Plukovník Borden Arci-Jeen byl tak odlišný od svého bratra Krepena (někdejšího radního a ministra války), jak jen to lze. Tak, jako byl Krepen uhlazený, u Bordena všechno trčelo. Byl přibližně stejného vzrůstu jako ostatní arcidémoni, ale díky věčně rozcuchaným a naježeným vlasům exoticky temně fialové barvy, které zdědil po své matce, královně běsů z dávno vyhlazeného Kenikanu, působil větší. Jeho tvář a krk brázdily mělké ale poměrně výrazné jizvy – pozůstatek šarvátky s merrikanskými chapadly. Místo levé nohy měl od kolene dolů krihonitovou protézu, čím jasně dokazoval, že arcidémoni nejsou tak nezranitelní, jak se traduje. Levý bérec mu před dvěma milénii ukousla a na místě sežrala dračí královna Drebedea a protože pahýl následně poplivala svými trávicími šťávami, noha už znovu nevyrostla (Drebedeu nakonec porazili bratři Destruktiel a Razziel Arci-Quinnovi). Přes všechna svá poškození působil Borden Arci-Jeen v komplexu natolik impozantně, že málo otužilí jedinci při rozhovoru s ním dostávali třesavku. Snad i proto trávil Borden většinu života na kosmických lodích mimo Mizeon, nebo právě na Olixu, kde pro pestré demografické složení tolik nevyčníval.
Borden jako jeden z mála Arci-Jeenů přežil Den zkázy a výnamně se podílel na mizeonských konsolidaci mizeonských poměrů.
Zajímavost: Arogantní a nerudný Borden měl kupodivu velice blízké vztahy se svým synovcem Ditruxem.
Více v sérii Návrat na Mizeon.