Sarvon Arci-Quinn
Sarvon Arci-Quinn:
Sarvon Arci-Quinn z Mizeonu se zapsal do dějin jako respektovaný historik, a především jako autor Encyklopedie Metaprostoru, nejčastěji citovaného dokumentu všech dob. Je zapotřebí zmínit, že Sarvonovo stěžejní dílo bylo dovršeno ve vězení poté, co byl odsouzen Radou mizeonského císaře Rafedaxarra I. za velezradu, které se dopustil v době Skollských válek. Jako klíčové svědkyně v procesu vystupovaly Krassiona Riiberionská a Assi-Siona Dervosská, a vzhledem k pochybnému morálnímu kreditu obou panovnic, vznikly záhy po Sarvonově smrti pochybnosti o skutečných příčinách jeho likvidace.
Od Sarvonovy smrti je Encyklopedie z vůle Čtyřdohody průběžně doplňována institucí nazvanou Sarvonova nadace, sídlící na Sunnisenu.
Ačkoliv je Sarvon dobrých osm století po smrti, jeho dílo je stále studováno, zmiňováno a citováno. Téměř v každé knize a dozajista v každé sérii náležící do megasérie "Metaprostor" dříve či později dojde na Sarvona. A jak se často v Metaprostoru říká, co není v Sarvonovi, jako kdyby neexistovalo.
Ve všech knihách a knižních cyklech z megasérie Metaprostor narazíte na odkazy na stěžejní Sarvono dílo Encyklopedii světů Metaprostoru.


Krvavý déšť na Mizeonu
Následek rvačky starých mizeonských bohů (debhátarů) o Dárkyni života (Ryanu). Vítězem se stal bůh ohně Rafedaxarr I, který pak s Ryanou založil dynastii mizeonských arcidémonů. Ke Krvavému dešti došlo před deseti tisíci lety. Debhátarové se proháněli po nebi a mlátili se navzájem. Jejich krev zkrápěla povrch Mizeonu, dopadala na nic netušící humanoidní smrtelné obyvatelstvo. Došlo tak k neplánované a nevratné mutaci v dlouhověké démony. Tento živelně katalyzovaný transformační proces odčerpal téměř veškerou volnou magii z richotonní pleteně Metaprostoru v bezprostředním okolí mizeonské soustavy. Od těch dob jsou mizeonští arcidémoni nuceni si vystačit s vlastní interní magií (která není neomezená), nebo si energii k magickým procesům získávat v sousedství. Vypracovaný systém, zajišťuje kasta raisi-démonů. Vedlejším efektem Krvavého deště byla změna životního stylu běžných obyvatel (původních smrtelníků), kteří už neměli potřebu spěchat, aby si stačili splnit své životní cíle než zemřou. Jejich vynalézavost a kreativita poklesla a začali se řídit kodexem. (O tom se dočtete v sérii Návrat na Mizeon)
Jo, a co udělal Rafedaxarr s poraženými spourozenci? Nacpal je do schránky o velikosti větší krabice na klobouky a šoupnul je do Chřtánu. Pravorodí staří bohové - debhátarové - tam mají spát až do konce věků a nikdy jim nebude dovoleno relikviář opustit. Nikdy?