Sarvonův odkaz 54. kapitola: Základna Aliance čelí sourozencům Zlověstným
Přistáli na doskočišti v Hlavní příletové hale. Uvítal je jekot sirén a blýskání světel. Vypadalo to tam přesně tak, jak to Eudor předtím popsal. Velká prostora plná létacích strojů. Poplašné zařízení přivolalo vojáky. Jejich velitel, vysoký šlachovitý brůss s kamennou tváří, sourozencům oznámil, že bez povolení pronikli do zakázané zóny, a že se z toho budou zodpovídat.
.jpg)
Hachen veliteli sebe a sourozence představil a řekl, že přišli za Triádou, a že přinášejí něco důležitého, co Triáda právě teď velice moc chce získat. Brůss vychrlil hlášení do komunikačního náramku, pak už to šlo ráz naráz.
„Ani se nenamáhali nám odebrat zbraně,“ rozčiloval se polohlasně Hachen, když je vojáci eskortovali širokou bíle osvětlenou chodbou do útrob základny.
„Evidentně je nepokládají za nebezpečné,“ ušklíbnul se Eudor.
„Nebo nás,“ dodal prostě Grewin. V chodbách potkávali obyvatele snad ze všech obydlených koutů Metaprostoru. Některé bylo možné snadno přiřadit k domovským světů podle odchylek v jejich anatomii, původ jiných zůstával záhadou. I když měly inteligentní rasy Metaprostoru různý evoluční či ideový původ, jejich anatomie se díky konvergenci během dlouhých eónů nejčastěji ustálila do podoby tvorů s páteří a hlavou, dvěma kráčivými a dvěma chápavými končetinami, ke kterým v některých případech náležel ocas, případně chapadla. Grewin sice studoval historii, ale teď se projevil jako velký fanda taxonomie a polohlasně se dohadoval s Eudorem o původu těch nejzajímavějších humanoidů, zatímco na ně Hachen každou chvíli syčel, aby toho sakra nechali, než jim některý exemplář dá přes hubu. Právě míjeli tři bytosti lidských tvarů sestrojené z kovů a tvrzených plastů. Podobaly se uměle sestrojeným pracantům, které Viola znala z Bredeonu, ale vypadaly mnohem hrozivěji.
„Hle, skutečné bionické jednotky,“ referoval Grewin s očima navrch hlavy. „Nepohání je magie, ale elektřina a gravitony. Nevznikly stvořením, ale sestrojením. Jsou to prababičky bredeonských pracantů.“
„Blbost,“ houkl Eudor, „prababičkami pracantů jsou sunisenské lopaty. Tady tomu říkají BJ.“
„Ty abys neměl poslední slovo,“ zapitvořil se na dvojče Grewin.
Viola šla s Grenedonem. Bratr ji dál držel za ruku a nezdálo se, že by ji měl v úmyslu pustit. Připadala si trochu dětinsky. Nebyla si jistá, zda Grenedon tím poskytuje podporu jí, nebo ji naopak hledá. Možná obojí.
Cestovali dolů po jezdících schodech, procházeli tunely vedoucími zjevně pod povrchem základny, a pak stoupali zdviží kamsi hodně nahoru.
„Vítejte ve velícím středisku Aliance, v budově Q,“ řekl jim důstojník, jakmile vystoupili z výtahu. Uvedl je do velkého sálu, jehož průhledné obvodové stěny umožňovaly vyhlídku na kamenitý venkovní terén základny. Interiér připomínal rušné nádraží. Prostor členily sloupy gravitačních zdviží, byly zde pulty, kolem kterých se činili dispečeři. Někteří měli na hlavách komunikační přílby, další se věnovali agentům, kteří přicházeli s hlášením. Na rozměrných panelech blikaly nápisy v dwentenštině, zjevně informující o aktuálním průběhu sledovaných událostí na různých světech Metaprostoru.
Jejich průvodce se zastavil u jednoho z pultů, za kterým stály bionické jednotky. „Zde laskavě odevzdejte zbraně,“ vyzvala je ta první nezúčastněným hlasem. Zatímco tak s nevelkým nadšením činili, druhá BJ spustila suchopárný monolog výčtu přestupků, kterých se vniknutím na utajenou základnu dopustili. Hachen se pokusil několikrát umělou bytost přerušit dotazy, ale nebylo mu to nic platné. Navíc po každém přerušení začala s monologem znova.
