Slzy Netrebů - (Vykladač III) - kapitola dvacátá osmá
Vyletěli antigravitační zdviží do nejvyšších podlaží. Vystoupili a ocitli se ve světlé místnosti, které dominoval čtverec ohrazený nízkou mramorovou obrubou, který vypadal jako záhon. Byl vyplněný kyprou hlínou, která skoro vybízela, aby do ní zasadili cibuli. Kolem stěn se táhly vitríny plné knih, nedaleko dveří zdobených sunnisenskými rosetami stál široký stůl s uklizenou pracovní deskou, které dominoval malý fialový keramický květináč s živou květinou s fialovými vykrajovanými listy. Rostlina se nápadně podobala Kamilovi, jen ty modré tobolky se semeny chyběly. Podél prosklené stěny s výhledem na horizont stály pohodlné otomany a křesla. Až na záhon to bylo zařízené jako kancelář. Janis tu ještě nikdy nebyl, ale poznal, že se ocitl v kanceláři tajemnice Alkeny, o které se nesly fámy, že ví naprosto o všem, co se v budově Q děje.
Aderawen, Razziel a Kendrick stanuli nad záhonem a zadívali se na hlínu.
„Nějak dlouho jí to trvá,“ poznamenal mrtvolným tónem koordinátor.
To je poprvé, co je pomalejší než výtah,“ přisadil si Razziel.
Jakmile se zemina začala třást, Janis si potvrdil, že záhon s hlínou slouží jako „zakořeňovací“ plocha. Říkalo se, že než se quosiban Q přeměnil ve správní budovu „Q“, měl románek s jednou stromistou. Aby mohli zůstat i nadále spolu, stala se prý ta stromista tajemnicí Triády. Janis ty legendy nikdy nebral vážně, ale teď na vlastní oči sledoval, jak z hlíny vystřelila vlákna, závratnou rychlostí bytněla a drala se do výšky. Vyrůstající strom s větvemi a listím se vzápětí začal přeměňovat do lidské podoby.
„Slyšela jsem vás,“ ozvalo se skřípavě ještě dříve, než se na zvrásněné, ale stále se vyhlazující tváří zformovala ústa. Stromista vytáhla nohy z hlíny, aby se dostala ven ze záhonu. Když překračovala mramorovou obrubu, bylo vidět, jak se poslední zbytky kořenů zatahují do jejích chodidel. Bylo skoro až poetické sledovat, jak své útlé tělo zahaluje do splývavých šatů ve stejném odstínu zelené, jako byly předtím její listy. Důstojně čtveřici obešla, opřela se o hranu svého stolu a ukázala na Janise. „Je vyřazený. Měl jít přímo k výslechu. Copak jste přišli o rozum?“
„To už dávno,“ zavrčel nevlídně Aderawen.
Razziel si drásavě povzdechl a jal se zachraňovat situaci: „My to nařízení, pochopitelně, známe, má drahá,“ řekl jemným, skoro škádlivým tónem. „Ale pokud jsi zaznamenala, o čem jsme se bavili na recepci, musíš přece uznat, že toto není standardní situace.“
Stromista elegantně nakrčila nos a upřela na Razziela zkoumavý pohled. „Myslíš tím, že jsme na hraně apokalypsy. Chmmm. Nevím, co si od krenevů slibujete. Senedona jsem znala osobně a byl to strašný rapl.“ Šlehla pohledem po Janisovi. „Tenhle je možná o něco chytřejší, ale ne o tolik, když sem přišel. Ukázala na široké posuvné dveře. Nikdo tam není. Druhý s Třetí se přesunuli na Erektiad, aby zkontrolovali toho proroka, co našel Rex. Moc nadějí tomu nedávám. Počítám, že se do večera vrátí. Můžete na ně počkat.“
Alkena to vyslovila jako oznámení, ale Janis měl přesto pocit, že v tom slyší otázku.
„A Igor?“ bafnul Aderawen a vypadal ještě víc naštvaně než před chvílí, ačkoliv by jeden řekl, že to ani nejde.
„První pátrá za předělem,“ zněla odpověď. „Dnes se rozhodně nevrátí. Nejspíš ani zítra ani pozítří.“
Kendrick nespokojeně mlaskl, ale zůstal zticha.
Razziel se podíval na Aderawena a řekl: „Možná bychom měli přijít později, co myslíš?“
„Souhlas,“ zavrčel Aderawen. Tvářil se otráveně, jako kdyby čekal, než mu vykopou hrob, aby se do něj mohl položit a konečně mít klid. S ohledem na to přišlo Janisovi divné, že se na to nevykašlal úplně.
