Představujeme postavy z obálek: Lissarius
Hlavní postavou druhého dílu série Návrat na Mizeon je Lissarius.
Lissaria Arci-Nubiela jeho přátelé kdysi nazývali Sari. Ale to bylo dávno, když ještě učil na univerzitě. Posledních dvě stě let pracuje jako První císařův sekretář, a teď už žádné přátele nemá. Sari je pragmatik a byrokrat, bez srdce a bez špetky fantazie. Jeho práce je náročná a on dělá, co může, aby všem závazkům dostál. Teprve ve chvíli, kdy má podepsat hrdelní rozsudek, zaváhá. Vědomý si hrozící zkázy z hlubin Chřtánu dává poprvé v životě přednost instinktu před paragrafy. Je ochoten spojit se s kýmkoliv, dokonce i s nechvalně proslulými Arci-Quinny, jen aby kataklyzma odvrátil.
Přidáme jednu krátkou ukázku:))
Návrat na Mizeon - Lissarius - díl II
...jakmile zaslechl z chodby zadunění a řev, pochopil, že načasování nebylo právě nejšťastnější. Otevřel a dvě postavy, které se v těsném sevření opíraly o jeho dveře, plavným obloukem vletěly do jeho kanceláře a rozplácly se na leštěných parketách. Lissarius sotva stačil uhnout, aby ho nestrhly sebou. Sibiel v těžkém brnění Trestného komanda držel Essia pod krkem a syčel: „Jenom držet hubu a krok, že? Kolik ti Sari za tvoje službičky platí, ty dušičko připosraná? A na moji sestru zapomeň! Na takovýho podvraťáka je příliš čistá!“ Essius, zmítající se vespod neměl šanci zamaskovaného útočníka shodit. Usilovně, leč marně se snažil, přičemž vztekle chrčel.
Lissarius Sibiela udeřil silným výbojem a zařval: „Okamžitě ho pusť, idiote! Essius pro mě až do dneška nepracoval! A byl to on, kdo Arrakielovi pomohl při útěku, ty tupče!“
Zásah zuřícího Arci-Quinna sice pozastavil, ale díky implantátům blokujícím bolest mu prakticky neublížil. Mnohem více by ohrozil Essia, kdyby jej Sibiel nekryl svým obrněným tělem. Takto byli oba jen paralyzovaní. Lissarius využil toho, že ani jeden z nich mu nemůže oponovat a už klidněji pokračoval: „Přijmi mou omluvu, Essie. Ten maskovaný blázen, co ti skoro urval hlavu, je bratránek Sibiel. Je sice čerstvě po transformaci, ale protože je od narození vadný, proces se nezdařil. Vzal jsem ho na starost, aby ho tam dole nemuseli pomlít do škvarků. Ujišťuji tě, že s jeho pamětí je vše v pořádku. Jen je třeba mít s ním trpělivost.“
Nakrátko se odmlčel, aby jim dal čas to strávit a pak vražedným tónem zaševelil: „Sibiele, dovol, abych ti představil lorda Essia, mého nového náměstka.“ V několika větách určených pro Essia shrnul, jak se v jeho službách ocitnul Sibiel a totéž pak učinil pro Sibiela. „Budete spolupracovat,“ dodal. „Pokud mezi vámi existují nedorozumění, bylo by dobré si je vyjasnit. A ty Fialko, si pamatuj, že jsem za tebe převzal zodpovědnost. Takže mě neštvi!“
Mezitím účinky ochromení pominuly a oba arcidémoni se zvolna zvedli z podlahy. Sibiel si sundal masku a dopotácel se k pohovce. Zamračeně si Essia, sedícího dosud na zemi a opírajícího se o skříň, prohlížel.
„Než proti Essiovi znovu vystartuješ, Fialko,“ řekl komisním tónem Lissarius, „dovol, abych zdůraznil, že hrál pozitivní roli při útěku tvého bratra.“
Sibiel zaťal čelist a přikývnul. Essiův podíl na Arriho útěku ho evidentně vykolejil.
Essius přivřel oči a strnul. „O žádném útěku nevím,“ vyjekl. „Arrakiel je mrtvý.“
Sibiel podezíravě sevřel rty. „Mně ale řekli, že žije.“ Obdařil sekretáře zlověstným pohledem. „Tak jak to tedy je?“