„Na vašem místě bych to zbytečně neprotahoval, princi Hachene,“ prohodil tichounce důstojník. „BJ 67 je tak naprogramovaná. Nepřestane, dokud to celé kontinuálně neodrecituje.“ Viola si všimla, že brůssovi cuká levý koutek. Buď je naštvaný, nebo pobavený. Viola se nevyznala v hierarchii Aliance, ale ten chlap určitě nebyl žádný žabař, když si na pět Trajanisových potomků, z nichž aspoň Hachen a Eudor měli určitý kredit na mezinárodní úrovni, troufl samotný. Ten voják nejspíš otce znal, a teď jenom doufat, že ne ve zlém.
Zatímco BJ mlela a mlela, Hachen na ni nakvašeně zíral, a Eudor obracel oči v sloup, přitočila se Viola k agentovi, bezelstně zamávala řasami a řekla: „Naše jména už znáte, důstojníku, ale vy jste se ještě nepředstavil. Je to součástí utajení, nebo jde o obyčejnou neomalenost?“
Chlap se na Violu hrozivě zamračil. „Koordinátor major Kendrick, k vašim službám, princezno.“
„Slyšela jsem o vás, sire Kendricku,“ rozzářila se Viola. „Vaše sestřenice Kerris se provdala za otcova starého přítele lorda Cineta. Jejich dům a zahrady na Vressu sousedí z jedné strany s letním sídlem strýčka Direna a tetičky Trepeny a z druhé strany s palácem strýčka Giniana.“ Dala si záležet, aby vyjmenovala ty nejmocnější osoby krenevské říše. „Vždycky když tam zavítám,“ dodala roztomile, „ráda se u Kerris zastavuji. Divné, že jsme se tam ještě nepotkali.“
Kendrickova tvář se lítostivě zavlnila, ale jeho hnědé oči zůstávaly chladné. „Pokud jste mi chtěla připomenout, princezno, že krenevský král Diren je vaším strýcem z otcovy strany, a jeho první ministr Ginian, je vaším strýcem z matčiny strany, tak to nebylo nutné, protože to samozřejmě vím. Ale tady vám to nepomůže. Aliance Čtyřdohody funguje nezávisle na mocenském podloží vladařských rodů. A jenom díky tomu existuje skoro tisíc let.“
Viola si náhle připadala hloupě. Grewin ji pohotově objal kolem ramen a uštěpačně se na brůssa zazubil. „Nemusíte hned tolik hartusit, majore. Sestra jenom chtěla být milá.“
Prázdná chodba, kterou procházeli, končila širokými dveřmi. Kendrick se před nimi zastavil a vycenil na Grewina zuby: „Nechci ani domýšlet, oč se pokoušíte,“ zašeptal. „Ale Trajanis tady není.“
„To přece víme,“ zaševelil tichounce Hachen.
„My taky nejdeme za otcem, ale za Triádou,“ ozval se Grenedon.
Major se na Grenedona tvrdě podíval, jako kdyby chtěl něco říct, ale nakonec jen podrážděně zavrtěl hlavou. Připlácl dlaň na ovládací panel, a dveře se tiše odsunuly.
Vešli do místnosti s pohodlným nábytkem a jiskřivým kobercem s jinádími vlasy. V kontejneru u průhledné stěny se košatila velká stromková krofínie. Na jednom z křesel se rozvaloval velký chlap s ostrými rysy ve tváři. V rukách hnětl jakýsi spletenec z drátů, tvářil se naštvaně, jen explodovat. Zády k nim stála další postava v dlouhém tmavém plášti. Igor ab-Nirruvien.
„Sourozenci z Robustuy jsou zde,“ zahlásil Kendrick.
Chlap v křesle loupnul po skupince pohledem a zasyčel: „Díky majore.“
Kendrick si nerozhodně přešlápl. „Mám tu zůstat, sire?“
„Myslíš, že bychom si s nimi neporadili?“ vyjel na brůssa protiva. „Ale ano, počkej zde.“
„Přišli jsme v míru,“ řekl klidným hlasem Hachen.
