Z(a)tracené klíče III - Obrušování hran: kapitola 23: Operace Vítr

"Žádný vylomeniny! Nebudu Endymu ukazovat tvůj hrob, ty blbče!"

"Nedělej vlny," ušklíbl se Danny. "O válce něco málo vím, Tlučhubo. Nezahučím do peřejí, když jsem Zářivce slíbil, že tu na ni počkám."

Bratr si nadhodil na zádech rozedraný tlumok, v kterém měl matachory a rezervní paprskomet a odkráčel ke své jednotce. Tederik sledoval vzdalující se postavu a doufal, že bude v pořádku. Poškozování výstroje Dannymu zabralo několik úderů. Na uniformu použil plamenomet, ostré kameny, písek. Výztuhy na ramenou a hrudní pancíř naleptal agresivní kyselinou z ewariových baterií. Když se do těch pozůstatků fungl nové výstroje navlékl, vypadal jako zoufalec, sotva se držící na nohou, který se vyhrabal ze zasypaného tunelu. Zmasakroval se důkladně i proto, aby dvanácti desmonům, kterým velel, názorně předvedl, jak to má vypadat. Celkový dojem zrazovaly jenom oči, nadšeně zářící z umouněného obličeje. Jak Tederik bratra znal, v rozhodujícím okamžiku se dokáže přeměnit ve vyčerpaného a osudem těžce zkoušeného hrdinu. Dannyho jednotka a dvě další, kdy tu druhou povede Tay Wen a tu třetí Herdeken, budou předvojem. Na první pohled se otrhaní a zdevastovaní muži dopotácejí do tábora, a budou předstírat, že se vyhrabali z tunelů. Přitáhnou pozornost sunnisenských techniků ve žlutém, a nepochybně i ozbrojenců v modrém. Budou je likvidovat po partyzánsku postupně nebo hromadně, když to jinak nepůjde, čímž přesvědčí soukmenovce, že se chystá organizovaná akce. Připraví je na příchod bohů, na dravení polibky, i na útok většinové části armády.

***

Chodbami se šířilo nedočkavé napětí. Desmoni se strojili do bojových uniforem, fasovali výzbroj, předtím mnohokrát zkontrolovanou na střelnici. Dokonce i Karaf z Wemmu si vyvzdoroval bojovou uniformu. Bylo rozumnější nenechávat trumpetáře bez dozoru. Věnovali mu školní paprskomet slabého kalibru, s kterým si nemohl ublížit a už vůbec nikomu dalšímu. Spícím bohům poručeno.

Dexeyova armáda byla rozdělená na útočné jednotky, vojáci se účastnili posledních taktických porad s velícími důstojníky. Těsně před časem nula se všichni shromáždí v tělocvičně, odkud budou po skupinách přecházet k šachtě. Zbýval čas na poslední svačinu před akcí, proto se volným tempem trousili k jídelně.

Tederik se tou dobou nacházel před popraskaným zrcadlem v šatnách sanitární sekce. S těžkým povzdechem přehlédl ostatní členy svého družstva. U všech spících! Eseba, Tessana a Eudor vypadají jako skollové. A on… on taky!

Když už nám je alibisti velkomožně zapůjčili, využijeme je pro tu nejdůležitější operaci! Hřímal Dexey. Tederik na tvarovany skoro zapomněl. Z technologie, které nerozuměl, měl respekt, a byl rád, že ji v příchozí anabázi nepotřebovali. V Operaci Vítr budou idolové vystupovat sami za sebe. Volné tvarovany lze použít jinak. A bude to mise speciálního významu.

Čtyřčlenné komando přetvarované do pracovníků technické podpory armády Sunnisenské republiky pronikne do sídla Protektorátu s úkolem zajmout Koru, získat klíče a dostat Esebu do laboratoří dřív, než se spustí poplach. Úplná hračka!

Když to Tederik uslyšel poprvé, samým pobavením se rozchechtal. Něco takového přece nemůže vyjít! Není jisté, že Kora má klíče stále u sebe. A Xawonina matrice? Co když dávno našli a přenesli na Sunnisen? V propagandistických hlášení se o tom nemluví. Ale to neznamená, že k tomu už nedošlo.

