Zímří
14.05.2018 21:15
„Občas potřebovala s něčím pomoct. Neříkala si přímo. Jen si posteskla. Pokazil se jí počítač. Nemá auto, víte? Odpojila jsem bednu od monitoru, naložila do auta, vzala opravit, a přivezla zpět. Když onemocněla, brala jsem jí od nás hotové jídlo, protože je úplně sama…Ani jsem si neuvědomovala, jak jsem se na ni navázala. Asi jsem to trochu přehnala. Když ji pozvu na oběd, pokaždé zůstane déle, než je únosné. Až teď mi dochází, jak mě to vyčerpává.“
„V jakém smyslu?“ přerušil Adélu doktor.
„Po jejím odchodu se cítím jako vymačkaný citron....