Sedící člen vůdčí Triády se jedovatě ušklíbnul. „Jak jinak. Meče a paprskomety jste odevzdali na recepci. Ale určitě u sebe máte další vychytávky. Viděl bych to na leptodýky v botách a v rukávech, a na pár fantómových konstruktů v inhibovaném stavu po kapsách. Předpokládám, že jste přišli vysvobodit vašeho otce. Nejdříve to chcete zkusit po dobrém a potom po zlém. Jistě máte sofistikovaný plán. Ale musím vás zklamat. Trajanis tu není, protože jsme přesně něco takového čekali.“ Jak mluvil, postupně si sourozence prohlížel, na každém chvíli setrval pohledem.
Viola se v jeho přítomnosti vůbec necítila dobře. Ten muž byl plný zloby, kterou jako černé bahno šplíchal kolem sebe.
„Potrhlí rodiče většinou mívají potrhlé děti,“ poznamenal dál protiva, když prohlídku zakončil upřeným civěním na Hachena. „Četl jsem váš návrh na Mizeonsko-erektiadské vyrovnání, a docela jste na mě zapůsobil, mladý muži. Ale když vidím, jak hloupě jste vlezl do pasti, a ještě jste s sebou přitáhl mladší sourozence,“ chlap si okatě drásavě povzdechl, „nevím, nevím. Začínám si myslet, že vám ten návrh na mírovou dohodu nadiktoval někdo jiný.“
„Raději bych mluvil k věci, sire,“ řekl kovovým hlasem Hachen. „Opakuji, že jsme sem nepřišli bojovat, ale vyjednávat. Je nám známo, že otce držíte na vězeňské základně Truo-fi. Nechceme vzít Truo-fi ztečí. Dokonce tam neplánujeme žádnou diverzní akci. Víme, že satelit je zabezpečený nulovým polem, takže bránou se tam nikdo nedostane. Rovněž tak víme, z jakého důvodu jste tak precizní opatření zavedli.“
Viola si neodpustila pobavený úšklebek. Důvodem k posílení obrany vězeňské základny byla diverzní akce jejich otce. Trajanis přibližně před sto padesáti lety na Truo-fi tajně pronikl, aby osvobodil rodinu krenevského krále Direna. Vydatně při tom pomáhal strýček Trsuah, ale jeho podíl se podařilo ututlat.
„Internovali jste našeho otce,“ pokračoval neúprosně Hachen, „a zajali jste staro-orkenského císaře Ottu. To, co od nich chcete, a co vám oni odmítají dát, je recept na Zmatečník, neboli Zhoubu Mastarovu, jinými slovy též Paridiánský parfém. Přinášíme vám návrh, jak celou situaci vyřešit, aby nikdo nepřišel k úhoně.“
„To zní skoro jako hrozba,“ prohodil chlap v křesle. Krákoravě se zasmál, vyhodil klubko z drátů do vzduchu a zase je chytil. „Já mám taky návrh, princi Hachene. Co kdybychom vás poslali na doskočiště a vrátili k mamince? Co kdybychom se dohodli, že jste tu nikdy nebyli a že jste o žádném Paridiánském parfému nikdy neslyšeli? Také jsem byl kdysi mladý a hloupý a zamilovaný. Nemáte náhodou před svatbou, princi Hachene? Co si vaše nevěsta počne, když bez varování nenávratně zmizíte?“
„To stačí, Aderawene,“ ozval se Nirruvien. Odvrátil se od okna a přehlédl pětici sourozenců od Hachena přes Eudora, Grewina a Violu, a zamračil se při pohledu na Grenedona, jako kdyby ho jeho přítomnost přece jen překvapila.
Igor pokynul k sedacímu nábytku a poté, co se sám usadil, řekl: „Tak co pro nás máte?“
„Recept na Zmatečník,“ řekl rozvážným hlasem Hachen. „Ale něco za to chceme.“
„Do sůsí prdele hluboké,“ zamumlal otráveně Aderawen a prudce se narovnal. Jeho blazeovaná jedovatost z něj jako zázrakem spadla. Viole náhle připadal spíše zklamaný než naštvaný. Pochopila, že ten chlap je zlomený, a že příčina jeho rozpoložení se současnými problémy vůbec nesouvisí.