Razziel se na stromistu znova příjemně usmál a řekl: „Aderawen má pravdu. Proč tu překážet? Přijdeme, až bude Triáda komplet. Byla bys té dobroty a dala nám pak vědět?“
Alkena se opřela dlaněmi o svůj stůl, vyhoupla se pracovní plochu, pohodlně se na ní usadila a začala klátit nohama. Mohla stůl obejít a důstojně se posadit do křesla, ale nejspíš byla příliš nervózní. Vypadala skoro jako dítě, které něco provedlo a přemýšlí, jestli mu to projde. Podívala se Janise, který to všechno z opatrného odstupu sledoval a pak Aderawenovi řekla: „Asi byste měli něco vědět. Když jste si v hale tak nezodpovědně pouštěli huby na špacír, slyšela jsem to nejen já a všichni poskokové z recepce, ale i Hedis. Poslal mi stížnost na porušení předepsaného postupu. Proto jsem se cestou zdržela. Tedy, ehm, neposlal tu stížnost mně ale Triádě, samozřejmě.“
Aderawenova ústa se ošklivě nakřivila: „Ten blbec si může při…“
„Počkej,“ přerušil ho Razziel a obrátil se na Alkenu: „Co tu Hedis dělá? Nemá být na Truo-fi?“
Stromista potlačila škodolibé zajíknutí. „Přeřadili ho. Nechal si ukrást vězně jistým drzým začátečníkem.“ Rošťácky mrkla na Janise a dodala: „Docela smůla, že ho přeřadili právě na vyšetřovnu.“
Razziel zaklel a Janis hned věděl proč. Podle krizového protokolu je vyšetřovna jediným místem na základně, kam lze dočasně umístit vyřazeného agenta, než ho dostane Launa.
Stromista dál rytmicky kopala bosýma nohama špinavýma od hlíny do čela svého naleštěného stolu. „S ohledem na Hedisovu dychtivost,“ řekla, „bych vám spíš radila počkat tady…“
Aderawen cosi popuzeně zavrčel a zamířil k pohovkám. Usadil se do polštářového pohodlí, natáhnul nohy a zavřel oči. Razziel si vyhrnul rukáv a cosi kutil se svým náramkovým počítačem. Kendrick se rozvalil na koberec, založil si paže za hlavu a začal si broukat nějakou cizokrajnou melodii. Jeho dlouhé nohy obuté v těžkých vojenských botách vypadaly na drahém koberci tkaném z luxusního ok-sawonského krofábí nepatřičně. Stromista zatím seskočila ze stolu a způsobně vklouzla do svého křesla. Vytáhla z nějaké skryté zásuvky stoh plastexových listů a začala se v nich přehrabovat, pak cosi psala na gelové zobrazovací desce, nad něčím polohlasně lamentovala. Prostě vypadala, že pracuje.
Jinak se v kanceláři se rozhostilo ticho přerušované šelestěním plastexových listin a Kendrickovým broukáním. Janis, aby zabil čas, se potloukal kolem stěn a prohlížel si hřbety vystavených knih.
„Ještě k té Hedisově stížnosti, Alkeno,“ ozval se náhle Razziel s očima upřenýma na svůj náramek. „Chápu, že zlikvidovat to nepůjde, když je to v systému, ale přesunout to by snad šlo, ne? Někam na konec seznamu úkolů k řešení?“
Alkena napruženě pleskla dlaní o stůl: „A co si myslíš, že tu celou dobu dělám, Arci-Quinne?“
Janis konečně našel knihu napsanou jazykem, který znal. Vytáhl ji ze skříně a usadil se do křesla. Jako naschvál šlo o překlad technických norem ze Sunnisenu. Nic méně atraktivního už tu určitě není, ale ani ho nenapadlo knihu vrátit. Prostě potřeboval mít něco v ruce, aby mohl přemýšlet nad tím, co doposud vypozoroval. Z diskuse jeho průvodců s Alkenou vyplynulo, že Triáda není při rozhodování tak jednotná, jak se koordinátoři snaží agentům namluvit. A ty pověsti o absenci osobních vazeb mezi Triádou a zbytkem osazenstva Aliance jsou taky pitomost. Jaká nestranost? Jaký objektivní odstup? Jaká restrikce emocí? Je zřetelně patrné, že Aderawen by při jednání upřednostnil Prvního před Druhým a Třetí.
