Z(a)tracené klíče III - Obrušování hran: kapitola 34: S trojicí exotů v zádech
Fialový záblesk v okně oznámil, že komando právě dorazilo.
Poradci od Aliance se dostavili v ohlášeném složení. Vedeni Trajanisem se nahrnuli do královnina kabinetu, navlečení v tradičních šedých uniformách určených pro diplomatická jednání. Dorreson, robustní a ramenatý, stavěný jako zápasník do arény, Aderawen s tvrdýma šedýma očima a pevným postojem, a nakonec Jeroným Podivný, s jemnými vráskami v tváři a očima, co působily tak upřímně a bezelstně, že byste mu dali poslední hřeben v peněžence. Trajanis je obřadně ohlásil. Královna je vlídně přivítala, ale potom už do jednání nezasahovala, čímž dávala sympaticky najevo, že v této věci manželovi plně důvěřuje.
"Zdravím, sire Tederiku," obrátil se na Rika Jeroným. Vtiskl mu do ruky stříbrnou tuhou složku. "To je předběžný návrh smlouvy s Vahanem. Uvidíme, jestli na to vůbec dojde, ale ať tam nejdeme s prázdnýma rukama, kdyby se podezření nepotvrdilo."

Aderawen zamával Rikovi před nosem videxovou tabulkou. "Mám tu poslední reportáže s Hanem, Kerrem nebo Vuan. Všechny jsou starší tří dnů. V relaci ze včerejška je Mueza Brau Han. Odpovídá na hloupé otázky typu, jakou barvu kalhot na příští sezónu doporučuje bohyně Vuan, nebo na jaké filmy se nejraději dívá bůh Han, a jestli už se Kerr viděl s Exis."
"Nemusí to nic znamenat, ale je lepší to prověřit," zabručel Dorreson a sdílně se na Tederika zašklebil.
***
Aliance termín jejich příchodu vahanským ohlásila fantómovou poštou. Zpráva z Vahanu přišla obratem. Stálo tam, že jsou očekáváni ve Vuanině sídle, podepsáno osobou, jejíž jméno Rikovi nic neříkalo. Když scházeli po schodech na nádvoří, měl Tederik tisíc chutí se agentů na toho tajemného Koprzivu zeptat, ale všude bylo tolik zvědavé rostlinné okrasy, že si to rozmyslel.
Za mlčenlivé stafáže elitních stíhačů vladařčiny gardy Dorreson otevřel portál a zamířil ho na doskočiště v Novém Kerrhanu. Než Tederik vstoupil do brány, zamával Trajanisovi a Eryn, kteří je sledovali z balkonu. Bodlo ho u srdce při vzpomínce na Dannyho.
Portál je vyplivnul na Palácové náměstí rámované významnými stavbami. "Ten nudný kvádr napravo je Palác Generality," upozornil Dorreson kolegy na budovu z červeného mramoru. "Na střeše má přistávací plošinu pro těžké raketoplány, proto je tak brutálně kompaktní. My jdeme do toho protějšího." Drak ukázal na sídlo postavené z leštěného krémového sefrenitu. Původně bylo určené pro krále a jeho kanceláře, ale teď by v něm měla přebývat Šerryzah. Pokud jsou Han s Kerrem ochotní projednávat smlouvu v sestřině domě, jsou vztahy mezi sourozenci stále snesitelné. Stavení oplývalo římsami, sloupy, sedlovou střechou se spoustou vikýřů. Průčelí zdobily plastické výjevy z běžného života vahanské populace. Na jednom reliéfu byla scéna z bitvy na cizím světě, další přestavoval sůsí pastevce mezi chýšemi se slaměnými střechami, jinde byla stíhačka sjíždějící z montážní linky. Ve výsledku to působilo poněkud naivně, ale Rikovi to bylo jedno. Nemohl se dočkat, až se ujistí, že je Šerryzah v pořádku.

"Ty serepetičky na fasádě evokují riiberionský pseudoklasicismus," uchechtl se Aderawen. Obrátil se na Tederika: "Buď rád, že tu nemusíš bydlet."
"Neměli nás očekávat?" prohodil Tederik. Prostranství mezi budovami s kašnou, lavičkami a zelení vypadalo pustě a poklidně. Naposledy po něm kráčeli s Tessanou, Eudorem a Esebou s úmyslem polapit a zadržet Koru.
