozornost s intenzitou sobě vlastní z flesshingů na systémy podporující sůské základny. Přesto byl Destruktiel vyjma Šlupky jediným arciknížetem, který měl s flesshingy jakous takous praktickou zkušenost. Je ironické, že s flesshingy souvisela jeho smrt, když právě on nejlépe věděl, jak na ně. Kdyby se k tomu nepřipletli ti špehové převlečení za servisáky, Sibiel si byl jistý, že by se odtamtud s otcem dostali.
Dveře do kanceláře se rozlétly, dovnitř se nahrnuli Xan s Lennym a Keinonem.
Cadwena jsem poslal na můstek,“ utrousil Lenny ke Xanovi. „Chci, aby si popovídal s Bordenem. Dispečer už poslal zprávu Tassiům na Erektiad. Padeara dělá inventuru osazenstva podle náramků. Jakmile bude hotová, přinese to.“
Xan Arci-Ukresius, nejvyšší vojenský velitel, prkenně přikývnul a plácnul sebou na pohovku. Sibiel si všiml, jak opatrně Lenny s Xanem jedná. Jeho žena byla unesena stejně jako Grennonova Diriana. Na rozdíl od Grennyho Xan zareagoval skřípavě proneseným konstatováním: Adwena? Ta jim to tam zrychtuje! Budou litovat, že ji nenechali tady!
Xan se očima podbarvenýma modrými stíny podíval na Sibiela: „Proč sedíš na zemi, Fialko?“
„Nějak jsem dál… nedošel,“ zafuněl Sibi, přinutil se vstát a zaparkovat do křesla naproti.
„Jak se tam kurva dostali?“ lamentoval Xan. „Kontroloval jsem zabezpečení. Nulové pole zůstalo neporušené. Jako kdyby se to vůbec nestalo!“
„Myslím, že portálem,“ řekl mdle Sibiel.
„Jak, portálem?“ vyjekl Lenny. „Tady přece žádný portály otevírat nejdou! Richotonní pozadí chodeb kolem krytu je blokované nulovým polem! Samotný kryt je jak nedobytná schránka. Stěny i vrata jsou vyztužené krepponovými granulemi!“
Všichni věděli, že díky krepponovým částicím se vnitřek krytu stává přístupným jen po odříkání specifické magické formule. Kryt se tak dá přirovnat ke krepponové obálce na tajné listiny. Každý, kdo by se pokusil jakýmkoliv způsobem – i portálem - dostat dovnitř bez hesla, by zahynul vlivem kletby. Formuli znali Ditrux se Sedenem, kteří hlídkovali venku, a znaly ji nepochybně i Adwena s Brigitou a Izzel, které byly uvnitř.
„Museli tu mít spojence, který to heslo vyšťoural a vrata otevřel,“ poznamenal unaveně Sibi. „Máti byla v ložnici, takže ta to neví. Uvidíme, co nám řeknou marodi, až se proberou. Otevření vrat je jedna věc, ale průnik nulovým polem je věc druhá. Myslím, že vím, jak se jim ten portál podařil. Máti tvrdí, že viděla flesshingové hady. Jestli se dobře pamatuju, na ty nulové pole neplatí.“
To je průser,“ hekl Xan.
„Nikdy bych nečekal, že se ty mrchy dají ovládat,“ podotkl Keinon.
„Úplně ovládat asi ne, ale využívat zjevně jo,“ řekl umíněným tónem Sibiel. „Otec flesshingy studoval. Dokonce o tom pořizoval záznamy. Skončil s tím, když zemřela teta Exiona, ale kopie odevzdal Radě. Vzpomínám si, jak se potom rozčiloval, když se dozvěděl, že radní jeho výsledky předal Trrisielovi.“ Sibiel se zapitvořil. „Destruktiel neměl jezevce rád. Tvrdil, že jezevec z toho udělá akorát lumpárnu. Máti mu říkala, že je zaujatý. Ale on ho prohlédl už tehdy.“
„Takže Trrisiel ve výzkumu pokračoval,“ konstatoval Lenny.
