Slzy Netrebů - (Vykladač III) - kapitola třicátá pátá (před-předposlední)
V hlubokém tichu to zaštrachání zaznělo jako rána z děla. Vycházelo ode dveří. Janis dosud rozplácnutý na zemi se mátožně zvedal. Dřív, než se vůbec začaly dveře otevírat, měl Igor za zády připravenou pistoli.
V rozšiřujícím se výřezu ve stříbrné stěně se objevily čtyři postavy. Aderawen, Alkena, Diren a Eryn. Ti čtyři tam stáli a vyjeveně hleděli na Igora a Janise uprostřed totální zkázy.
První zareagovala Alkena. Ukázala na pozůstaky zařízení kupící se u zdí a řekla: „Pěkný binec.“
Pak se vzpamatovala Eryn. Rychlostí živelné pohromy vletěla Janisovi do náruče, div ho neporazila. „Ty žiješ! Ty žiješ! Ty žiješ,“ drmolila pořád dokola, přičemž Janise zkrápěla slzami. „Takový, takový strach,“ vzlykala a střídavě ho něj bušila a střídavě se mu věšela kolem krku.
Chytil ji a držel. „Zlatíčko,“ blekotal, „myslel jsem, že už tě nikdy…“ Obemkl rukama její tvář a líbal ji jako blázen. Strašně se mu líbilo, jak se k němu tiskne. Ne, už nikdy se od ní neoddělí. Klidně tak zůstane. Svezl se na kolena, protože už nedokázal čelit jejím zuřivým výpadům. Pořád ji držel a bylo mu jedno, kdo je tak vidí. Objímal a konejšil vzlykající Eryn a mlhavě vnímal, jak se Igor Alkeny a Aderawena vyptává, jak je našli a kde vzali odemykací kletbu. Stejně tak k němu doléhalo vysvětlení, které se Igorovi dostávalo.
Ukázalo se, že za všechno to pozdvižení může robustuanský fytobiont s fialovými listy a modrými lampionky, kterého královna Klarisa pojmenovala „Madam Krofiona“ a kterého Janis nazval Kamil. Malinkatá semena Krofiony fungují jako mikrofon, který všechny zvuky přenáší k matečné rostlině, i kdyby byla na ektereny daleko. Pochopitelně to nejde, jestliže je matečná rostlina v jednom slunečním systému a semínko ve druhém. Přenášet signály mezi světy Madam Krofiona zatím nedokáže. Eryn si s tím dokázala poradit. Použila jako přijímač květinu z Alkeniny kanceláře, protože věděla, že právě tento exemplář vyrostl z řízku téže matečné rostliny, ze které pochází ono semeno, které princezna zasunula do jedné z puklin Janisova amuletu proti uřknutí. Udělala to na Kavanu, když byl Janis v bezvědomí po afirmaci Hiria –Abhama. Pro jistotu to semínko ještě zamázla lepidlem, které našla ve skříni s pastelkami Wonodenových dětí.
Hedis amulet u výslechu sebral a marnivá Anaera mu ho zabavila. Stalo se to těsně předtím, než se Janis pustil do reparace richotonní pleteně. Ještě štěstí, že Anaeru ani nenapadlo amulet Janisovi vrátit.
„Anaera nosila amulet u sebe,“ vysvětloval Aderawen Igorovi. „Díky tomu se princezna Eryn o Anaeřiných a Tanasiho lumpárnách dozvěděla. Dozvěděla se takto i novou kletbu ke kreponovému zámku, ale neznala přesnou polohu kapsle v podloží. Na tu nás upozornil až Q před chvílí. Hlásil nepatrné vibrace na opačné straně základny. S přesnější lokalizací pomohl Diren. Jako syn ohňové démonky dokáže rozlišovat povahu rozžhaveného materiálu.“
„Chceš mi říct, že se tvá všetečná pravnučka opět bez dozoru potloukala po základně?“ vyjel na Alkenu Igor.
„Však u mě prve tvrdě narazila,“ odfrkla Alkena. „Chodila si do mé kanceláře jako na promenádu, aniž by mě o tom zpravila. A Q, ten licoměrník, ji kryl. Až jsem ji konečně načapala, řekla mi, že Trajanis přežil a chtěla, abych jí pomohla dostat ho ven. Nabádala mě, ať si poslechnu záznamy Krofiony juniora. Připadala mi úplně nepříčetná. Myslela jsem, že blázní žalem, že je obětí své posedlosti, že odmítá přijmout krutou realitu. Ani mě tehdy nenapadlo ji poslouchat. Místo toho jsem jí připomněla její povinnosti nástupkyně robustuanského trůnu.“
Eryn se odtáhla od Janisova hrudníku, nevraživě po Alkeně shlídla a dodala: „Vyhodila mě! Věřil bys tomu? Vlastní pravnučku!“
„Je mi to líto,“ zamulala stromista.
