Z(a)tracené klíče III - Obrušování hran: kapitola 19: Komando s nezvyklým složením

Tederik nestačil zírat, když v prvním příchozím rozpoznal agenta Dorresona, draka z Erektiadu. Bývalý první ministr erektiadského Rexe zamračeně kývnul: "Zdravíčko, Tederiku," zahučel. "Kdo to tu má na povel?"

"Pořád já, generále," odpověděl prkenně. Podíval se na další dva agenty, kteří mezitím přistáli a postavili se k drakovi, každý z jedné strany. První byl opálený atleticky stavěný blonďák s nezvykle žlutozelenýma očima. Ten druhý, mnohem drobnější… No to snad ne! Eseba Uneon! Verlenové linie jí ostře vystupovaly z obličeje. Působila přepadle, ale nanejvýš odhodlaně. Byla navlečená ve stejné bojové kombinéze jako její společníci, ale tlumok, co nesla na zádech, byl paradoxně objemnější. Že by v něm měla urnu s Xawonou? Ta ženská to nemá v hlavě v pořádku. Vůbec ji sem neměli posílat. Jestli se jí něco stane… Ale na druhou stranu, možná právě díky Esebině neústupnosti jim Aliance hraje do ruky. Protože laskavostí se nikdy nic nezkazí, vlídně se na skollku usmál. "Zdravím, madam Esebo. Doufám, že už se cítíte lépe."

Těkavě se rozhlédla po šedivém půdorysu doskočiště, a pak trhaně přikývla. "Ano, Veličenstvo. Můj úkol mi dlouhé vylehávání nedovolí. Bohové jsou s vámi?"

Než stačil zareagovat, ohlásili se dupáním výtečníci ze střelnice. "Dorresone!" zahalekal Dexey. "Ty stará zřícenino! Museli posílat zrovna tebe?"

Drak obdařil generála sžíravou grimasou. "Plním rozkaz velení, ztroskotanče. Posílají mě, protože vím, co všechno jsi schopný napáchat."

Tederik vzal na vědomí, že se Vuan zdraví s Esebou, zatímco Han se s rozčileným výrazem naklonil ke Kerrovi. Oba pokukovali po cizinci, a vypadali, že je něco na jeho vizáži hodně vyvedlo z míry. 

Rik se obrátil na Dorresona: "Jsme rádi, že jste tady. Představíte nám tohoto pána?" ukázal na cizince, který stejně významně zíral na Hana, na Kerra a nakonec na Vuan.

"Ale ovšem," zahromoval drak a plácnul cizince po rameni. "Seznamte se s Ottou z Orkenu, zetěm Robustuanské královny Eryn."

"Cha!" ozval se Dexey. "Tebe jsem neviděl věky, Ottumore! Tak je pravda, co se říká? Konečně jsi přestřihl pupeční šňůru? Změnil jsi kantýnu? Už bylo načase."

Bylo legrační, že blonďák se na mluvčího ani nepodíval, zjevně mu dělalo problém odpoutat pozornost od vahanských idolů. Zamžikal jedovatě žlutýma očima a konečně se otočil k Dexeyovi. "Nazdar, stará vojno," zamručel. "A jo, máti jsem dal vale. Už to bude sto let. A nebyla to šňůra, spíš řetěz." Znova se obrátil k vahanským a zaměřil se konkrétně na Hana: "Je mi velikou ctí, Excelence. Existují tři velice nedočkavé důvody, proč spolu potřebujeme promluvit v soukromí." Ukazovákem si zaťukal na čelo a křivě se usmál. "Pokud možno, co nejdřív."

Han snad poprvé, co ho Tederik znal, shodil masku arogantního pitomce a s veškerou vážností přikývl a… dokonce… se nepatrně uklonil. "Souhlasím, že to bude co nejdříve," pronesl obřadně. Kerr se tiše rozchichotal. "Jejda, to se mi ulevilo! Aspoň něco tu zůstalo."

Tederik netušil, o čem je řeč. Vyměnil si nechápavý pohled s Dannavionem. Bratr pokrčil rameny.