Smích ho přešel, když Tessana prohlásila, že součástí onoho speciálního komanda by kromě její maličkosti měl být i Tederik. "Nikdo jiný Koru nezná lépe než vy, sire," tvrdila.

Tím mu sebrala vítr z plachet, protože s Korou to byl i jeho průšvih. Když si s ní začal, měla už klíče v kapse. Vzpomněl si na okamžik po kataklyzmatu. Pozoroval ji v sále dispečerů. Seděla na zemi, vypadala zchváceně, na klíně svírala smotek látky, v kterém cosi chrastilo… Kdyby byl pozornější, kdyby nebyl tak zhrzený kvůli Šerryzah, a nažhavený si to bebíčko pofoukat někým dostupnějším…

Tvarovany aktivovali tři údery před časem nula, aby si na nové tvary přivykli. Dva údery před časem nula napochodovali do jídelny, aby se vojákům na poslední svačině před útokem předvedli.

"Pořádně si tyto muže a ženy prohlédněte, vojáci, abyste je v akci nezmasakrovali!" vyzval desmony Dexey. "Vypadají jako skollové, ale patří k nám! Maskování spočívá v dokonalejší verzi světlolamné iluze, ale s tím si hlavy nelámejte. Všimněte si, že naši falešní skollové mají na sobě žlutohnědé mundůry technického personálu! Skuteční technici jsou neozbrojení! Maximálně vás ohrozí letovací pájkou nebo šroubovákem! Takže na ně nemá cenu střílet. Jak už jsem říkal: Zaměřte se na skolly v modrých taktických uniformách, co nosí paprskomety a dezintegrátory. Ty musíme zneškodnit jako první. O bionických jednotkách ani nemluvím, však jste si je otestovali na satelitu. Buďte rychlí! Jakmile zahájíme útok, skollové plecháče přeprogramují z prostého omráčení na totální zabití. Zmerčíte plechovku? Střílejte."

Zatímco Dexey řečnil, Tederik, Eudor, Tessana a Eseba mašírovali mezi stoly tam a zpět, aby si vojáci stačili jejich podoby vtisknout do paměti. Vysoký štíhlý Eudor na sebe poklidně převzal podobu drobného rtuťovitého mužíka s kartáčem hustých ryšavých vlasů. Eseba bez námitek přijala tvary baculaté osůbky ženského pohlaví, s kulatým obličejem a ulízaným kratinkým sestřihem. Tessana vyfasovala identitu černovlasého chlápka středního věku s knírem, brýlemi a utrápeným výrazem. Tederik vypadal jako nezajímavý předčasně zestárlý úředník s pleší a věnečkem řídnoucích vlasů. Pokaždé, když kráčel okolo Vuan, setkali se pohledem. On se zaškaredil, a ona prskala smíchy. Vypadala stejně nedočkavě jako Han s Kerrem. Nepřipouštěla jakýkoliv jiný výsledek než ten očekávaný.

***

V čas nula nula diverzní oddíl předvoje vedené Dannym, Tayem a Herdekenem, opustil bunkr. Vojáci se rozletěli po jednom, aby hlídkové čluny ze stratosféry nezahlédly početnější formaci. V čas jedna nula opustili bunkr Otta s draveny, a Dorreson s trojčaty. Jejich nástup bude společný. Oč okázaleji se v Novém Kerrhanu předvedou bohové, o to snadnější práci bude mít Otta s draveny. Teprve o další časový standard později, tedy ve dvě nula vyrazí Dexey s většinou armády.

Dexey dá bohům náskok, aby se mohli předvést. Dá náskok i Ottovi a dravenům na Akci Vítr. Teprve až budou trojčata a draveni v akci, zavelí generál k útoku na vnější opevnění. Ale ve hře je tolik faktorů současně, že plánovaný průběh nelze stoprocentně zaručit. Když se něco posere, pořád máte prostor pro improvizaci, uzavřel bojovou přípravu Dexey.

***

Tederik, Eudor, Tessana a Eseba vyletěli na povrch. Nemuseli spěchat, protože oni se do tábora na Třaskavém návrší přenesou stromistím expresem. Budou v Kerrhanu dávno předtím, než tam dorazí Dannyho, Tayovo a Herdekenovo diverzní komando.

