Nová četba na pokračování: Kazisvět
Tento román jsem napsala na jeden zátah někdy v roce 2009. Poslala jsem ho do literární soutěže Cena Karla Čapka a vyhrála jsem první místo, a obdržela sošku Mloka. Kazisvět vyšel tiskem ve sborníku MLOK v roce 2010, ale samostatně jsem ho vydala jenom jako e-knihu. Neměla jsem totiž odvahu ho nabízet nakladatelům. Těsně potom, co mi na Triconu v Českém Těšíně toho MLOKA udělili, se ke mně po slavnostním večeru, ještě pod podiem, z jeho vlastní iniciativy přitočil jeden z pořadatelů, který tam všechno rázně organizoval, jehož jméno jsem tehdy ani neznala, a dost přezíravým způsobem mi sdělil, že jemu se jako porotci moje novela rozhodně nelíbila a kdyby to bylo na něm, on by mi tu cenu rozhodně nedal. Zůstala jsem jako opařená. vůbec jsem nechápala, proč měl potřebu mi něco takového říkat. Podotýkám, že porota v CKČ díla hodnotí anonymně, a že jsem nemohla mít žádnou protekci. Nechala jsem si jedovatostí toho člověka zkazit následujících několik let, kdy jsem zcela rezignovala na nabízení mých literárních prací nakladatelům. Trvalo mi hodně dlouho, než jsem se z toho otřepala. Až když jsem se potom stala sama porotkyní CKČ, a znovu jsem narazila na jméno toho člověka, napadlo mě se podívat, jestli tehdy - v tom roce, kdy jsem soutěžila s Kazisvětem já, náhodou nesoutěžil taky. A ano. Soutěžil v kategorii povídek. U umístil se v poslední desítce své kategorie. Dnes už vím, že jsem udělala chybu, když se tím člověkem nechala odradit a je to i důvodem, že tak ochotně podporuju začínající autory.