"Otta z Orkenu je specialista na staré zbraňové technologie," prohodil do zaraženého ticha drak. Ale bylo jasné, že jenom kvůli takové kvalifikaci ho Aliance neposílá. Tederik usoudil, že si s tím bude lámat hlavu později, a vyzval přítomné k přesunu do jídelny.

***

Zatímco se všichni usazovali na lavice, sundal Dorreson svůj tlumok, začal z něj vytahovat plastexové boxy o velikosti pěsti, kolem kterých se mihotalo komprimační silové pole. "Velení vám posílá proviant," referoval a pokládal krabice na rozložené a pokreslené mapy. "Mělo by to vystačit pro sto strávníků na tři standartní oběhy. Hodilo by se to někam uskladnit a dekomprimovat až v případě aktuální spotřeby." Podíval se na Dexeye. "Tobě rozhraní nezablokovali, takže si s tím hravě poradíš, že."

Dexey se naježil. "Vypadám na provianťáka, sakra?"

Drak se zlomyslně usmál. "Ale s dekomprimací problém nemáš, nebo jo?"

"Postarám se o to," hlesl Tay.

"To je od Aliance milé, děkujeme," zažehnal přestřelku Tederik. S ulehčením sledoval, jak Tay Wen krabice přenáší a ukládá ke zdi do bedny s konzervami. Popravdě byl trochu zklamaný, protože raději než zásobu potravin, by přivítal dekontaminační prostředky a zbraně. Ale třeba to ještě není všechno. Bylo na něm, aby emisarům Aliance pověděl, jakými možnostmi bunkr disponuje. Nadechl se a v jednom dlouhém souvětí jim poreferoval o vybavení a možnostech Warhofenovy základny. Zmínil zásobu zastaralých ale funčních zbraní a přichystané ubytovací prostory pro osvobozené zajatce. Zdůraznil, že žádná vojenská operace nebude účelná, pokud se nevyřeší problém s otravou na povrchu. Jestliže nenajdou způsob, jak natrvalo odblokovat rozhraní vahanců v převýchovných táborech, skollové z nich při útoku udělají rukojmí nebo rovnou fašírku. "Teď nám prosím, povězte, jak nám s tím můžete pomoct," dodal.

Dračí generál se podíval na zakreslené lokace Převýchovného tábora a pracovního tábora číslo jedna, a vyšrafovaná místa, kde se předpokládalo umístění pracovního tábora číslo dvě. Vytáhl z náprsní kapsy popisovač. Velkým křížkem přeškrtl hypotetický tábor pod horou Blesků, a obtáhl kontury toho zbývajícího. "Naši průzkumníci vzkazují, že tady u Jezera blátivců je ten druhý," zamručel. Popisovač si zastrčil do kapsy a obtáhl prstem pomyslný trojúhelník. "Lokace jsou od sebe tři sta ekterenů, a ty dva menší pracovní tábory jsou přes noc prázdné. Útok doporučuji nasměrovat na hlavní tábor v Kerrhanu. V noci a brzy ráno tam bývají všichni pěkně pohromadě. To máme třicet tisíc duší zavřených za jediným hodně vysokým plotem, hlídaných nepřetržitě vně i vevnitř. Všechny komunikační kanály naráz odpojit nestihneme. Každý pokus o přerušení spojení by poplach uspíšil. Musí se postupovat rázně a rychle, protože druhá taková šance se opakovat nebude."

"Děkujeme za ctěná doporučení, generále," zabručel ponuře Dexey. "Trochu mi dělá starosti, jak při síle necelé dvoustovky bojeschopných mužů mám zamezit ztrátám na civilním obyvatelstvu. Skollové naše oslabené soukmenovce využijí jako živé štíty." Generál blýskl pohledem na Dannyho. "Tady major si to vyzkoušel na Ok-Sawonu. Neznám nic hnusnějšího, než když ti nepřítel nažene pod namířené zbraně tvoje vlastní zubožené vojáky."

Dorreson se na Dexeye roztomile usmál. "A na čem myslíš, Stará vojno, že Rawantes s Grenedonem celou dobu pracovali? I mladý Endemon se zapojil."

