Teggen - 11. kapitola (V. kniha série Návrat na Mizeon)
(Základna Aliance, neznámo kde)
Owiana zírala na bílý strop a jen okrajově vnímala, že se kolem ní něco děje.
„Vím, že jsi vzhůru, Owiano Arci-Quinnová,“ ozvalo se někde poblíž. „Co si promluvit?“
Prudce se posadila. Všechno se jí rázem vybavilo. Nespokojeně se ušklíbla, když zaznamenala, že má na sobě jen jakousi kratinkou noční košilku z matné tenké bílé látky. Podívala se na své ruce. Emotizační emitory zasazené do prstenů a náramků, které si navlékla, než agenti vtrhli do sklepa, byly pryč. Sáhla si na ušní lalůčky. I náušnice jí sebrali. Všechny ostatní zářiče maskované jako ozdobné špendlíky a přezky zůstaly na jejím oblečení, které bylo taky pryč. Chvatně očima prohledala pokoj. Nacházela se na vyšetřovacím stole uprostřed místnosti bez oken s kovově obloženými stěnami. Kolem se táhly prosklené skříně se zdravotnickým vybavením. Ucítila chvějivé brnění v podbřišku. Neklamný znak, že je těhotná. A sakra. Je těhotná! Podařilo se. „Nerteg,“ vyjekla. „Co je s ním?“
Štíhlá černě oblečená žena se slonovinovou pletí a vlasy spletenými do copánků podala Owianě ruku, aby jí pomohla seskočit z lehátka. „Jmenuju se Alkana a už jsme se viděly,“ řekla.
Byla to tatáž osoba, která se zúčastnila zatýkání Nertega. Nic z jejího vzezření nenaznačovalo, že se umí proměňovat v kořínky a větvičky. Odvedla Owianu do pokojíku s nepohodlně vyhlížejícím sedacím nábytkem a skleněným stolkem, na kterém stály sklenice s vodou. Posadila se a ukázala na sousední křeslo.
Ale Owiana, přestože se jí točila hlava, zůstala stát. „Kde je Nerteg?“
Alkana obrátila oči v sloup. „Posaď se na ten svůj pěkný zadek, než spadneš a něco rozbiješ. Teggen – tedy Nerteg je naživu. Zatím.“
Svět kolem se zhoupnul. Owiana zaťala zuby. Ne, teď nesmí propadnout vzteku. Svezla se na nepohodlné křeslo a zasyčela: „Jak, zatím? Cožpak Aliance nerespektuje zákony členských světů? Aliance potvrdila, že Maharáví uznává jako regulérní součást společenství. A na Maharáví platí tatáž legislativa, která fungovala na starém Mizeonu. V čem je problém? Jsem těhotná a uplatňuji zákon o Dožádání.“
Stromista pomalu přikývla. „Ano. Ověřili jsme si, že skutečně čekáš dítě. A jsi v tom sotva pár hodin, takže se dá předpokládat, že je to dítě skutečně Teggenovo. Určitě víš, že agentům Aliance nebývá doporučováno zakládat rodiny. Pokud k tomu ale dojde, snažíme se to udržovat v tajnosti. Nikdo nic neví a všichni jsou spokojení. Kdyby to byla standardní situace, nejspíš bychom – přirozeně po nezbytných obstrukcích – museli tvou žádost akceptovat. Ten zákon o Dožádání, kterým se oháníš, by nás k tomu donutil, protože ty jsi skutečně arcidémonka a Teggen je vysoce urozený arcidémon. Vlastně jsi nám tím dala podnět, abychom pozměnili pravidla přijímacího protokolu tak, aby už se něco takového v budoucnosti nemohlo opakovat. Ale vraťme se k Teggenovi. Věc se má tak, že toto není standardní situace. Teggen Arci-Quinn není agent v aktivní služně, ale vyřazenec. Už osm set let je formálně mrtvý. A to je problém.“
Owiana zuřivě zavrtěla hlavou. „Žádný problém! Aliance z toho dělá problém! Nerteg je prostě můj a basta. A vy mi ho dáte. A chci svoje oblečení. Hned.“
Stromista sebou cukla, jako kdyby ji bodla sikkosa. Naklonila hlavu na stranu a zamyšleně si Owianu prohlížela. „Jak jsi to udělala?“
„Co?“ zavrčela Owi. „Tak dostanu to oblečení?“
„Ale jistě,“ procedila skrze zuby stromista. Vstala a pohnula se ke dveřím. „Počkej tady.“
Jakmile byla pryč, Owiana chvilinku počkala, pak hbitě vyskočila a vzala za kliku. Tak trochu čekala, že bude zamčeno, protože předtím zaslechla, jak zámek lupnul. Udiveně se zašklebila. Kdo dnes ještě používá mechanické zámky? Čekala by spíš magii, nebo něco na způsob letannatového silového pole. Zaměřila se na předměty ve skříních a hledala něco, co by se dalo použít jako paklíč. Jakmile nalezla cosi připomínající injekční aplikátor, roztáhla ústa k úsměvu. Hbitě se té věci zmocnila a rozebrala ji na součástky. Teď se jí hodilo, že své emotizační sochy neplácala jen z hlíny, ale že používala i kovové dráty a plech. Kleště a letovací pistole, klíče a šroubováky byly běžným inventářem jejího ateliéru. Vypreparovala z přístroje pěkně rovnou a akorát dlouhou kovovou tyčinku. Se špetkou interní magie část zahnula do pravého úhlu. S paklíčem se přitočila zpět k zámku. Otevírání zabralo necelé tři minuty. Ocitla se v další místnosti, téměř identické té předchozí. I tady bylo ve středu lehátko a v rohu sedací set. Kradla se k dalším dveřím, za kterými slyšela hlasy.