Jediný Eudor se pro tu příležitost přetvaroval nazpět do skutečné podoby, aby mohl zakořenit a přenést do blízkosti tábora i tři zbývající. Tederik s obdivem sledoval, jak se Eudorova podstata rozvětvuje, jak kořeny proniká do kamenitého terénu rokle. Tessana si v podobě unaveného chlápka posunula brýle na nose a obrátila se na Esebu. Ukázala na batoh s Xawoninou urnou, který si skollka místo na záda pověsila na břicho a podle svého zvyku ho objímala rukama. "To myslíte vážně, madam?" Vypadalo to nápadně.

"Naprosto," zasyčela Eseba.

Tessana se významně podívala na Tederika, ale ten jen pokrčil rameny. Pomyslel si, že Eseba přece musí vědět, jak na její nezvyklou výbavu budou reagovat její spoluobčané.

Bylo zajímavé sledovat, jak se s novou nadějí na záchranu královny dala Eseba dohromady. Dokonce ani incident se vzbouřenci, kteří jí chtěli urnu sebrat v podezření, že tam má bombu, ji neporazil. Ačkoliv teď vypadala jako malá obtloustlá na ježka ostříhaná ženština, síla jejího poslání z ní vyzařovala. A to tak, že doslova. Nikomu se nepodařilo skollku přesvědčit, aby se pokusila vyzařování rozhraní tlumit. Tak, jak byla zpočátku kvůli magickému přídavku rozhořčená, si ho teď považovala. Fialová byla barvou mé královny! Ani mě nenapadne zastírat její odkaz!

V akci by s tím mohl být problém. Esebino rozhraní svítí slabě, ale bionické jednotky by ho mohly detekovat. Eudor prohlásil, že skollský Systém je natolik komplikovaný zbytečnou legislativou, že ho snadno přelstí. Nějaké reliktní záření bionickým jednotkám snadno zdůvodní, a ještě toho využijí pro svůj prospěch.

"Mějte na paměti, že jdeme do přísně střeženého území," pronesl neexistujícími ústy agent. "Mluvte tiše nebo vůbec. Nechejte jednat mě, do ničeho se nemíchejte."

"A co mé univerzální přístupové kódy?" houkla Eseba.

"Byl by div, kdyby ještě platily, madam," odpálkoval ji Eudor. "Opětovně vás žádám, abyste se hlasově vůbec neprojevovala. Na pracovníka technické podpory působíte přehnaně autoritativně. No, já jsem připraven."

Větvoví se rozestoupilo.

***

Zakořenili v porostu náletových dřevin na okraji technického dvora, kde Hairon před anexí budoval sklady stavebního materiálu. Prostranství před halami věnčil špalír stavebních strojů, v nově postaveném přístřešku dřímaly na dobíjecích terminálech čtyři pracovní bionické jednotky skollské provenience. Jakmile se přetvaroval do zrzavého mužíka ve žlutém, dal pokyn k odchodu. Lehkým krokem stojany s plechovkami obešli a štěrkovou cestou se vydali do ulic rozestavěného města, přebudovaného v převýchovný tábor.

Z relací propagandy věděli, že do začátku pracovní doby zbývají dva údery. Bylo šero, hvězdy Siopur I a Siopur II se dosud skrývaly za obzorem. Nový Kerhan se probouzel. Skrze smutná torza kamenných zdí rozestavených domů se v dálce černala vysoká stěna z plastexového kompozitu. V pravidelném kruhu území uzavírala. Je opatřená generátory silového pole, senzory a automatickými zbraněmi. Tam není radno se přibližovat. Podél zevnitř i zvenčí se pohybují ozbrojenci v modrém, podpoření bionickými jednotkami. Přibližně uprostřed ohrazené plochy se zvedalo nízké návrší, na němž se bělaly nedávno dokončené paláce. Palác Generality, kterému teď říkají Správní institut, je sídlem správkyně Kory, zatímco královský palác si zabral protektor Memex Taas.

Na rovině pod návrším se táhly řady dlouhých patrových montovaných baráků, kde skollové drží převychovávané vahance. Tederik jich odhadem napočítal šedesát. Už jenom toho materiálu, co skollové na Vahan přepravili za tak krátkou dobu! Ať mu nikdo neříká, že tu akci neplánovali drahný čas!