"Minimálně mohli někoho poslat," poznamenal Jeroným a pomalým tempem se vydal k budově.
"Takové přezíravé zacházení s diplomaty by na Erektiadu neprošlo," potvrdil ponuře drak.
Jako na zavolanou se ozvala fanfára a mohutné dveře paláce se otevřely. Za zvuků řízné vojenské hudby odtud vypochodovali ve dvojstupu muži a ženy v slavnostních uniformách.
"A jejda, budeme to mít s přehlídkou," zabručel Dorreson.
Důstojníci a důstojnice ukročili do stran, strnuli v pozoru a utvořili špalír. Tederik studoval jejich tváře, ale žádného známého tam nepoznal. Na to, jak byli do jednoho mladí, byly jejich šarže nepřiměřeně vysoké. Následně se z nitra budovy vynořila postava ženy v půvabných civilních šatech s výrazně modrými vlasy. Ve špičatém dekoltu se jí na zlatém řetízku houpala povědomá zlatá krychlička. Ladně kráčela špalírem, s hlavou hrdě vztyčenou a s vítězoslavným úsměvem na rtech.

Tederik se nezmohl na slovo. Jeho poradci ale scénu bouřlivě komentovali:
"Není to ta zlodějka klíčů, co dělala do protektora?" podivil se Aderawen.
"Vyzvědačka a kolaborantka Kora!" prsknul Dorreson. "Za války čmuchala na Erektiadu a já ji chytil."
"Má na krku můj deluviantní ovladač!" zasyčel zlověstně Aderawen.
"Bez kamenné krychle je jí na nic," šeptnul omluvně Tederik.
"NU-AS!" zavrčel Jeroným a debatu uzavřel. Tederik si z průpravy před partyzánským výsadkem z časů sunnisenské anexe zapamatoval, že tento povel znamená: Nahlas už ani slovo. Další komunikace, pokud je nezbytná, může být vedena telepaticky nebo jiným bezpečným způsobem.
Pokud Modrokráska něco zaslechla, nedala to najevo. Ve vstřícném gestu si položila dlaně na hrudník a zahlaholila: "Vítejte na Vahanu, ctihodní pánové! Jmenuji se Kora Evonyma Brau-Han a bude mi potěšením s vámi projednat návrhy Čtyřdohody vedoucí k začlenění naší dlouho opomíjené říše do uskupení moderních politických subjektů, které jí po právu náleží."
Tederik si v duchu pomyslel, že taková úloha je vodou na Kořin mlýn. O něčem takovém odjakživa snila. Ale kde jsou bohové? To, že si Kora radostně běhá po svobodě ho nepřekvapilo. Ale proč jí vkládají do rukou takovou moc? Jeronýmovo decentní odkašlání mu připomnělo, že to má být on, kdo jednání povede. Rychle se vzpamatoval, a udělal dva kroky vpřed a naprosto komisním tónem zkušeného vyjednavače prohlásil: "Děkujeme za přijetí, madam. Podle předběžných ustanovení se máme setkat s vahanskými idoly Hanem, Kerrem a Vuan. O zapojení vaší osoby nás nikdo neinformoval. Existuje snad nějaký vážný důvod, proč se výchozí podmínky změnily?"
Kora rychle přelétla pohledem mlčící agenty za Rikovými zády, snad aby se ujistila, že oni jí to nijak neusnadní a pak se s vyčítavým výrazem znovu zaměřila na Rika: "To jednání bylo předběžně dohodnuto na termín 50. kwatupda. To je až za tři týdny. My jsme přesto připravení smlouvy uzavřít. Projednáním smlouvy bohové pověřili mě, lorde Tederiku. Protože se velmi důvěrně známe, předpokládali, že tím se porozumění usnadní. Vy o mě víte, jak upřímně mi záleží na navrácení Vahanu mezi civilizované světy Metaprostoru. Já zase vím o vaší důslednosti při hledání optimálních řešení. Jistě chápete, že s ohledem na dějinotvorné poslání…"
Dál už ji neposlouchal.
S pohledem zacíleným na drobný šperk v Kořině levém chřípí, vyslal telepatickou zprávu na kolegy a dával si pozor, aby mířil přesně: Ta ženská lže. Vuan ani Han by její nominaci nikdy neschválili.