Představitelé Triády se v běžné praxi označují jako První, Druhý a Třetí. Vyplývá to z délky odloužených let v úřadě a z nutnosti ochrany jejich soukromí. Skutečná jména jsou pro veřejnost neznámá i proto, aby se zabránilo korupčním snahám potentátů zúčastněných světů. Agenti Aliance, ačkoliv se s představiteli Triády nevídají osobně, jejich totožnost znají. První z Triády, služebně nejstarší a nejtajemnější, se jmenuje Igor Urval Ničitel ab-Nirruvien. Jeho domovem je údajně Equízium, svět alternativní metaprostoru, což se v současné situaci zřejmě hodí. Druhý je Tanasi-Uneon, původem ze Sunnisenu. Je jedním z praotců dnešní rasy skollů. Říká se o něm, že se narodil jako smrtelník, ale vlivem kontinuálního přeměňování své podstaty a doplňování o bionické serepetičky, se stal nesmrtelným. Je z celé trojice nejoblíbenější a nejochotněji posílá oběžníky a metodické listy. Třetí členkou Triády je Anaera Assi-Siona. Její životní příběh je veřejně znám, protože ten rapl Smesmech na jeho motivy napsal divadelní hru „Ta druhá“. Anaera je dvojčetem nechvalně proslulé dervosské královny. Dervosané věří, že dvojčata v královské rodině jsou předzvěstí sváru a zkázy. Jedno dítě proto dostalo korunu a na to druhé čekala smrt v Launiných útrobách. Naštěstí se včas objevil hrdina, který holčičku krutého osudu ušetřil, a tak dále a tak dále… Není jisté, o kolik se Smesmech v dramatické tvorbě odchýlil od skutečného příběhu, ale na každém šprochu pravdy trochu.
Janis listoval plastexovými stránkami, civěl na tabulky s čísly a kódy, které u nic neříkaly, a horečnatě zpytoval paměť. Věděl, že neexistuje způsob, jak by se na jednání s Triádou mohl více připravit, ale přesto měl pocit, že na něco důležitého zapomněl. Měl se snad rozloučit s Direnem a Trsuahem? S matkou? Měl poslat poslední sbohem Eryn? Neceom by jeho dopisy spolehlivě doručil. Janis ale žádné vzkazy na rozloučenou posílat nechtěl, protože to by znamenalo, že už předem počítá s porážkou. Takže, co jiného měl udělat a neudělal? Zaklapl knihu a roztržitě se rozhlédl kolem.
Alkena cosi psala, Kendrick s Razzielem a Aderawenem o čemsi tiše diskutovali. Janis zastříhal ušima, když zaznamenal, o čem je řeč.
„Bylo jí sotva dvanáct,“ řekl Razziel. „Takový konec si nezasloužila. Ale je pravda, že všechny události, které předpověděla, se splnily.“
„Prostě mám stran té věci pochybnosti,“ zamumlal Kendrick. Oči se mu leskly a čelisti měl zaťaté, jako kdyby to téma bylo pro něj bolestné.
„Myslíš, že ji Tanasi zlikvidoval omylem?“ podivil se Razziel.
„Jde o tu poslední věštbu,“ procedil mezi zuby Kendrick. „Tu, co se týkala Kavanu, však víte. Prostě mi připadá divné, že se ta událost splnila až po tom, co Tahara zemřela.“
„To ještě nic neznamená, Keny,“ ozval se Aderawen. Tentokrát z jeho hlasu čišel upřímný smutek. „Předpokládejme, že byla opravdu silným prorokem. V tom případě by ji smrt nezastavila. Ještě zaživa by dokázala vazby v Pravděpodobnostním poli natolik zpřeházet a zafixovat, že by se pak budoucnost naší reality odvíjela přesně podle její vůle. Bez ohledu na to, zda by byla v době naplnění proroctví naživu či ne.“
„O kom to mluvíte?“ vyrušil je Janis.
Všichni tři se k němu otočili a zírali tak vyčítavě, že skoro litoval, že něco řekl.
