Z(a)tracené klíče III - Obrušování hran: kapitola 2: Dannyho pád ze společenského žebříčku

Tederik odletěl k Hladovým brázdám, a Danny si svatosvatě slíbil, že se nebude strachovat o jeho zdraví. Poslal Zářivku! Ta potvora na něj dohlídne. Chyběla mu stejně jako Rik, ne-li víc. Zvykl si na ni způsobem, který si předtím nedokázal představit.

Soustředil se na studium v opětovně otevřeném Technickém institutu. Když chcete konstruovat stíhačky, musíte je znát do poslední součástky, ale stejně tak je nutné umět s nimi létat. Létání mezi světy! Mnohem skutečnější a sportovnější záležitost než skákání ze světa na svět hyperprostorem. Ne že by prolézání divokými portály nebylo dobrodružné. Byly doby, kdy na tom Danny ujížděl, pochopitelně bez otcova vědomí. V jedné chvíli stojíte na vrcholu ledové hory satelitu Erbuo, vzápětí se ocitnete uprostřed železniční křižovatky raně industriálního Tenerisu, a řítí se na vás parní lokomotiva z míst, kde ještě před deseti lety leželo obilné pole.

Na vahanských létacích strojích poslední generace bylo přitažlivé, že dokázaly v omezené míře fungovat bez magické podpory, čímž se prudce lišily od bredeonských, kavanských či brusedeanských civilních vznášedel. Všechny ty fantómové navigační inteligence zabudované do řídící jednotky se daly v nouzi odpojit, a pilot mohl převzít řízení ručně. A byl to Dannavion, kdo šéfkonstruktéra vahanských ozbrojených sil přesvědčil o potřebě zvýšit nezávislost nově konstruovaných strojů na magii nejen pro nouzový režim, ale i pro ten standardní. Vedly ho k tomu hořké zkušenosti se zablokovaným rozhraním, a vědomosti o hybridním provedení strojů Aliance, které průběžně vytahal z Ditruxe, Sibiela a dokonce i ze samotného Igora, když hledali ty zatracené klíče.

Zemětřesení po explozi maxivulkánu dalo strojům a infrastruktuře vahanské letky smrtící ránu. Zachránil se jediný křižník na orbitě, a pár stíhaček, co kotvily na satelitech. Na dlouhodobých vojenských misích v cizině působilo několik menších bitevníků, ale ty se na Vahan postupně vrátí, až smluvní doba kontraktu uplyne. Nebylo divu, že na letové hodiny pro studenty se v takové sibérii nedostávalo.

***

Danny se nemohl dočkat, až z výrobní linky v Drsné skále sjede první dokončený stroj a nebyl v tom sám. Ovšem kolega ze studií Jariden jeho vstřícný postoj k hybridním technologiím nesdílel: "Technika, která funguje bez magie! Kdo to má zapotřebí? Hustota pleteně je tu nadprůměrná. Jó, kdyby to byl Mizeon, to bych pochopil."

Seděli v baru na periferii. Byl to tentýž podnik, kam chodili před kataklyzmatem. Majitelé, uprchlíci z Dervosu, ho opravili to původní podoby, i barmanka Laura vypadala stejně.

Jediný, kdo se po kataklyzmatu změnil, byl Jariden. Danny ho poznal jako zakřiknutého kadeta, co se chtěl kamarádit s týpkem odjinud, na kterého ostatní hleděli skrz prsty. Jari pokládal Dannymu otázky na ok-sawonské vojenské právo, zajímaly ho metody vedení války praktikované krátkověkými smrtelníky, ale především jevil vášeň pro techniku a létací stroje. Po vahanotřesení byl Jariden popálený a Danny za ním chodil do nemocnice. Nerozdělily je ani Tederikovy pletky s Jaridenovou příšernou matkou. Teprve až Tederik z Vahanu odletěl zachraňovat trojčata, začal se Jariden chovat jinak. Později si Danny přiznal, že změny nastaly mnohem dřív, ale on je odmítal brát na vědomí. Jestliže se Jariden zpočátku prezentoval v roli utrápeného hocha ze vznešených poměrů, soužícího se pochybnostmi, zda dostojí nárokům rodiny, tak poslední dobou stále víc přebíral manýry starší a moudřejší autority, která uděluje cenné rady tomu mladšímu a hloupějšímu. Tím hloupějším měl byt, pochopitelně, Danny. Ten to zpočátku házel za hlavu, přesvědčoval sám sebe, že to Jariden určitě nemyslí tak, jak to vyznělo. Jenomže jak se intenzita rádoby vtipných narážek, výchovných promluv a jízlivostí zvyšovala, musel si Danny s hořkostí přiznat, že všechno, co Jariden říká, myslí naprosto vážně. Danny byl zklamaný, protože si toho chlapa docela oblíbil. Mrzelo ho, že Jaridena špatně odhadl, ale jablko zkrátka nepadá daleko od stromu.