Dorreson: Tak jí ty kecy zatrhni! Něco tu hodně smrdí.
Aderawen: Jenom klid, draku.
Jeroným: Nedivil bych se, kdyby nás ignorovali Han s Kerrem, ale Vuan nikdy.
Tederik sebral všechnu sebekontrolu, a neomaleně Koře skočil do řeči: "Kde jsou Han, Kerr a Vuan, madam?"
Zachovala nehybný výraz. "Tvůrci se připojí později. Jejich čas je cenný." Pokynula k otevřeným dveřím. "Následujte mě laskavě do sídla."
Pomalou chůzí se za ní vydal. Kdyby se tolik nestrachoval o Šerryzah, byl by trpělivější, ale tady šlo o čas. "Překvapuje mě, že mezi přítomnými důstojníky nevidím Vuaniny asistenty," prohodil. "Mám na mysli generály Dexeye a Tay Wena a majorku Tessanu. Čekají u jednacího stolu?"
Otočila se přes rameno a udělala na něj udivenou grimasu. "Asistenti? Ach tak. Máte na mysli ty desmony ze třetí kasty, kterým bohyně laskavě svěřila nějaké pomocné práce ve svém kabinetu. Ale nedávno se prokázalo, že kradli. Takže sedí ve vězení."
Tederik spolkl nadávku a křivě se usmál: "Kradli? Jako třeba psací potřeby?"
"Něco takového," odsekla, a majestátně nakráčela do široce otevřených dveří Vuanina sídla.
"Jistě je vám známo," zvolal do Kořiných zad Tederik, "že Vuan v uplynulých týdnech s Triádou Aliance opakovaně dálkově komunikovala." Záměrně hulákal, aby ho arcidesmoni v uniformách a desmoni v civilu, v budově přítomní, dobře slyšeli. "Právě Dexeye, Taye a Tessanu bohyně pověřila k doladění některých sporných ustanovení dohody. Zdůraznila Triádě, že právě oni jsou nejlépe informovaní o tématech, a že budou při jednání přítomni. Proto mi takový podivný zvrat v důvěře připadá… jaksi… málo pravděpodobný. Nejde spíše o nějaké nedorozumění?"
Vahanci, které míjel, se tvářili rozpačitě ba přímo zavile.
Přinutím ji, aby Dexeye a spol. pustila. Tihle tři do toho vnesou světlo, vysvětloval telepaticky. Za sebe soustředěně vysílal tři samostatné myšlenkové proudy. Kdyby to netrefil, prosakovaly by do prostoru a Kora by je mohla zachytit. Ale madam byla plně zaujatá rolí hostitelky.
Lhát umí ten hoch dobře, poznamenal Aderawen.
Něco se od tebe přiučil cestou k Hladové brázdě, zavtipkoval Dorreson.
Vsadím se, že nemá o Vuaniných aktivitách nejmenší tušení, signalizoval Tederik.
Kdepak ses naučil paralelní teleemisi, šikulo? zajímal se Dorreson.
V terénu s vahanskými trojčaty, vazoune, poslal Rik v odpověď.
Procházeli konferenčním sálem. Viditelně znejistělá Kora ukázala na tři sochy na vyvýšeném podiu. "Tyto cenné plastiky vahanským bohům věnovala bohyně Exis. Pocházejí ze zakonzervovaného depozitu dražební síně. Dostaly se na světlo po devíti miléniích."
"Moc pěkné," nedal se odbýt Tederik. "Ale rád bych se vrátil k těm asistentům. "Jsou to tři dny, kdy Vuan jejich nezbytnou přítomnost Igorovi ab Nirruvien teleemitorem potvrdila."
Kora je uvedla do další menší místnosti s oválným stolem a židlemi. Stanula pod obdélníkovým gobelínem, který zabíral celou stěnu. Umělecký předmět byl zjevně velice starý, barvy mdlé, vzor působil nesrozumitelně. Dramaticky na dílo ukázala: "Tato vzácnost je osobním darem tenerisské bohyně Senedy pro bohyni Vuan. Údajně zobrazuje rozpravu…"
Tederik se podíval ke dveřím. Byly zavřené. Vartovali u nich dva arcidesmoni. Další voják s modrými krátkými vlasy natuženými do bodlinek stál na odvrácené straně stolu. Z vysoké hraničky rozděloval lejstra na šest stejných hromádek. Jeho vyjukaný výraz Rikovi napověděl, o koho jde.