„O Taraně Assi-Sioně, vnučce dervosské královny,“ ozval se škrobeným tónem Aderawen. „Když jí byly čtyři roky, předpověděla, že až zemře, svět se začne hroutit. Nikdo tehdy nepoznal, že jde o věštbu, ačkoliv u dítětě nesmrtelné rasy vypadala slova o vlastní smrti divně. Za několik let předpověděla výbuch supervulkánu na Iostaně a potom zrození vířivého běsa na Klebesu. To už dívčini rodiče pochopili, že mají problém, ale podařilo se jim to ututlat. Pak se nechtěně jakýsi sluha podřekl před královnou. Assi-Siona se rozhodla vnučku pohlídat. Naneštěstí byla i u toho, když Tarana předpověděla vykoupení tenerisských krenevů z otroctví.“ Aderawen se křivě usmál. „Samozřejmě mluvila i o tobě. Nazvala tě: Ten, co prolamuje hranice. Assi-Siona neváhala a udala svou vnučku Alianci.“
„Chceš říct, že Assi-Siona,“ zavrčel Janis, „zamordovala členku vlastní rodiny, jenom aby měla kladné body u Aliance?“
„Takové věci přece dělá běžně,“ prohodil mdle Aderawen.
„Tanasi si pro Taharu přišel osobně a mě vzal tehdy sebou,“ převzal vyprávění Kenrick. „Princeznina matka Teya, se s ním poprala, otce mezitím Assi-Siona stačila popravit, aby nepřekážel. Tanasi byl přesvědčený, že ta malá je prorok, ale Třetí a První s ním polemizovali. Tvrdili, že politický vývoj na Tenerisu se ubírá jiným směrem, než Tarana předpověděla a tehdejší realita jim dávala za pravdu.“ Kendrick se podíval na Janise a dodal: „V té době jsi totiž prohrál souboj na Jestřábí hoře. Smrtelníci tě postavili ha hranici. Nikdo neměl tušení, co jsi zač. Na chvíli to vypadalo, že je z toho Tahara venku. Ale potom se profláklo, že jsi napůl sahíjin. Vyléčil ses ze spálenin a příbuzní tvé matky tě přijali. Přestalo vadit, že jsi po dědečkovi krenev, protože bylo důležitější, že jsi po matce sahíjin. Nic nenasvědčovalo, že bys jako sahíjin měl potřebu v tažení za osvobození krenevů pokračovat. Pro Taharu to znamenalo naději na propuštění. Pak došlo na Tenerisu k obratu, když se ti podařilo sahíjiny zblbnout, a krenevy vykoupit, čímž se Tanasiho hypotéza, že Tahara je nebezpečná věškyně, definitivně potvrdila. Anaera se připojila k Tanasimu a vyšetřovali pak Taharu společně.“
„Proto ta dívka… zemřela?“ vypravil ze sebe Janis. Připadal si podvedený. Rozhořčený. Vadilo mu, že tak odporná věc je spojována s ním. Teď už snáze chápal, proč se k němu Razziel s Jeronýmem na Tenerisu chovali tak zdrženlivě a polymorf Mumu přímo nepřátelsky.
„Taky si myslím, že zabíjet Taranu byla chyba,“ povzdechl si Razziel. „Vyslovila sice proroctví, ale nemusela to být právě ona, kdo budoucnost zformoval… Mohla do Pravděpodobnostního pole jen nahlížet. Jsou tu hejna dalších proroků. Trepena, její syn, ten dračí míšenec na Erektiadu…“
„Trepenu do toho netahejte,“ zasyčel zlověstně Janis. „Ta umí nutkání k věštění potlačit. A malý Ravens? Ne! Jen přes moji mrtvolu!“
„Važ slova, Vykladači,“ zahřímal Aderawen. „Kde bereš jistotu, že zrovna ten chlapec není žábou na prameni? Co když je to on, kdo manipuluje Pravděpodobnostní pole? Jistě, dělá to spontánně, ale to je přece ten nejhorší způsob! A ty, místo abys ho nechal v ochranném obalu, jsi ho pěkně vypustil do světa i s jeho nervově labilní věštící matkou. Dvě pohyblivé továrny na katastrofy!“
„Jsou neškodní!“ štěkl Janis.
„To nikdy nevíš,“ přisadil si Razziel. „Přesto jsme je po té drastické epizodě s Taharou uchránili. Tanasi byl sice zásadně proti, ale Igor s Anaerou se přiklonili na naši stranu. Přehlasovali ho názorem, že je lepší nechat si kluka v záloze.“
„Na takové ušetření vám seru!“ uzavřel debatu Janis, za což byl odměněn salvami poznámek o ignorantech od Kendricka a nesouhlasným syčením od Aderawena. Vypadalo to, že téma bylo vyčerpáno.
Ostatní se ponořili do ticha. Pak si Janis vzpomněl, že na začátku diskuse Kendrick zmínil cosi o věštbě týkající se Kavanu. Řekl: Jde mi o tu poslední věštbu. Tu, co se týkala Kavanu, však víte.