Zato Igor ab-Nirruvien vypadal opravdu šokovaně. Jeho už tak našedlá tvář ještě více zbledla. „Máte recept na Zmatečník?“ zopakoval a sekal slova na slabiky, jako kdyby si nebyl jistý, že mu ostatní rozumějí. „Uvědomujete si, co to pro vás znamená? Protože pokud by to byla pravda, pak bychom museli…“
Hachen pohledem vyzval Grenedona, který Prvního nevybíravě přerušil: „Recept je pravý, protože jsem ho sepsal já. Už jsem ho jednou namíchal a vyzkoušel. Na Seveneku před dvanácti lety, jak zřejmě víte.“
„Ne nevíme,“ odsekl napruženě Aderawen. „Sevenek byl zničen, protože ho postihla smrtící nákaza. Takže o aplikaci Zmatečníku, pokud k ní vůbec došlo, nemáme žádné důkazy.“
„Což je jenom dobře,“ zabručel neochotně Nirruvien. „Ovšem, pokud by to o jeho účincích byla pravda, museli bychom každou osobu, která ten recept zná, zlikvidovat. Ten sajrajt by mohl naprosto rozvrátit všechno, co tu věky pomáháme udržet pohromadě.“ Znovu se tvrdě podíval na Grenedona: „Proto na vás apeluji, mladý muži, abyste si dobře rozmyslel, a případně přehodnotil to, co jste doposud řekl.“ Zaklonil hlavu a vzhlédl ke stropu, jako kdyby si urovnával myšlenky. „Podívejte, já chápu, že máte o otce starost. Ale my ho nepopravíme. Na to je Trajanis pro celý Metaprostor příliš důležitý. Takže bych vám všem radil,“ odmlčel se a opětovně je všechny přehlédl, „abyste si přestali vymýšlet a přiznali, že to s tím Zmatečníkem je bouda. Chtěli jste nám podstrčit recept na nějaký oblbovák z cihusových cibulí výměnou za Trajanise. My jsme vám na to neskočili. Teď vás pošleme domů, a všichni na tu epizodu úspěšně zapomeneme. Co vy na to?“
Viola se vyplašeně podívala na Eudora, ale ten jenom znuděně zakoulel očima.
Grenedon se syčivě nadechl a řekl: „Ale já na svém prohlášení trvám. Znám recept na Zmatečník a už jsem ho jednou namíchal, ačkoliv toho upřímně lituji. Dokonce vám povím, jak k tomu došlo.“
Začal vyprávět o tom, jak překládal Sarvonovy deníky, jak v nich našel pasáže napsané kartušemi ounou, a u nich Sarvonův staronetrebský přepis návodu na Zhoubu Mastarovu. Recept měl dvě části, striktní chemickou a magickou alchymistickou. Výčet a kvantifikace přísad vypadaly jednoduše, zato magická část, popisující postup jejich přeformátování do infonové matrice, představovala výzvu i pro zkušeného alchymistu. Grenedon se vyptával babičky Klarisy, jestli o tom elixíru někdy neslyšela. Babička mu slíbila, že se zkusí přeptat riiberionské podsvětní bohyně Exis, protože ta se o Sarvonovo dílo hodně zajímala, dokonce prý vlastnila kopii Sarvonovy závěti.
Grenedon vyprávění zaměřil především na události na Seveneku, kde se díky jeho elixíru bohyně Beriona zbavila houfu nepohodlných příbuzných. „Postříkala se tím svinstvem a potom jim poručila, aby se navzájem pozabíjeli. A byla by vraždila dál, kdyby Exis Riiberionská na Sevenek nezanesla tu nákazu.“ Skončil tím, co se dozvěděl až zprostředkovaně. Pověděl, že ho Exis nechala unést. Mučila ho s cílem získat recept, až z toho málem přišel o rozum. Otta ho zachránil tím, že ho předal Floenovi, u kterého dvanáct let udržoval informační síť. Vynechal všechno, co souviselo s jeho léčením, nezmínil Jeronýma ani Urbiela.