Co navrhujete, Tederiku? signalizoval Jeroným, zatímco Kora dál zaníceně žvanila o materiálovém složení a nesmírné kulturní hodnotě tapisérie.
Máme ty vojáky sejmout všechny? Chtěl vědět drak.
Sundejte Koru a ty dva u dveří, odpověděl Rik. Ten mládenec s papíry je Kořin syn Jariden. Určitě ví, co se stalo a ochotně se podělí. Taky nás zavede k Dexeyovi.
Kora mezitím dokončila kunsthistorické okénko. Když se nedočkala přiměřeného ohlasu, pokynula k mládenci u papírů. Arcidesmon s neklidnýma očima a pevně sevřenými ústy připochodoval ke stolu a srazil paty.
"To je můj syn, generál Jariden," představila ho pyšně Kora. "Pod jeho velením probíhá výstavba nadzemních koridorů pro vznášedla. Bude nám asistovat."
"Gratuluji k povýšení, příteli!" zahlaholil Tederik.
Sejměte ostatní, signalizoval kolegům.
Bodře plácnul mladíka po rameni. "Vaše paní matka na vás musí být pyšná. Slyšel jsem, že se potýkáte s nedostatkem stavebního materiálu. Smlouva na takové věci pamatuje. Jakmile ji regulérně uzavřeme, můžete počítat s urychlenými dodávkami z nikodemských doků."
Jariden ostražitě zamrkal. "Ano? To by bylo pěkné." Vzápětí se místnost rozzářila tichými záblesky. Vytřeštil oči zděšením, když mu došlo, co vidí. Bezvládné matčino tělo zhroucené v Aderawenově náručí, oba vojáky klesající k zemi.
"Je patrné, že vám na Vahanu záleží," pokračoval Tederik stejným tónem stále s rukou na Jaridenově rameni. "O matku a spolubojovníky se nebojte, jsou naživu. Vy nám teď rychle a jasně řeknete, co se tady kurva děje, a my vás… necháme taky naživu."
Dorreson odtáhl vojáky ode dveří a nacpal je za kanape stojící u stěny s gobelínem. Na tentýž otoman Aderawen s uspokojivým žuch složil Koru. Rychlým gestem uchopil zlatou kostku mezi jejími ňadry, s trhnutím za řetízek se jí zmocnil.
Tederik vrávorajícího mladíka podepřel a tvrdě usadil na nejbližší židli.
Ňouma. Nic neví, konstatoval Dorreson.
Tederik vzpomínal, co o něm slyšel od Dannyho. Schopný ale tvárný. Matky se bojí jak Brexa Chřtánu. "Kde jsou Han, Kerr a Vuan?" otázal se Jaridena.
Dannyho někdejší kumpán namáhavě polknul. "V laboratořích, asi."
"Jak dlouho tam jsou?"
"Tři dny, myslím. To je tady na Vahanu přece úplně normální."
"Popište nám, co se dělo ten den, kdy tam odešli," vyzval ho Tederik.
Ale mládenec byl tak vyděšený, že jen naprázdno otevíral a zavíral ústa a natahoval krk ve snaze dohlédnout na bezvládnou Koru.
"Je omráčená, nic fatálního," pronesl Rik konejšivě. "A vy nám teď vyklopíte, oč kurva jde, nebo vás hned teď stromistím expresem přeneseme na základnu Aliance a dostaneme to z vás násilím. Je jenom na vás, jestli chcete dál popíjet v důstojnickém klubu, nebo zda rozšíříte fundus pokusných objektů v biotechnologickém zařízení profesora Vrr-Aha. Už jste slyšel o regresní evoluci?" lhal překvapený náhlým výtryskem fantazie. "Příteli Vrr-Ahovi totiž asistuje můj nejmladší bratr. Ten, co opravdu nenávidí všechno vahanské. Vy máte v rodokmenu nějaké sůsy, že? No všichni je tam máme. Ale jenom někdo dostane příležitost se k sůsí identitě fyzicky vrátit."