Co to může znamenat? Janis veden nejasným tušením Kendricka oslovil: „Jakou událost ta dívka předpověděla pro Kavan?“
Brůs zamával řasami. „Byl jsi dlouho mimo, jinak bys to věděl. Jedná se o návrat kavanské bohyně Tesivel.“
Janis se prudce narovnal. „Tarana předpověděla, že se Tesivel vrátí a udělala to těsně před smrtí?“ ujišťoval se.
„Jo,“ zamručel otráveně Kendrick. „Předpověděla to těsně předtím, než Tanasi nařídil, aby jí nasadili náhubek. Sakra, pořád ji vidím, jak chtěla křičet, ale nemohla. Potom ji odvlekli k Launině kleci.“
„Tak náhubek?“ zasyčel Janis. Cítil, jak se v něm začíná vařit krev. Hned si vzpomněl, jak podobným náhubkem obdařili sahíjinové Trepenu.
„Jo, a předevčírem se Tesivel vrátila,“ houknul brůss. „Takže se ta věšba splnila třicet dní po Tahařině smrti.“
Můžete se bavit o něčem jiném?“ ozvala od stolu Alkana. „Toto téma mi navozuje deprese.“
„Před třicíti dny?“ vydechl zoufale Janis. „To je blbost. Nějaká mystifikace!“
„Vyvěštila to v tentýž den, kdy zemřela. Je to přesně třicet dní,“ ozval se s potlačovanou netrpělivostí Razziel. „A předevčírem se věšba naplnila, když se Tesivel vrátila. Co se ti na tom zdá nejasné?“
„Tesivel jsem si, kurva, vymyslel!“ vyjekl Janis. „Už před půl rokem! Bylo to na Robustue. Řekl jsem o ní královně Klarise a ona tu báchorku roznesla mezi své dámy.“ Následně Janis skoprnělým agentům podrobně popsal, jak si v potřebě odklonit Klarisinu zvědavost vymyslel starodávnou kavanskou bohyni Tesivel, která nesnáší hudbu a dřímá v propasti Nohumua. Jak tu fámu ještě přiživil, když do ní přidal sektu asketických bojovníků – Tesivelitů, kteří tajně dohlížejí, aby se Tesiveliny dcery navzájem nesežraly. „To znamená, že jsem tu legendu vypustil mnohem dřív, než ji vyslovila ta dívka,“ dodal podrážděně. „Trsuah se ještě rozčiloval, že zbytečně roznáším nesmysly.“
„Muemmu na něco takového vlastně upozorňoval,“ zavrčel po chvíli ticha Aderawen. „Byl vyšetřovat, co se na Robustue semlelo, ale vrátil se naprosto nepříčetný. Prý jste ukradli Larionin pohár, zasáhli jste do vnitřní politiky Robustuy a ještě jste se pokusili falšovat kavanskou mythologii.“
„Byla to nevinná lež,“ zasyčel Janis. „Nechápu to. Ve chvíli, kdy jsem o Tesivel Klarise vyprávěl, jsem si byl absolutně jistý, že si vymýšlím.“
„Možná jsi v útlém věku vyslechl nějakého věštce, jak o Tesivel mluví a pak jsi na to zapomněl,“ ozvala se konejšivým tónem Alkena.
„Potom by Tahara byla nevinná,“ procedil skrze zuby Kendrick.
„I to je možné,“ broukl Razziel. „Fakt mě zajímá, jak tě to s tou Tesivel napadlo.“
„Jak to mám vědět?“ naježil se Janis. „Prostě jsem plácal hubou. Mohl jsem si vymyslet tisíce jiných věcí.“
„A můžeš nám prozradit,“ zapředl jedovatě Razziel, „co jiného sis v poslední době podobným způsobem vymyslel?“
„A vymýšlíš si takto často?“ dodal hrozivým tónem Aderawen.
„Co tím, sakra, naznačujete?“ osopil se na ně Janis, ale moc dobře věděl, co naznačují. Aderawen s Razzielem si myslí, že tou žábou na prameni, prorokem, který manipuluje Pravděpodobnostní pole, by nakonec mohl být on, Trajanis Eudor z Grenedonu. Sakra. Při pomyšlení, že by to mohla být pravda, ho polil studený pot. Protože to by pak mohl mít na svědomí věci ještě mnohem horší, než úředně potvrzenou justiční vraždu mladičké dervosské princezny.