„Alkena nic nevěděla,“ řekl omluvným tónem Aderawen. „To, co se s Trajanisem stalo, věděli jen První, Druhý, Třetí a nás dvanáct koordinátorů,“
Alkena se na pravnučku nasupeně podívala a obrnula ret. „Však sis poradila jinak. Nahrávky od Krofiony sis pokoutně odnesla sebou, rozmnožila je a rozdala císařům a králům. Vyprovokovala jsi revoltu vůči Alianci.“
„Čímž katalyzovala rozhodnutí Triády Trajanise definitivně odstranit,“ připomněl skřípavě Igor.
„A co jsem měla dělat jiného?“ zasyčela rozhořčeně Eryn. Janis cítil, jak se její tělo v jeho náručí napjalo. „Žít s vědomím, že je tu Trajanis zavřený a Anaera ho krmí karamelami?“
Janis se naklonil a zašeptal jí do ucha: „Nic jsem s ní neměl, přísahám.“
„Ono by to bylo jen otázkou času,“ podotkla se skeptickým úšklebkem Alkena. Když se na ni Eryn vyčítavě podívala, založila si ruce v bok a dodala: „No co? Pořád si myslím, že jako partner pro tebe je Trajanis příliš… extrémní.“
„Trajanis je natolik extrémní, jak extrémní je průser, který řeší!“ ozval se popuzeně Diren.
Janis objal Eryn kolem pasu a vděčně se na příbuzného usmál.
„Teprve když zmizel První,“ pokračovala dál Alkena a ukázala na Igora, „jsem nad tím, co mi Eryn, řekla, začala přemýšlet. Druhý a Třetí nám Igorův konec vysvětlili dost podivně. Řekli, že Igora popravili, protože porušil základní úzus rozhodovacího mechanismu Triády, když oproti jejich nesouhlasu zabil Vykladače. Prý to udělal proto, aby „zahladil“ stopy. Mezi agenty to vyvolalo spoustu spekulací. A mě nezbylo než konstatovat, že tu něco hodně smrdí. Protože,“ Alkana se na Igora pobaveně podívala a vypískla: „Ty? Esence veškeré arogance, že bys chtěl něco zahlazovat? Nesmysl!“
„Sere mě, že to přes všechny pochybnosti a spekulace Tanasimu a Anaeře prošlo,“ houkl napruženě Aderawen. Bylo na něm vidět, že se v roli napáleného koordinátora cítí dost mizerně.
Igor pokrčil rameny. „Tanasi s Anaerou měli výhodu. Mohli se průkazně opřít o své předchozí postoje, které se na první pohled jevily konzistentní. Na strážnici na Truo-fi skutečně hlasovali pro Trajanisovo přežití, zatímco já otevřeně prosazoval eliminaci. Teprve po aféře, kterou zpunktovala Eryn, změnili názor, ale o to už se s koordinátory nepodělili. Není divu, že jim to koordinátoři schlamstli.“
Dál Alkena vyprávěla, jak si vyslechla staré i úplně nové záznamy od Krofiony juniora a nestačila se divit. Jak povolala Eryn, aby jí řekla, že uznává, že měla pravdu a s těžkým srdcem jí pak sdělila, že Triáda v reakci na její kampaň za Trajanisovo osvobození odhlasovala, že Trajanis musí zemřít, aby bylo možno prohlásit její nahrávky za padělky. „Strašně mě mrzelo, že jsem se k těm čerstvým záznamům nedostala dřív,“ povzdechla si Alkena. „Vážně jsem měla strach, že už je pozdě…“
Eryn zatahala Janise za vlasy. „Poslouchala jsem, jak Tanasi s Anaerou plánují změnit odemykací kletbu k izolační kapsli. Byli si naprosto jistí, že tě Igor popravil a měli radost, že mají možnost se takto Igora zbavit… Mluvili o tvé a Igorově smrti tak uvolněně, takovým civilním tónem, jako kdyby vybírali, co si dají k obědu.“ Ukázala na Igora a nenávistně zkroutila obličej. „Odmítla jsem uvěřit, že by ses od něj nechal jenom tak zabít. Nemohla jsem to přijmout. A i kdyby to tak bylo, musela jsem se přesvědčit. Byla jsem odhodlaná tomu nabubřenému Equíziánci vydloubat oči. Roztrhat ho na kusy. Roznést je po metaprostoru.“
„Díky, madam,“ prohodil překvapivě jemným tónem Igor.„Tolik péče si ani nezasloužím.“
„Miluju tě, Eryn,“ řekl jí Trajanis. On, mistr výmluvnosti se na nic jiného v té chvíli nezmohl.