Jariden s očima jako talíře zaskřehotal. "Sssstromistí expres? Nikdo z vás nevypadá…"
"Na stromistu?" dopověděl měkce Jeroným a z jeho hlavy vyrašily černé pichlavé větvičky.
Hoch zakoulel očima. Informace se z něj valily jako z protržené přehrady: "Já u toho nebyl!" vyhrkl. "Prababička Mueza Generalitě oznámila, že bohové se odebrali tam dolů, a že si nepřejí být rušeni. Vzkazují, abychom správu říše převzali za ně. Až do odvolání. Jednáním s Aliancí Mueza pověřila matku. Mysleli jsme, že máme spoustu času se připravit, ale vy jste přišli dřív."
Tederik si vyměnil vědoucí pohled s kolegy. Tato informace byla důkazem, že na Vahanu došlo k dalšímu převratu. Trojice pravorodých božstev se nějakým způsobem ocitla v izolaci, jejich rozhodovací pravomoci v tichosti převzali jiní. To dává regulérní důvod pátrat po příčinách a zabránit důsledkům, které z té polízanice vyplynou. Už si nemusejí brát servítky.
Kořin syn se na Tederika rozhořčeně podíval. "Absolutně nechápu, co si to dovolujete! Vahan je svobodná říše. Takový přístup od vyslanců Aliance, je nehorázný!"
Mladík zalapal po dechu, když se do jeho spánku zaryla tlustá a krátká hlaveň Dorresonova speciálního malého paprskometu.
"Zavedete nás do vězení za Dexeyem," zasyčel Tederik. "Hned."
***
Jsou to jenom vrata
Frustrovaný Jariden je vyvedl z paláce zadním vchodem. Stejně tak je oklikou propašoval do Paláce Generality. Bylo pro něj snadné získat od strážného univerzální sonický klíč, protože byl synem Kerrovy favoritky. Nové vězení obložené axionitovými deskami bylo v minus pátém podlaží a sestupovalo se do něj po obyčejných schodech, jak už bylo na Vahanu zvykem.
Do Tederikovy mysli průběžně narážely telepatické poznámky poradců:
Aderawen: O regresním evolučním procesu jsem ještě neslyšel, Tederiku. Skoro jsem se začal bát.
Jeroným: Ten profesor Vrr-ah, to mám být já nebo Rawantes?
Aderawen: Co to křoví, doktore? Chudáka kluka málem kleplo!
Jeroným: Když Tederik začal se stromistím expresem, musel jsem pomoct.
Dorreson: Kořin spratek jistě věří tomu, co říká, ale do zákulisí nevidí. Třeba jsou Idolové v naprosté pohodě. Chápejte, chtěli si jenom odpočinout od dotěrných přizdisráčů, a naše zasahování je leda nasere.
Tederik uznával, že Dorreson může mít pravdu, ale přesto byl někde hluboko přesvědčený, že ho Šerryzah naléhavě potřebuje.
Moderně zařízené a dobře klimatizované zamřížované cely nového vězení se jedna vedle druhé táhly po obou stranách uličky. Pod ostrým plazmovým světlem bručeli nejvyšší sunnisenští hodnostáři včetně protektora Memexe, a mezi nimi…
"Tederiku!"
"Sire Tederiku!"
"Už víte, co se tam stalo?"

Byli tam všichni: Dexey, Tay Ween, Tessana, i Tauk s Herdekenem. Potvrdili, že jsou to skutečně tři dny, co trojčata zmizela do laboratoří. Dexey byl právě s Vuan, něco probírali v projekční kanceláři, když přišla Mueza Brau Han se vzkazem od Kerra. Jeho excelence Kerr prý požaduje, aby za ním sestra hned přišla. Vuan se prý na Dexeye překvapeně ušklíbla. Kerr totiž neměl ve zvyku využívat poslíčky. Když něco potřeboval, oslovoval sourozence telepaticky. Vuan se do laboratoří přesto vypravila. Když se dlouho nevracela k rozdělané práci, začal se po ní Dexey shánět. U rubínových vrat se na něj sesypalo ozbrojené komando. Probral se až v cele, kde se potkal se starými známými. Mueza je tam uklidila, aby nemohli šířit neklid mezi obyvatelstvo.