Hodil do sebe hodil zbytek druhého panáka vitrrexu, a kývl na barmanku, aby chystala další. Jaridenovo rozladění kvůli změně výrobní koncepce chápal. Konstrukce a testování letadel s plně hybridním ovládáním spotřebovává více energie a materiálu, a hlavně zabírá mnohem více času.

"Je to sice nákladnější, ale může tě to vytáhnout z průseru v nulovém poli," namítl rozvláčně, protože vitrrex už udělal své. Než rozhraní účinky alkoholu zneutralizuje, užíval si rozvolněných tvarů a rozpíjejících se barev. V příjemné euforii se těšil pohledem na Lauřin výstavní hrudník nakloněný nad sklínkami z fialového tenerisského skla. Krásná vodní démonka náležela k šesté generaci přistěhovalců. Tady na Vahanu provozovali bary, herny a bordely. Udržovali solidní vztahy s Generalitou staré říše, a zdárně v tom pokračovali po Rikově korunovaci. Rodiny přistěhovalců z dalších světů provozovaly sportovní klub, kšeftovaly k tvarovými zářiči nebo vyráběly levné kopie módních kreací bredeonských salónů. vcUprchlíci z riiberionského nadsvětí se formálně zabývali výrobou luxusních potravin, a neformálně obchodovali s kletbami a pašovali na Vahan cihusové šustí. A všichni společně kšeftovali s informacemi.

V dobách, kdy vahanští bafuňáři vypsali odměnu na bratrovu hlavu, se Danny o komunity přistěhovalců intenzivně zajímal. Mimo jiné se dozvěděl, že třeba taková Tebencie z Bredeonu platí vahanským usídlencům za informace těžké sumy.

"Oč jsou naše staré dobré Hann-asy horší než alianční průzkumníky sady Raubíř?" vztekal se Jariden. "Zaf-atové propojení konstrukčních prvků, to je náš vynález!"

Danny pouštěl kolegovy lamentace jedním uchem tam a druhým ven. Jeho pozornost přitahovaly barmančiny šikovné modrozelené prsty, spojené plovacími blánami, zakončené ostrými perlově lesklými drápky, v pomalém promyšleném tempu spouštějící do nápoje mrazivé ogi krystaly. Laura věděla, že je sledována. Hrála bezelstnou a nedostupnou. Elegantním gestem promnula nahořklá semena sanetry a drtí poprášila hladinu. Nevinně k Dannymu vzhlédla a obě sklenice mu přisunula.

Kývnutím poděkoval, vzápětí na démonku uličnicky zamrkal. Věděl, že by stačilo málo, a hradby by byly strženy. Jenomže… poslední dobou postelovým lumpárnám moc nedal. Už ho nebavilo střídat ženské jako košile. Po rozchodu s Elevínou a Fenem to praktikoval jako specifickou terapii léčby zlomeného srdce. Mnohokrát trpce litoval, že to s nimi ukončil tak definitivně. Pořád to trochu bolelo.

Když si Tederik začal románek s Jaridenovou matkou, Danny porušil všechna předsevzetí, a přenesl se na Bredeon, jen aby si mohl Fenovi a Elevíně na bratrovu hloupost postěžovat. Rozhodilo jej, jak jsou ti dva vzdálení jeho tématům, i když s tím měl vlastně počítat.

Za hřebeny od Tederika si koupili vilu v konzervativní tupi-iranské čtvrti. Elevína si otevřela krámek s romantickými knihami. Objednávala je ze všech koutů Metaprostoru. Po něčem takovém vždycky toužila, ale na Ok-Sawonu by jí to neprošlo. Fennidion studoval národopis, na zkrácený úvazek zpracovával rešerše pro Laskanu Vrtošivou, známou popularizátorku zapomenuté historie.

Danny byl rád, že jsou jeho drazí spokojení, ale když jim vyprávěl o kataklyzmatu, o Zářivce, o Tederikově pobláznění do ambiciózní Kory, jenom způsobně kulili oči, a kývali hlavami. Zjevně nechápali, v čem Danny vidí problém. Po návratu na Vahan smutně konstatoval, že už si s nimi kromě obvyklých společenských frází nemá příliš co povědět. O to dravěji se pak pustil do prohánění ženských. Jenže to nepomáhalo. Nakonec byl mnohem více sám než předtím.