"Takže… agentura zasáhne vojensky? Použijete stíhačky?" vyhrkl Tay Wen.

Tederika to překvapilo také. Bylo to v naprostém rozporu se snahami Aliance se od konfliktu držet stranou. Plošný zásah takové razance se přece utajit nedá.

Dračí generál si potutelně odfrkl. "Žádné veřejné producírování si nemůžeme dovolit. Čtyřdohoda na tom trvá. Ohledy na politickou stabilitu v Metaprostoru, na rizika důsledků pravděpodobného skollského komplotu s Trrisielem, a tak podobně." Pokynul směrem k Ottovi. "Naše řešení je šikovnější. Máme prostředek, který během krátkého časového intervalu otravu eliminuje."

Následovala chvilka ohromeného ticha.

"Chcete říct, sire, že nám Aliance posílá něco, co dokáže vyčistit a obnovit zablokované rozhraní třiceti tisíc duší? Co se dá aplikovat rychle a hromadně?"

Dorreson vážně kývnul. "Samozřejmě. Jinak to přece není proveditelné. Skollů ve zbrani je tu dobrých pět tisíc, plechovky nepočítám. Až to vypukne, bude se vám plést pod nohy dalších pět tisíc vyděšených techniků. S armádou dvě stě ozbrojených mužů nemáte šanci osvobodit třicet tisíc zajatců, dokud jim nevrátíte přístup k magii."

"Jak to chcete provést technicky?" vybafnul s očima navrch hlavy Dannavion.

"Vše potřebné máme s sebou," šokoval drak. Tady náš expert z Robustuy," ukázal na Ottu, "se o to postará."

Expert jen pokrčil rameny.

"Takže… je to nějaká účinná látka?" vyzvídal Danny. "Protiváha k té, co užili při útoku?"

Tederik se podíval na Ottův středně velký tlumok, co se povaloval na lavici vedle něj. Uvažoval, kolik účinné látky se asi vejde do obyčejného batohu. Nesmysl! Nebo je to nějaký přístroj? Použijí magii? Něco jako generátor infonových kvant? Připadal si jak v bláznivém snu, protože Han s Kerrem se v té chvíli tvářili nadmíru spokojeně a Vuan na Ottu dokonce povzbudivě mrkla.

Tay Wen, usazený na konci lavice, vstal a naklonil se, aby na cizince skrze Dexeye a Kerra viděl. "Neurazte se, pane, ale mám v Převýchovném táboře ženu, tchýni, tři bratrance a prababičku. Nějak se mi nechce věřit, že byste to… při vší úctě zvládl roznést všechno sám. Máte v tom batohu komprimované letadlo s rozprašovačem? A co účinná látka? V jaké koncentraci? V jakém objemu? A jak to chcete rozprášit nepozorovaně a na všechna místa současně? To je přece nemožné!"

"Tak nemožné to zase není," poznamenal Dexey. "Asi před sto lety vyhladila Sevenek infonová chřipka. Zabralo to jenom několik časových cyklů. Všichni smrtelníci zařvali, a proto vyvanuli i bohové s Berrionou v čele."

"To se rozumí," ozval se Danny. "Chceš-li vyhladit pantheon mladorodých, pozabíjej všechny vyznavače."

"Šuškalo se, že nákazu objednala Exis Riiberionská u imunologů z Gartienu," dodal Dexey. Významně se podíval na Ottu z Orkenu, ale cizinec nehnul ani brvou.

Tederik měl těch náznaků plné zuby. "Jak to spolu souvisí?"

"Znamená to, že použijeme obdobnou metodu, jaká fungovala na Seveneku," prohlásil rázně Dorreson a zamračil se na Dexeye.

"Když to rozbalí uprostřed Kerrhanu," ozval se Han, a ukázal na místo na mapě, "a potom se to prožene po celém povrchu, musí to vyjít."

"Jak prožene?" hlesl Tay. "Čím to chcete roznést?"

"Přece po větru," zahučel rozjařeně Kerr.

"Čistě pro přehlednost to můžeme nazývat Operace Vítr," pronesl naprosto seriózně Otta.