Princezna Janise jemně poškrábala dlouhými nehty po strništi na bradě. „Už mi neutečeš. Je ti jasné, že si tě vyžádám?“
Janis se rozesmál. „Nechci od tebe utíkat.“ A přesně tak to i cítil. Bylo mu jedno, kde bude žít, jenom když bude s ní.
„Co kdybyste si to pověděli později?“ ozval se kysele Igor. „Máme nějakou práci na Ok-Sawonu.“
Předindustriální svět Ok-Sawon je odjakživa považován za neutrální. Zdejší bohové sídlí v podzemí, užívají cihusová narkotika a zabývají se výkladem Kodexu proroka Feustona Úporného. Do záležitostí metaprostoru se nezapojují. Smrtelníci v poklidných feudálních poměrech obdělávají půdu a provozují řemeslnou výrobu ve víře, že jednou za rok mají šanci bohy probudit. V den svých narozenin tak ok-sawonci přednášejí bohům rýmované prosby, ve kterých se snaží je přesvědčit k návratu. Činí tak už po několik tisíciletí, ale marně. Bohové jsou tolik zmámení cihusem, že je i ty nejupřímnější prosby nechávají chladnými. Zatímco se tedy domácí bohové zašívají v podzemí, ti cizí si na poklidném Ok-Sawonu s oblibou zřizují letní sídla, protože přehnaně přetechnizovaný Bredeon už je omrzel.
Rokování o revizi Aliance se odehrávalo na Zmarově vodní tvrzi v Mokrém údolí. Riiberionský bůh rozkladu Zmar tvrz užíval jako azyl před svou zběsilou manželkou, vrchní bohyní riiberionského nadsvětí, Krassionou.
Aderawen, Diren, Alkena, Igor, Eryn a Trajanis vystoupili z portálu na malé nádvoří dlážděné hrubými kostkami sevřené mezi čtyřmi trakty budovy s masívními stěnami.
Janis se pobaveně zakřenil, když na hřebenech střech krytých šindelem uviděl holuby. Pod botama zašelestila stébla letošní slámy a od stájí se ozývalo bučení dobytka. Připadal si, jako kdyby se vrátil o spousty let nazpět. Erynin otec se nijak nesnažil, aby jeho sídlo působilo reprezentativně. Spíš to vypadalo, že vsadil na prostotu, zemitost a přirozenost - hodnoty naprosto opačné těm, které vyznávala jeho žena, nejvyšší bohyně Krassiona.
Povznesená nálada Janise rychle přešla, když zaznamenal mnohohlasný řev kombinovaný pískáním a dupáním linoucí se z úzkých oken osazených v pískovcových rámech. Hle, takto rokuje výkvět metaprostoru, pomyslel si a téměř nadskočil, když ostatní hlasy přehlušily ostré výkřiky jeho matky: „Lžete! Trajanis žije! Ukažte mi nějaký důkaz! Jakýkoliv!" Grewina ječela s takovým nasazením, že kdyby byla v okna zavřená, dozajista by se rozbila.
Janise bodlo u srdce. V prvním impulzu chtěl vyletět k tomu oknu, aby se matce ukázal. Pustil Eryninu ruku a chystal se to udělat, ale v té chvíli se ze zastíneného podloubí vyrojili agenti Aliance v bojových uniformách s dezintegrátory. Mezi nimi Razziel, Jarunna a Ewerela.
Razziel oddíl zadržel, jakmile příchozí poznal. Vypadal spíše nadšeně než překvapeně. „Rozkazy, sire?“
Igor ukázal k oknům, ze kterých se ozývalo dupání a pískání. „Nejdřív si s nimi promluvím sám. Vy ochráníte Vykladače a jeho civilní doprovod. Buďte připravení v předsálí. Přivedete je dovnitř, jakmile zavolám!“ přikázal Igor a už se dral ke schodišti do patra.
Zatímco je agenti obklopili, aby je eskortovali podle příkazu, naklonila se Eryn k Janisově uchu a šeptla: „Jenom se jim ukážeš a vypadneme.“
Janis přikývnul. Usoudil, že Eryn má strach, aby si slib, který jí dal před chvílí, nerozmyslel. Byl by ji rád uklidnil, že nic takového nehrozí, ale při výstupu po strmém schodišti, kdy všude kolem nich dusali agenti Aliance, k tomu neměl příležitost. Ryk v sále náhle utichl, což bylo důkazem, že tam Igor právě dorazil. Vzápětí se rozpoutala bouře výkřiků: „Zrada! Komplot! Měl být mrtvý! Co to má znamenat! Vykladačův vrah? Další habaďůra? Zrušme tu šejdířskou bandu a hned!"