„Netuším, jak to udělala v tom sklepě,“ říkala právě někomu stromista, „ale teď to v sobě nemá, a přesto mě skoro srazila z křesla. Co vím najisto, že to ve sklepě nebyla její interní magie, zatímco teď ano. Sálá to z ní jako z otevřené pece. Možná je to tím, že je těhotná. Nebo to způsobilo něco v mizeonském energetickém poli…“
„NZB ve sklepě je proti er-průvanu izolovaný,“ namítl kdosi. „A kdyby byla ve cloně nějaká skulinka, spustilo by to alarm. Její interní magie pochází z Rafedaxarrovy linie. Jeho božský podíl je teď na Mizeonu zanedbatelný. Teoreticky by nic takového mít neměla.“
„Tak potom netuším, kde to vzala.“ Alkanin hlas se třepil frustrací. „Co s ní budeme dělat, Jery? Je pořádně úporná. Měli jste slyšet, jak se do mě obula.“
„To kdybych věděl,“ zareagoval ten, kterého tím jménem oslovila. „Teggen to má předem prohrané. I kdyby Triáda kvůli jeho intervenci přivřela oči, pořád je tu ten lapsus na Bantu. Aderawen mu nikdy neodpustí, že nechal Orenu na pospas těm cizákům. Obětoval ji za možnost zachránit si prdel. Pro Aderawena je to zkrátka osobní. Že k tomu došlo před devíti sty lety, nic neznamená. Pokud bude Trojka hlasovat, uplatní Aderawen právo veta. To je jasné.“
„Jestli se dobře pamatuju,“ přidal se k diskusi nový třetí a poněkud zastřeně znějící hlas, „Teggen byl vyřazen a odsouzen za skrývání masového vraha. Ale nikdy nedostal možnost se vyjádřit k tomu druhému provinění ohledně vydání Oreny na Bantu. Tak mě napadá, jestli vůbec ví, z čeho byl obviněn.“
„To myslíš vážně?“ ozvala se stromista.
„Smrtelně,“ potvrdil ten třetí. „V době, kdy s tím Hedis vyrukoval, už byl Teggen na útěku.“
„Byl v tom chaos,“ řekla stromista.
„Jako kdyby se Hedisovi hodilo,“ ozval se Jery, „že se Teggen nemůže bránit. Jako kdyby věděl, že Teggen je už na cestě do Launiny tlamy a nebude mít šanci k tomu cokoliv říct. Bylo přece jasné, že agent ocejchovaný k vyřazení, kterému se podařilo prásknout do bot, dobrovolně zpátky k výslechu nepřileze. “
„Ano,“ poznamenal uštěpačně třetí. „Je opravdu divné, že Hedis ten incident z Bantu napráskal tak pozdě. Já tu tehdy nebyl. Ale říkám vám, že ten proces proběhl podezřele rychle.“
„Čemu se divíš, Kene?“ otázal se Jery. „Důkazy byly jednoznačné. Vím, že Teggen byl tvůj přítel. Byl taky můj přítel. Ale měl výcvik, znal pravidla, podepsal přísahu. Nebylo co rozporovat.“
„Berte v úvahu,“ řekl Ken, „že nějaký čas před kolapsem Teggen Hedisovi vyfouknul post koordinátora. Hedis neměl Teggena rád. Ale proč by Aderawenovi lhal, že Teggen má na svědomí život jeho ženy, když už to měl Teggen stejně spočítané? “
„Co když to udělal, aby ochránil sebe?“ zabručel Jery.
„Nikdo mi nevymluví, že to pořádně smrdí,“ řekla Alkana. „Někdo z nás na to přišel už před osmi sty lety. Ten, který pomohl Teggovi utéct z Launina krmítka.“
„Už se to nebude opakovat,“ řekl ponuře Ken. „Hedis se chvástá, že na to osobně dohlídne. Tegg zůstane zabalený až do chvíle, než ho šoupnou do jámy.“
„Měli bychom si s Aderawenem promluvit, dokud je čas. Co když za pár let vyjde najevo, že to nebyl Teggen, kdo zaprodal Orenu?“
„Každá narážka na Orenu Aderawena rozpálí doběla.“
„Měli bychom to alespoň zkusit.“
„Plácám se tu už půldruhého milénia. Už jsem si vlastně všechno užil.“
„No jo. Být naživu se stejně přeceňuje.“
Další dialog Owianě splynul v šum, jak ji zasáhla vlna úzkosti. Zabalený? Představila si Nertega zabaleného v dece z polymorfa a znovu se jí zvedl žaludek. V té chvíli už to nevydržela a vrazila dovnitř. „Chci mluvit s Nertegem!“