"…a taktické bitevníky typu Ničitel?" hřímal Jariden. Gestikuloval tak divoce, až se od něj studenti kybernetiky, kteří přišli před chvílí, obezřetně odtahovali. Ne že by byl tak nebezpečný rváč. Ale nikdo se nechtěl dostat do křížku s Evonymovým pravnukem. Původně se totiž s Jaridenem počítalo jako s jeho následníkem. Tederikův příchod na Vahan do toho hodil vidle. Jari Dannyho opakovaně ujišťoval, že to bylo to nejlepší, co se mu mohlo stát, protože on se na post Prvního povýšeného Generality rozhodně necítí. Jenomže teď už mu to Danny přestával věřit.

"Jsou rychlejší než alianční Okreny!" povykoval, už hodně opilý Jariden. "A víš, proč? Protože je místo těžkých ewariových palivových tyčí pohání fantomový energonový generátor!"

"Co jsem slyšel," zabručel smířlivě Danny, "tak všechny stroje Aliance mají tuplované ovladače. Jejich pohonné jednotky, celý systém podpory života, navigační programy! To všechno dokáže udržet stroj i v nulovém poli."

Jariden se na židli zakymácel. "Nulové pole? Nejsi ty paranoidní? Kde by se tady vzalo nulové pole! A co se týká vojenských misí," hořce se usmál, a prohrábnul si modře a černě žíhanou čupřinu, "tvůj ctěný bratr všechny kontrakty do divokých lokalit zatrhl. Převelel naše elitní soldis k ochraně bredeonských obchodních flotil. Na kyvadlových trasách mezi Nikodemem, Kavanem a Brussedeou na nulové pole fakt nenarazíš."

Dannavion si vyměnil otrávený pohled s Laurou. "Nechápu, proč se kvůli tomu tak rozčiluješ, Jari," řekl smířlivě. "Co to tady zabalit? Zítra máme práci." Narážel na slib, který dali Herdekenovi, že vypomůžou s programováním nových montážních linek v Drsné díře. Čím dříve budou provozy kompletní, tím dřív se dočkají vylepšených stíhaček.

Jariden se opřel lokty o barový pult, dlaněmi si podepřel bradu. Obrátil se na kybernetiky, vůbec nedbal na jejich kyselé obličeje, a zařval: "Hej, slyšíte ho? On tam vážně chce letět! Makat do fabriky! Za trulantama ze třetí kasty!"

Někde z hloubi lokálu se ozval rozpačitý smích. Ale kolegové z univerzity se nesmáli, a Danny byl za to rád. "Jistě," zasyčel. "Proč ne?"

"No, jo, já zapomněl, že na takové existence zvyklý. Vlastně budeš mezi svými!" Arcidesmon super čisté krve se zajíkavě rozchechtal.

Dannymu v té chvíli došlo, že kdyby nebyl bratrem krále, Jariden by ho pokládal za méněcenného stejně jako na něj a bratry pohlíželi povýšení Generality v době příchodu na Vahan.

Když Jariden zaznamenal, že se nikdo jiný nesměje, zmlkl, a škádlivým tónem dodal: Doufám, že chápeš, že to byl vtip. No, ale do fabriky jít nemůžu. Kdyby se to dozvěděla máti," těžce si povzdechl, "a ona by se to zaručeně dozvěděla, tak by mi to mlátila o hlavu ještě tři desetiletí."

"Děláš pokaždý jenom to, co ti máti nařídí?" zeptal se neutrálním tónem Danny.

"A co mi zbývá?" zašklebil se Jariden. "To mi připomíná, že ti mám od ní vyřídit pozvání na večeři. Bude tě čekat u nás doma v den příměří."

Dannyho ani nenapadlo to přijmout stejně, jako předtím sabotoval všechny Tederikovy pokusy o bližší seznámení s Korou. S vědomím, že Jaridenovi táhne na sto dvacátý rok života, se křivě usmál. "Konečně ti dovolila přivést domů kamaráda?"

Jariden byl tak nalitý, že sarkasmus nepochopil. "Já tam nebudu. Matka tě chce jenom pro sebe. Má několik ryze osobních návrhů. A netvař se tak překvapeně! Tvůj bratr udělal zásadní chybu, že odešel. Ztratil poslední zbytky vlivu. I kdyby se vrátil, naši ho už nebudou respektovat. Spíš ho poženou k zodpovědnosti, že bohy nezastavil. Že dopustil to ničení."

Danny v duchu konstatoval, že elita bráchu už odepsala. Všiml si, jak Laura, při Jaridenových posledních větách slovech zpozorněla, když zavětřila zajímavé téma.

Danny toho měl dost. Zvedl se, vytáhl z kapsy hrst hřebenů, vysypal je na pult. Vyměnil si pohled s Laurou, která kývla, že takto je to v pořádku. Poplácal Jaridena po rameni. "Jdu spát. Jdeš taky?"