***

Kráčeli mlčky mezi dlouhými stíny ošklivých plastexových ubikací a pod botami jim křupal štěrk. Z pootevřených oken se linuly útržky rozhovorů. Něco o mizerném jídle a dalším mizerném dni. Znělo to tak mdle a otráveně, až z toho Rikovi naskakovala husí kůže. Podíval se na časoměrný štítek zabudovaný do manžety žlutého mundůru. Dannyho diverzní skupina by měla dorazit do půl úderu. Přijdou ke zdi zvenčí, zbědovaní z dlouhého utrpení v zasypaných tunelech, budou zoufalí, hladoví a vyděšení ze ztráty magie. Rozhořčeně se budou dožadovat vstupu a lékařského ošetření. A pak začne šrumec.

Blížili se k úpatí návrší. V ulicích před vchody korzovali skollové v žlutých overalech, náčelníci pracovních čet číhající na desmony, které odvedou na pracoviště.

Naši partyzáni každou chvíli počítali s tím, že je někdo zastaví, ale to se nestalo. Pokojně se dostali až k široké bráně osazené v bílé plastexové stěně. Byla nižší, než ta černá na vnějším obvodu hlídané zóny. Podél horní hrany se táhly technické instalace, baterie senzorů a automatických zbraní. Zeleně blikající kontrolky signalizovaly aktivní silové pole. Bílá zeď návrší bezpečně obepínala. Od brány do kopce na palácové náměstí stoupal pohyblivý chodník. Jestliže dole mezi baráky ležely na zemi betonové panely podsypané štěrkem, úbočí svahu se zelenalo mladými keři a stromky. Brána do elitních výšin byla doširoka otevřená, ale hlídaná dvojicí modrásků. Podél zdi vartovaly bionické jednotky z šedého kovu, humanoidních proporcí, ale měly čtyři paže místo dvou, a na konci každé končetiny byla palná zbraň. Jejich senzory skupinu zaměřily s předstihem a vyburcovaly i dva živé ozbrojence. Žena a muž, oba typicky subtilních postav. On se pachtil s těžkým dezintegrátorem, ona měla obyčejnou pulzní pistoli. Jejich bojové obleky byly jistě sestavené na míru a nadlehčené antigravitačními kapslemi. Ale se všemi ramenními, hrudními a holenními výztuhami v nich vypadali jako děti, co si navlékly brnění staršího bráchy.

Eudor sebevědomě napochodoval přímo před namířené hlavně. Žena zvědavě zvedla obočí, její kolega podrážděně zasyčel.

"Systému zdar, soudruzi!" pozdravil stromista. "Hlásím příchod expertní skupiny Odboru pro mimořádné úkazy! Žádám okamžitý přístup k nadřízenému subjektu."

Chlápek s dezintegrátorem si vyměnil tázavý pohled s dámou s pistolí. "Jakáže skupina? Nic takového v denním rozpisu nemáme!"

Eudor zakoulel očima, nasupeně se nadechl a vydechl. "Ovšemže to není v denním rozpise! Máte to zvláštním výnosem. Prostě nás nechejte jít dál, my už to tam nahoře srovnáme."

"Jak srovnáte?" broukla obezřetně vojanda.

Eudor rozhodil rukama. "Formálně bych vám to vůbec neměl vysvětlovat. Ale když bordel, tak pořádný. Organizačně spadáme do Odboru pro mimořádné úkazy, který je zase součástí expertního kolegia Poradní komise Protektora."

Bionická jednotka, vykukující za chlapovými zády vydala sekvenci kovových zvuků. Na čele měla rudě vyvedený piktogram s označením nadřazené funkce. Senzory uložené v místě, kde smrtelníci mívají oči, se rozblikaly, jak automat vyhodnocoval nasnímané informace. Po chvilce tíživého ticha plecháč promluvil: "Komise Protektora spravuje agendu šesti tematických oblastí." Jeho hlas zněl melodicky, nepříjemně se podobal projevu živé bytosti. "Odbor pro mimořádné úkazy ve správě komise nefiguruje. Všichni pracovníci údržby jsou na požadovaných stanovištích. Identifikace příchozích s databází anatomických znaků pracovníků technické divize je negativní. Příchozí se nepodařilo ztotožnit standardními postupy."