Ticho, které se na krátkou dobu rozhostilo, jako první narušil Aderawen.
„Já to vidím na spiknutí,“ řekl neochotně. „Spáchané s potenciálem maximálního dosahu podle § D odstavce 1, Protokolu Aliance Čtyřdohody. Feen částice, programování Pravděpodobnostního pole živelnými věštbami, implozivní mentální petardy! To všechno jsou proti Zmatečníku dětské hračky.“
„Bratr ještě neskončil,“ ohradil se Hachen.
Grenedon si vyměnil pohled s Violou, a když se na něj povzbudivě usmála, poplácal se po náprsní kapse a řekl: „Mám ten recept tady, v kreponnové obálce. Když vám ho dám, vy propustíte našeho otce, protože on ten recept, a to vám přísahám, nezná.“ Nadechl se a pokračoval: „A taky necháte jít Ottu z Orkenu. To on ten recept znova našel a identifikoval v Sarvonových denících. A bezprostředně nato ho zničil, protože je to slušný chlap a pochopil, jaká je to hrozba. Velice bych se divil, kdyby si v tom stresu stačil zapamatoval všechny přísady, a už vůbec nevěřím, že by porozuměl návodu k sestrojení infonové matrice. Stránky s receptem raději spálil, místo aby je vydal Exis, protože na Seveneku viděl, co ten dryák dokáže.“
Grenedon pomalu vytáhl obálku z kapsy a křivě se na oba pohlaváry Triády usmál. „Asi se divíte, kde bereme tu jistotu, že právě vy, co představujete výkonnou pěst Čtyřdohody, toho návodu nezneužijete. Asi se pomyslně chytáte za hlavy a rvete si vlasy, protože vám připadáme přehnaně naivní. Zřejmě si myslíte, že by se nás otec zřekl, kdyby věděl, co právě děláme.“
Aderawen si vyměnil zavilý pohled s Nirruvienem. „Tak nějak,“ přisvědčil chraptivě.
Grenedon na oba pohlaváry významně zamrkal: „Tato obálka z kůže vahanských kreponnů je opatřená trojitou kletbou. Je nadepsána trojicí titulů: První, Druhý, Třetí, členové Triády Aliance Čtyřdohody. Adresy jsou funkční bez ohledu na osoby, které ten titul právě nesou. Jakmile ji jeden z vás otevře bez přítomnosti dalších dvou, současně s tím se otevře dalších pět obálek s naprosto stejným obsahem. Mají je v držení důvěryhodné osoby z pěti členských světů Čtyřdohody. Ne, nevědí, co je uvnitř.“ Zamával obálkou jako kdyby to byl lístek do opery. „Ty kontrolní obálky na členských světech se samovolně otevřou jenom v případě, že byste tuto hlavní předtím otevřeli v necelém počtu. A ne, žádná z pěti obálek na spřízněných světech se nedá otevřít sama od sebe.“
„Takovým opatřením,“ vystřídal bratra Hachen, „jsme zajistili, aby se Aliance prostřednictvím jednoho nebo dvou členů vůdčí Triády nezmocnila receptu s nemorálním úmyslem. Pokud byste se rozhodli obálku s receptem otevřít, muselo by to být z vůle všech tří členů Triády. K tomu by došlo jedině ve výjimečně krizové situaci, a věřím, že členové Triády by se k tomu odhodlali jen v extrémní nouzi. A pokud by se tak stalo, potom by ty zbývající obálky zůstaly navěky zavřené.“
Toto byl nejvíce diskutovaný moment jejich plánu. Viola ani nedýchala. Když s tím nápadem Grenedon přišel, prorostla se do Klarisina archívu a posbírala všechny volné kreponnové obálky, co našla. Grenedonovi trvalo celou noc, než trojitou kletbu zkonstruoval. Nejvíc práce mu dalo zabezpečit pětici paralelních obálek, které Eudor s Grewinem roznesli na určené adresy spřízněných světů. Musel diferencovat kletbu pro případ násilného otevření nepoučenou osobou. Stačilo, aby se obsah sám zničil, nebylo zapotřebí nikoho zabíjet. Opatření s obálkami vymysleli s odkazem na otcovo vyprávění o spiknutí, ke kterému došlo ve vedení Aliance před sto padesáti lety. Druhý a Třetí člen Triády se spikli proti tomu Prvnímu. Pokusili se ho zavraždit, aby na něj mohli hodit zločiny, které sami spáchali, a které mimoděk odhalil Trajanis, když pro Alianci pracoval. Tím Prvním byl tehdy Igor ab-Nirruvien. Vděčil Trajanisovi nejen za svůj život, ale i za čest. Aderawen ab-Herken, Kendrick, Trsuah a Jeroným tehdy stáli na Igorově straně. Věděli, na čí straně byla pravda. Nezbývá než doufat v jejich vstřícnost i dnes.