Kořin hoch zavrtěl hlavou a klesl pohledem na monikátor, furiantsky zavěšený u pasu. "Já budu ještě chvilku… přemýšlet. A… jestli si chceš udržet postavení, tak nezapomeň na tu večeři. Matka ti dává příležitost. Tak si to nezkaz!"

Danny navzdory znechucení nechtěl nechávat kolegu v baru v takovém stavu. Klesl pohledem na Jariednův monikátor furiantsky zavěšený u pasu. Funguje ten krám vůbec? Tázavě se obrátil na Lauru.

"Pořádková jednotka Generality se o něj postará," zasyčela démonka. "Poslední dobou se docela držel. Škoda."

"Hej!" vzlykl Jariden. "Tak přijdeš? Matka se mě na to bude ptát, víš?"

"Je mi líto," odpověděl vlídně. "Vyřiď matince, že v den smíru už něco mám."

***

V den smíru byl Danny jako obvykle na večeři u Dexeye a jeho ženy Rossey. Zlé jazyky zmiňovaly, že generál to s tou zodpovědností za králova bratra přehání, a že by se měl spíše starat o napravení reputace, kterou si pokazil ve službě krále, který se zjevně "neosvědčil". Ale Danny se u Dexeyovy rodiny cítil dobře. Vážil si klidné a vlídné generálovy manželky, měl rád jejich chytrou dceru Beu, a úplně nejlépe se rozuměl s jejich zetěm Tay Wenem. Elitním vahancům možná připadalo zvláštní, že generál věnuje tolik pozornosti polokrevnému, když odjakživa do nejvyšších pater protlačoval pouze čistokrevné. Ale spíš je popuzovalo, že Dexey Dannyho dál zve do svého domu i poté, co jeho bratr a z boží vůle král Vahan opustil. Většina národa nevěřila, že se Tederikovi podaří trojčata přesvědčit k návratu. Pochopitelně netušili, že bohové bez vnější pomoci nebudou takového návratu schopni.

Dannyho postavení ve společnosti se zhoršovalo. Když si to štrádoval chodbami univerzity, už ho nezdravili tak bouřlivě jako předtím. A jestliže se za ním po Rikově korunovaci táhly smečky samozvaných přátel, jestliže ho každou chvíli zvali do baru nebo na feretový zápas, nyní k tomu docházelo jen zřídka. Ne že by se k němu chovali zásadně nepřátelsky, ale sem tam padaly jedovaté věty. Narážky na otce, který sprostě dezertoval. Vtípky na matku, obyčejnou smrtelnici. Záludné otázky na bratrovo duševní zdraví. Vedly se debaty, zda byl Tederik skutečně tak naivní nebo jenom hloupý, když tak náhle Vahan opustil. V projevu známých se odrážely nálady společnosti. Bylo znát, že vahanci si nevědí rady, kam mají králova bratra zařadit. Mezi neplnoprávné přistěhovalce? Nebo mezi potenciálně perspektivní vojenské kádry? Všichni vyčkávali, dokud se jeho status ostřeji nevyjasní. Danny to bral statečně. Aspoň nebudu tolik chlastat, říkal si pro sebe.

Kdyby za sebou neměl zkušenost z ok-sawonského vězeňského tábora, byl by rozhořčený. Vrhal by se do rvaček za každou dvojsmyslnou narážku na jeho či Rikovu čest. Ale už jednou zemřel, a předtím žil jako nejubožejší z ubohých. Když ležel pod horou kamení v zavalené sluji, více než bolest ho mučila nejistota, jestli ty hnusné zločiny, z kterých ho Kallova administrativa obvinila, opravdu nespáchal. Teprve těsně před smrtí si na všechno vzpomněl, a velice se mu ulevilo. Proto se nyní na charakterově nevyhraněné kolegy studenty díval shovívavě. Alespoň se tím vytřídí okruh těch, kteří mu stojí za pozornost.

Nemohl si nevšimnout, že Kořin syn najednou nabývá na věhlasu, zatímco Dexey jako nejvyšší povýšený Generality veřejnost zklamal. Nastávají nové časy. Ke slovu se hlásí Kora, podporovaná babičkou Muezou Brau-Han. Protože mužové zklamali, nastává čas silných žen! A Kora má nejlepší předpoklady. Muži a ženy z první a druhé kasty, kteří mají rozhodovací vliv, ji uznávají. Jedni proto, že dokázala získat Tederikovu přízeň, druzí proto, že Tederika zavčasu odkopla, protože přesně to o konci jejich vztahu začala vyprávět svým známým.

Danny si dobře všímal, že společenská situace na Vahanu se nevyvíjí dobrým směrem. Jestli se Tederik s trojčaty a Zářivkou brzy nevrátí, zabere jeho místo na trůně Kora. Ale Danny bude tím posledním, kdo by ji v tom chtěl podporovat.

***