Tederik už si připadal jako na návštěvě v blázinci. Otta ovládá vítr? Kdyby byl živelný běs, tak v omezené míře by to možné bylo. Ale že by sám dokázal rozpoutat větrnou bouři na celém Vahanu? A na živelného běsa vůbec nevypadal. Jeho rozhraní bylo… divné. Teprve teď si Rik povšiml, že s cizincovým rozhraním je něco špatně. Místo aby zářilo, vrhalo stíny. Stíny, co nenápadně těkaly. Zaťal zuby a přinutil se k pragmatickému zhodnocení: "Rozumím tomu tak," řekl a podíval na Dorresona a pak na Ottu, "že metoda aplikace je tajná, ale funkční." Když Dexey s Ottou přisvědčili, zeptal se na časovou provázanost Ottovy akce s osvobozením zajatců z Khoru.

"Zajatce stáhneme ze satelitu tři dny před Operací Vítr," prohlásil drak. "Samotného přesunu se zhostí speciální stromistí komando, pod velením kapitána Eudora. Udělají to tiše a nenápadně. Ale my teď musíme vymyslet, pod jakou vlajkou to celé proběhne, aby nám to skollové sežrali."

Tomu Tederik rozuměl. Strážné na satelitu nesmí ani napadnout, že by se zajatci mohli vrátit domů. Jinak by povolali posily ze Sunnisenu. Operaci vítr by to najisto zkomplikovalo. "Máte na mysli kouřovou clonu," poznamenal Tederik. "Identitu únosce bych vybíral z kultur, s kterým jsme měli uzavřené nájemní smlouvy před vahanotřesením. Všechny jsem podepisoval já. Ustoupili jsme od pronajímání soldis na útočné akce, a upřednostnili jsme zájemce o ochranku. Poslali jsme naše hochy hlídat obchodní flotily nikodemského přístaviště, chránit politické bafuňáře na Bredeon, Lasanen, a na Kavan. Takoví solidní klienti by si pro vojáky do zajateckého tábora nešli. Neriskovali by rozkol se Sunnisenem. Musíme vytipovat méně… důvěryhodného zadavatele."

Dorreson se na něj pobaveně zašklebil. "Nejlépe z prostředí, které se dá obtížně kontrolovat. Napadli mě seskilioni z Krahau, nebo Děti boha Vůa z Daramu, protože ti spolu válčí už třetí generaci, ale…"

"…na jejich světech už nezůstal kámen na kameni," dopověděl Dannavion. "Kdyby tam skollové začali hledat, rychle by odhalili, že to byla léčka."

"Proto očekáváme vaše návrhy," řekl významně drak. "Vy nejlíp víte, kdo má o vaše bojovníky takový zájem, že by byl ochotný je vyfouknout skollům. A potřebuju to co nejdřív, aby vývojáři stačili vyrobit kulisy. K samotnému provedení operace má dojít do deseti dnů. Za další tři dny startuje Operace Vítr."

"Jestli přesun zajistí stromistí komando," ozval se vážným tónem Danny s pohledem upřeným na Ottu, "můžeme ji… čistě pro přehled nazvat Operací Hlína."

Chlap, který se do té doby tvářil jako esence solidnosti, na Dannyho zamžikal jedovatě zelenýma očima, a vyprskl smíchy. Vzápětí se přidali i Dorreson s Dexeyem.

"To není směšné," zakrákorala popuzeně Eseba.

"Omluvte prosím mého bratra, madam," pronesl komisně Tederik, i když i jemu cukaly koutky. "Má spoustu kladných vlastností, ale jeho sklon zlehčovat vážná témata k nim nepatří."

Slíbil, že výběr kouřové clony společně s generály neprodleně promyslí. Požádal Dannyho, aby zatím provedl agenty po základně a poprosil Vuan, aby se postarala o Esebino pohodlí. Skollská aristokratka působila nanejvýš unaveně. Celou dobu se hrbila a křečovitě svírala batoh s Xawonou. Původně s ní Tederik chtěl probrat podrobnosti jejího zapojení, ale to počká.

