Ok-Sawonský prorok Feuston Úporný a jeho mučednická smrt

Prorok Feuston zvaný Úporný se narodil v Nokwelu na světě Ok-Sawonu v univerzu Metaprostor. V té době byl Nokwel hlavním městem Tersonské říše, která se v současnosti nazývá Tersonským církevním kondominiem. Feuston pocházel z chudých poměrů a vyučil se koželuhem. Jednou se mu z jedovatých výparů zatočila hlava a spadl do kádě s močůvkou. Vytáhli ho a jakmile se probral, vzpomněl si na vidění, které měl, když se topil. Spatřil prý zlatou trumpetu, která má moc probudit Spící bohy. A viděl knihu obsahující kouzelné verše. Tajemný hlas mu sdělil, že ty verše mají velkou moc. Odříká-li je od začátku do konce hodně lidí současně, a zatroubí-li přitom ten nejpoctivější z nich na posvátnou trumpetu, Spící bohové se probudí. Postarají se o své oddané, vyléčí nemoci, přemohou smrt, a nastolí Věk Blaženosti.

Od té doby se negramotný koželuh Feuston naučil číst a psát, a začal tu knihu s verši hledat. Cestoval mezi královstvími, navštěvoval archívy, knihovny, univerzity. Zpočátku ho měli za blázna a odevšad ho vyháněli. Ale on byl nesmírně odhodlaný. Byl natolik oddaný své ideji, že jeho tělo zapomínalo stárnout. Toho si lidé všimli a začali ho brát vážně. Po sto padesáti letech hledání Feuston pochopil, že v kádi viděl svou budoucnost, a že tu knihu musí napsat on sám. A byl přesvědčený, že v knize bude kromě posvátných veršů uložena informace o tom, kde se nachází ona posvátná zlatá trumpeta, ta jediná na celém světě, která má moc bohy probudit.

Vrátil se do rodného Nokwelu a dalších tři sta let se pomocí bylinných směsí uváděl do vytržení, aby se na ty verše rozpomněl, a mohl je zapsat. Věděl, že jakmile knihu, kterou nazval Píseň písní, dokončí, pravděpodobně zemře, protože jeho tělo přestávalo jedovaté stimulanty zvládat. Ale pevně věřil, že jeho následovníci, verše odrecitují a bohy probudí. Zatímco pracoval, učedníků a obdivovatelů stále přibývalo. Mnozí opouštěli své rodiny a statky. Přicházeli z širokého okolí a přinášeli dary. Nemohli se dočkat, až bude Píseň písní kompletní.

Církevní kodexy praví, že Feuston na světě Ok-Sawonu právě sepisoval předposlední stránku, když si pro něj přišli sloužící krále Jastaracha s předvoláním k audienci. Ve skutečnosti to byla past. Král se obával prorokova sílícího vlivu, a potřeboval ho odstranit. Proto ho vylákal k vědecké disputaci. Rozptýlil jeho ostražitost vlídným přijetím a okázalou hostinou. Kladl otázky a Feuston na ně odpovídal. Při první příležitosti nařkl král Feustona z neúcty, a dal ho předhodit psům. Docílil přesného opaku. Feustonovi následovníci krále udupali přesně rok a den po prorokově smrti. V učebnicích pro vladaře, od těch dob přibyl důležitý odstavec. Ve výčtu doporučení, jaké činy by vladař za žádných okolností dělat neměl, přibylo následující: Nevyrábět mučedníky! Jméno Jastarach se od těch dob stalo synonymem pro nejhorší nadávku nejen v Tersonu. Mnohem později se roznesly zvěsti, že Jastaracha k tomu činu přemluvili démoni z temných světů, jinak by přece takový strašný čin nemohl spáchat. Odtud pramení nekritický odpor všech prorokových vyznavačů vůči jinozemcům. A každý jinozemec je v jejich očích automaticky démon, i když v praxi by nerozeznali démona od stromisty.

Více v trilogii Z(a)tracené klíče, vydalo nakladatelství E-knihy jedou 2025