Nahoře u širokých dveří do jednacího sálu čekali Kendrick a Kaebi a tvářili se, jako kdyby viděli duchy. Nebylo divu, před chvílí kolem nich prosvištěl naježený První a teď civěli do obličeje Vykladači, který měl být po smrti už několik týdnů.
Škvírou pootevřených dveří mohli slyšet Tanasiho hlas: „Všichni se uklidněte, přátelé! Jsem překvapený stejně jako vy! Byl jsem si naprosto jistý, že poprava proběhla… úspěšně. Vykladačův vrah je přesto zde – nejspíš v arogantním a bláhovém odhodlání se vyvinit. To ale udělal zásadní chybu! Vy všichni teď dostáváte příležitost jej hnát k zodpovědnosti za to, co udělal. Právě on zapříčinil všechna nedávná pochybení naší organizace, na která tak příhodně upozorňujete…"
Sálem se prohnala vlna vzrušeného šepotu.
„Možná vám připadá," chopila se slova Anaera, „že Igor ab Nirruvien je pouze unavený léty a přesycený mocí, ale není tomu tak. Jeho stupňující se chyby v úsudku, jeho váhání a nedostačně operativní jednání, arogance vůči podřízeným a především pobuřující nedostatek respektu k vám, vážení stěžovatelé, jsou důkazem, že jej dědičná choroba ab Nirruvienů dotihla i zde, v metaprostoru. Projevuje se zprvu pozvolnými, potom gradujícími změnami osobnosti. Vede přes patologické úchylky k totální dezintegraci. Igor byl kdysi mým mentorem a později i přítelem, ale jak se jeho choroba rozvíjela, musela jsem se, ač s těžkým srdcem, od něj odvrátit. Nyní je Igor ab Niruvien stejný jako jeho otec Urval, equiziánský císař a používá tytéž despotické metody jako on. Dlouho jsem si namlouvala, že se mýlím, a dlouho jsem mlčela. Ale po tom, co nás Igor téměř zatáhl do kataklyzmatu, už nemohu!"
Janis se v duchu ptal, proč Igor nic nedělá. Jak daleko ty žvásty nechá dojít?
Aderawen tiše zatínal pěsti. „To se nedá poslouchat,“ zavrčel.
„Jedno oko nezůstane suché,“ zasyčela Alkena.
„Jako kdyby to měli nachystané,“ podivoval se Diren.
„Zaskočil je,“ komentoval to Janis, „ale rychle se přizpůsobili.“
„Demagogii ty rozumíš,“ rýpnul si na Janisovu adresu Razziel.
Zatímco takto lamentovali, představení ve sněmovním sále pokračovalo.
„Už máme dost Igorovy tyranie!" zvolala zvučně Anaera.
„Vyzýváme tento sněm," pokračoval Tanasi, „k revizi Protokolu a k odsouhlasení nuceného odstoupení Prvního z Triády a k jeho potrestání za chyby, kterých se dopustil. Jsem dokonce přesvědčený, že to nebyla pouhá nedbalost, ale cílená sabotáž! Je dobře možné, že tím, co napáchal, jen připravoval metaprostor pro invazní jednotky z Equízia!"
Než stačil kdokoliv ze stěžovatelů na výzvu zareagovat, ozval se Igor: „Tanasi, Anaero, pěkná řeč." Promluvil tak pohodově, jako kdyby seděl za letního poledne ve stínu košatého stromu a popíjel vychlazené pivo. „Prohlašuji, že lžete a mám důkazy jak to potvrdit. Já na řeči moc nejsem. Preferuju spíše činy. A když už byla řeč o mých úchylkách, k jedné se přiznám. Nadevšechno rád… uklízím."
Uvnitř se zeleně zablesklo a ozvala se rána.
Znělo to, jako kdyby vypálilo sto dezintegrátorů současně.
Dveře oddělující předsálí od sněmovního sálu vyletěly z pantů a jak padaly, zavalily dva agenty stojící nejblíž. Celá budova se otřásla, nadzvedla se v základech a znova žuchla zpět. Ozval se rachot, odněkud padalo kamení.
Janis ucítil spáleninu. Nahlédl do sálu, aby se stejně jako ostatní podíval, co se tam stalo.