Han vstal, podíval se na Ottu a prohlásil, že je nejvyšší čas k rozhovoru. Aniž by se namáhali cokoliv vysvětlit, on a chlápek z Robustuy mlčky odkráčeli. V tichém souladu je následovali Kerr s Vuan. Ještě, než bohyně opustila jídelnu, ohlédla se přes rameno k Tederikovi, a sykla: "Pardon, ale toto je opravdu… nevyhnutelné."

***

Když byli pryč, Tederik třískl do stolu, až sebou Eseba trhla. "Může mi sakra někdo vysvětlit, co můžou prastaří vahanští idolové mít společného s podivným zetěm robustuanské královny?"

"Třepotavý přízrak," vypravila ze sebe skollka.

"Prosím?" zavrčel. Tak to vypadá, že madam je na tom hůř než předtím. Co si s ní počne?

Eseba se k němu otočila. Její zdevastovaná tvář se povážlivě leskla, oči barvy síry doutnaly odhodláním. "Požírač umučených. Zvěstovatel smrti," zadrmolila. "To mají společného."

"Doprovodím paní profesorku do ložnice," zamumlal Danny. Vstal, přešel k Esebě a dvorně jí nabídl rámě. "Jenom co vás uložím, přinesu vám něco k jídlu. Uvidíte, že vám to udělá dobře."

Zatímco Danny pomalu a jemně vyváděl Esebu, Rikovi neuniklo, že Tay Wen s Dexeyem o čemsi šeptem diskutují a energicky u toho gestikulují. "O vás a zájmech vaší královny si promluvíme později," řekl Esebě.

"Půjdu s nimi a pak se podívám po zbrojnici," vybafl drsně Dorreson. Ušklíbl se na Dexeye: "Ať máte prostor tu clonu probrat v rodinné atmosféře."

***

Zvěstovatel smrti

Tederik, Tay a Dexey v jídelně osaměli. Dexey podal z bedny tři plechovky. Dvě posunul do středu stolu, tu svou se syčením otevřel, a s labužnickým výrazem se napil. "Kavanská opera," zamručel. Lahoda. Už dvě stě let ji nevyrábí. Taková škoda. Ochutnejte."

Zatímco Tay napodobil svého tchána, a nalíval se operou, Tederik vzpomínal na obsah nájemních smluv, které před vahanotřesením podepsal. Zadavatelem té poslední byla Sarvonova nadace, a předmětem plnění byla ochrana archeologického naleziště na Parídii. V ustanovení nebylo uvedeno, před kým je třeba naleziště ochraňovat, ale když smlouvu projednávali, tajemník nadace si stěžoval na loupeživé nájezdy jakýchsi rafan-nů. Tederik se tehdy na podrobnosti neptal. "Nevíte něco o rafan-nech?" nadhodil. "Slyšel jsem, že kradou artefakty z Parídie. Mohli by naše vojáky osvobodit třeba oni?"

"Myslíš rafan-ny z Harkanoy?" ožil Dorreson. "Vlčí měniči, co ovládají několik satelitů roztříštěného harkanoyského císařství. Ti válčí o všechno a s každým. Obchodují s otroky! Odklánějí obchodní lodi ze zabezpečených tras. Rabují zboží, posádku prodávají do dolů nebo na maso, někdy vymáhají výkupné. Mají pracky v každé levárně v kvadrantu Zatracených až k Předělu. Čtyřdohoda jim zakázala přístup. Drží se mimo monitorované území, ale už dlouho se proslýchá, že jejich drzost roste."

"Je to asi deset let," řekl Tay, "co jsme jejich křižník zaznamenali na půli cesty mezi Bredeonem a Brussedeou. Nejevili se konfrontačně, tak jsme to nechali být. Asi letěli na nákup, zmetci. Chtěl jsem to nahlásit Alianci, ale První povýšený Evonymus to zatrhl. Prý nemáme za potřebí se vnucovat."

"Tehdy jsem s Evonymem souhlasil," potvrdil Dexey. "Myslím, že Aliance o jejich výskytu v zakázaném území stejně věděla. Jsou jak infonová chřipka. Mezi soustavami se přemisťují v ukradených lodích, ale uvnitř systému techniku nepotřebují. Na kratší vzdálenosti skáčou portály."