Žena v modrém se zamračila, a muž zařval: "Identifikujte se!"

"Opakuji, že naše zařazení je nestandardní," prohlásil otráveně Eudor, a díval se přímo na bionickou jednotku. "Naše identifikátory naleznete v souboru Poradní komise Protektora. Klidně si to zkontrolujte."

"Irelevantní," zaševelila plechovka. "Dálkový přístup do datové složky Poradní komise byl odepřen."

"To se dalo čekat," houkl Eudor. "Tak jim tam nahoru pošlete zprávu, že jsme při průzkumu zasypaného tunelu v sektoru kwauma detekovali zdroj ionizujícího záření. Je pod kamením. Chceme požádat o posily, abychom ho mohli vykopat. Zabráníme tak kontaminaci soudruhů, kteří by se z nevědomosti dlouhodobě zdržovali v jeho blízkosti." Ukázal na Esebu s batohem na hrudníku. "Tady soudružku to lehce lízlo. Nic bych se nedivil, kdyby její mundůr vykazoval slabé známky kontaminace. Není čas otálet. Ta záležitost je naléhavá!"

Bionická jednotka zablikala.

Chlápek s dezintegrátorem a žena s pistolí se zaměřili na Esebu. A když seznali, že soudružka se hrbí, křiví tvář, a povážlivě přešlapuje, polekaně ustoupili o krok vzad. Skollové, ač vylepšení bionickými implantáty, pořád zůstávají smrtelníky. A o těch je známo, že jsou na ionizující záření extrémně citliví.

Plechovka prohlásila: "Potvrzuji. Kontaminace neznámého původu byla detekována. Navrhuji vyhlásit radiační poplach."

Eudor se obrátil na modrásky, protože to oni měli oprávnění plechovčin návrh posoudit. "Nesmysl!" odfrkl. "Trvám na tom, že zdroj je lokální. Není smrtící přímo, ale nelze ho podceňovat." Poplácal se po prsou. "Podle metodického pokynu pro mimořádné úkazy musíme tu událost ohlásit přímo Komisi protektora. Bez zbytečných průtahů a nežádoucího rozruchu, jestli mi rozumíte," dodal polohlasně. "Ovšem, jestli zpochybňujete naše pověření, jestli si chcete vykoledovat kárné řízení za zbytečný poplach, tak prosím…"

***

Zvolna unášeni pásem pohyblivého chodníku stoupali k palácovému návrší. Tessana ostřížím zrakem sledovala bionické jednotky sekající trávu, stříhající keře, plející květinové záhony. Majorka to porovnávala s bezútěšným pastexovým prostředím ubikací pro vahance, a polohlasně Esebě vyčíslovala hospodářské škody, jejichž kompenzaci bude po válce vymáhat. Tederik se ještě vzpamatovával z Eudorovy přesvědčovací techniky. Stromista znal Systém, protože mezi skolly léta studoval a pracoval. Ale taková drzost? A ono to vyšlo! Když se po očku na Eudora podíval, nemohl se ubránit dojmu, že tomu chlapovi cukají koutky. On se usmívá?

"Gratuluji ke zvolenému postupu," zamumlal.

"Otec mě učil," šeptl potutelně Eudor, "že nejlepší technika je vždycky ta nejjednodušší. Kdybych se oháněl univerzálními přístupovými kódy, darmo bych vyvolal podezření. Oni navenek hlásají, že Systém je dokonalý, ale v zásadě se každý mnohokrát přesvědčil, že vykazuje chyby, protože je překombinovaný. Jedno nařízení popírá to druhé. Výjimky z výjimek a tak dál."

Tederikovi až tehdy došlo, že hovoří se synem Trajanise z Robustuy a bratrem zábavného alchymisty, s kterým málem zahučel do Hladové brázdy. "Měl jsem to potěšení s vaším otcem i vaším bratrem Grenedonem. Máte zajímavou rodinu, agente."

"To vy taky, excelence," ušklíbnul se Eudor.

***