„Obálky na pěti členských světech se otevřou jen v případě, že jeden či dva členové Triády zradí,“ opakoval Hachen. „A v tom případě by recept na Zmatečník získali všichni. Což by způsobilo pořádný šrumec. Nikdo by si nebyl jistý ničím. Ale po čase by to se Zmatečníkem dopadlo stejně jako s feen-texovými emitory. V dobré společnosti by se nepoužíval, protože by se vědělo, že újmu utrpí úplně všichni.“
„To znamená, že vám ten recept dáváme, ale současně bráníme jeho zneužití,“ řekl Grenedon. „A chceme za něj Trajanise a Ottu, kteří vůbec nic špatného neudělali. Naopak důsledně zabránili, aby se recept dostal do pracek Exis, Van-Dise a Seena Arci-Kesalla.“
Aderawen vyskočil z křesla jako bodnutý. „Pán Chřtánu? Co ten s tím má sakra společného?“
„Úplně všechno,“ řekla Viola.
Zatímco Aderawen nervózně přecházel po místnosti a Nirruvien seděl strnule jako socha, pověděla jim o Seenově podílu na celé záležitosti. „Troufám si říct, že Otta z Orkenu a můj otec všemi silami zabránili tomu, aby se receptu na Zmatečník zmocnily zlé a mocichtivé osoby. Zabránili tím nevítaným a možná fatálním krizím v celém Metaprostoru. Tím vlastně udělali práci za vás, velectění pánové. Nezaslouží si, abyste je trestali. Měli by dostat metál.“
Hned, jak dořekla, uvědomila si, že to s tou drzostí možná přehnala, což jí potvrdilo i Hachenovo zoufalé zasyčení. Opatrně se podívala na Aderawena, protože jeho nevole doposud jen bobtnala jako bouřkový mrak. Ale Druhý pohlavár Triády ji překvapil. Stál opřený o zeď se založenýma rukama, zíral kamsi do ztracena. Zdálo se, že usilovně přemýšlí.
.jpg)
Igor ab-Nirruvien aktivoval komunikační manžetu a řekl: „Slyšel jsi to všechno, Kaebi?“
Z náramku se ozvalo: „Od začátku do konce, První. Není to v rozporu s tím málem, co vypověděl Trajanis. Jaké jsou návrhy?“
„Aderawene?“ Nirruvien se na Druhého tázavě podíval. Když ten zdráhavě přikývnul, řekl Nirruvien Kaebimu: „Sbal Kverulanta a přileťte sem. Tyto nové okolnosti plodí hromadu otázek, které je třeba dořešit.“
„Rozumím,“ zašumělo z manžety. „Trajanis to všechno poslouchal se mnou, takže mírně řečeno zuří. Dorazíme brzy. Odhadem během dvou cyklů.“
Igor ukázal na svou manžetu a obrátil se na Hachena: „To byl náš Třetí, Kaebi Pirtz. Vrací se z Truo-fi, kde osobně dohlížel na vašeho tatínka, aby se tam nestal obětí nějaké politováníhodné… nešťastné náhody.“
Viola polekaně nadskočila. No ovšem! Dalo se čekat, že od té doby, co Trajanis na vězeňské základně tak drze narušil bezpečnostní protokoly, tam na něj nevzpomínají právě v dobrém. Je jenom dobře, že odtamtud vypadne.
***
Vyjednávání bylo přerušeno, dokud se Třetí s Trajanisem nevrátí z Truo-fi. První a Druhý nechali sourozence pod dozorem majora Kendricka a odešli se hádat do soukromí.
***