"Jestliže Aliance rafan-ny sleduje," sumíroval Tederik, "mají přehled o jejich exteriéru, zvycích, výbavě. "Souhlasíte, abychom to svedli právě na ně?"

Generál se zazubil. "Bez debaty."

"Až se to rozkřikne," řekl Tay, "ty bastardy ani nenapadne to vyvracet. Budou na takovou pomluvu pyšní. Bea se kdysi znala s jednou rafan-nskou holkou. Natrefila na ni při zdravotní intervenci u naší jednotky na bojišti Tandau pět. Rafan-nka měla vztah s velitelem nepřátelské jednotky. Zapletla se do šarvátky a po porážce zůstala ležet. Bea nedovolila našim, aby ji dorazili. Ošetřila ji, a pustila. Až potom zjistila, že jí ta potvora okradla. Tomu neuvěříte! Měla polámané všechny dlouhé kosti, a přesto dokázala prohrabat kufřík a sebrat tlumicí léky a hromadu dalšího zdravotního vybavení. Jo, jak se říká na periferii: rafan-nští kojoti se v kanále neztratí."

I když to Tay nahlas nevyslovil, bylo na něm znát, jak moc mu Bea chybí a jak se o ni bojí. Dexey temně vzdychal a klel. Vadilo mu, jak ostudně to vypadá, když všechnu práci udělají agenti Aliance, zatímco on trčí v díře jako krysa. Tederik prohlásil, že jsou v nevýhodě, kterou nezavinili a kterou nemohli očekávat. Kdyby bohové nezničili infrastrukturu a obranné systémy, skollové by se Vahanu zdaleka vyhnuli.

Tay Wen naopak tvrdil, že skollové se na ně museli připravovat mnohem déle. Přitažlivost laboratoří je velká. Zaútočili možná dříve, než plánovali, protože využili vahanského oslabení.

"Oslabení," zabručel sžíravě Dexey. "Ani o tom nemluv. Cítím takovou potupu, takové pokoření! A jak to asi prožívají naši v Kerrhanu? A naši bohové… kdyby jenom nejednali tak zbrkle, mohli jsme si to martýrium odpustit."

To bylo poprvé, co Dexey nějak milované idoly zpochybnil. Tederik s ním sice soucítil, ale neubránil se námitce: "Bylo by lepší, kdyby se tu věky roztahovali, a kdyby vás trvale terorizovali, jako to dělali staří krenevové na Tenerisu?"

"Tak jako tak zrovna my tři nemáme důvod si něco vyčítat," uzavřel debatu Tay.

Generál popuzeně prohlásil, že útoku na Kerrhan se osobně zúčastní, i kdyby musel poslouchat Dorresonovy rozkazy.

Na konfrontaci bojových taktik se zásadami vojenské cti se Tederik necítil kompetentní. On tomu přebujelému étosu, který těm dobrým mužům a ženám s meči a dezintegrátory (a patřil mezi ně i jeho bratr), diktoval snahu zemřít čistě jen pro čest, prostě nerozuměl. Raději převedl hovor na jiné téma.

Vylovil z bedny jednu komprimovanou krabici s proviantem od Aliance, a požádal Dexeye, aby mu předvedl, jak se s tím zázrakem zachází. Generál mu s reptáním o zbytečných milodarech vyhověl. Z krabice o velikosti pěsti vysypal hromadu menších krychliček potažených mihotavým povlakem silového pole, které postupně dekomprimoval do velikosti nutričního automatu. Zvětšovali jednu krychličku za druhou, rovnali ty skříně ke zdi. Brzy s tím museli přestat, jinak by v jídelně nebylo k hnutí. Pořád ještě zbývala k dekomprimaci většina krychliček z první krabice, a takových krabic Dorreson přivezl dvanáct. Obklopeni nutričními automaty, testovali vzorky syntetických potravin, protože – jak prohlásil Dexey, velení musí vědět, jaký proviant mužstvu předkládá. Seděli pak u vzácného kavanského piva a tlachali o nedůležitých věcech. Čekali, až se ostatní vrátí, aby mohli pokračovat v plánování.

***