Návrat na Mizeon VII. Rawantes – kapitola 11. Co vlastně řekl Jedd Sjednotitel?

Pak se dvě tmavovlasé dívky, které vypadaly jedna úplně stejně jako druhá, ladně zvedly a zamířily k němu. Jejich šaty lnuly k tělu jako druhá kůže. Jedna měla kolem štíhlého krku omotaný zelený šál a druhá oranžový. Oranžová a zelená - obvyklá bredeonská kombinace. 

"Princi Rawante," řekla ta nalevo.

"Znaly jsme vašeho bratra, císaře Lissaria," pokračovala ta napravo.

V té chvíli je Rawantes poznal. Zena a Zera Kdori-Dosovy z Bredeonu. Ty dvě, co na Erektiadu prozradily Arrakielovo inkognito. Majitelky realit, znalkyně výtvarného umění, dědičky průmyslového impéria, členky bredenoského Klastru. Stále na lovu, protože byly odhodlané vdát se za téhož muže. Kýžená oběť  stále v nedohlednu. Tuplované nadělení. Vstal a pokynul hlavou. "Mé dámy," houknul. Cítil, jak se Keinon s Issakem stavějí k němu každý z jedné strany.

"Slyšely jsme, že na Erektiadu jste si vedl velmi úspěšně," řekla ta nalevo. "Uvažoval jste někdy o návštěvě Bredeonu? Jsme připravené vás tam kdykoliv přivítat."

"Díky, dámy," odpověděl váhavě Rawantes. Ty dvě na něj hleděly jako dravé sitreny připravené ho spolknout, jenom se ještě nedohodly, která to udělá. "Ale já na Bredeonu už byl. Dokonce několikrát. Můj strýc Urbiel Arci-Nubiel učil na univerzitě v Tupi-iranu." Ha! O čem se s nimi má bavit? V náhlém pudu sebezáchovy zablekotal: "Dovolte, dámy, abych vám představil svůj doprovod."

Slyšel, jak Keinon po jeho boku nesouhlasně zasyčel. Rawantes, samozřejmě, věděl, že porušuje etiketu i pravidla gardy. Gardisté ve službě mají veškerou společenskou konverzaci přísně zakázanou. Jenže Raw už měl toho šněrování plné zuby. Oba arcidémoni ztratili manželky před pěti lety. Keinon dokonce přišel i o děti. Rawantes usoudil, že by měli dostat šanci znovu žít. Však si dobře všiml, s jakým zaujetím si ti dva obě krásky prohlíželi, ačkoliv navenek byly jejich tváře jako vytesané z granitu.

"Major Keinon Arci-Fezziel a kapitán Issak Arci-Tassius, dámy," představil arcidémony Rawantes.

Chtěl představit dvojčata, když ho Issak přerušil.

"Ale já přece tyto dámy znám! Zena a Zera z Bredeonu. Naposledy jsme se viděli na Erektiadu!"

"No jistě!" výskla ta napravo. "Pamatuju si vás v dračím brnění, sire Issaku. Zmátla mě ta uniforma. Vypadáte v ní jinak! Přemýšlím, v čem se mi líbíte víc. V té dračí jste působil divoce a nespoutaně. A tady v té zase tajemně a přísně, že ano Zero?"

"Obojí ale budí respekt," pokývala hlavou její sestra.

Teď si muži kolem mohli ujasnit, která je která. Takže Zera je ta s modrou šálou a Zena se zelenou.

"Zera upřela černě orámované oči na Keinona. "Co si o tom myslíte vy, majore?"

"Uniforma jak uniforma, má paní," poznamenal stoicky Keinon. "Ti, co ji nosí, se k jejímu vzhledu většinou vyjadřovat nemohou." Jak na tazatelku hleděl, jeho rysy se zvlnily úsměvem.

"Ach ano!" rozzářila se Zera. "Taky si na vás pomatuju! Z Bredeonu před pěti lety!"

"Na té večeři s Klastry," upřesnil Keinon. "Vy a vaše sestra jste se nemohly shodnout ohledně budoucnosti obrazů jistého avantgardního malíře. Odchytila jste mě a otázala se, jestli rozumím umění. Když jsem přiznal, že moje matka byla skollská architektka, promítla jste mi ty sporné obrazy z náramkového projektoru. Červené období a Trucování. Trucování na mě udělalo dojem. Řekl jsem vám, že ten autor má potenciál a že bude mít následníky."

"A doporučil jste mi ty obrazy do prodeje nezařazovat a počkat pár let, až stoupnou v ceně," dodala vítězoslavně Zera. "A měl jste pravdu."

Zena překvapeně nadskočila a šťouchla Zeru do žeber. "Tos mi neřekla! Jindy mi přece říkáš všechno!" Keinon s Issakem se rozesmáli. Každý měl potřebu k tomu něco říct.

Raw s úžasem sledoval, jak obě ewoui gardisty omotávají svými šálami. Zena se točí kolem Issaka a Zera kolem Keinona. A ti dva jim to zobali jako čirikavy namočená trodí semena. Že by ty šály byly očarované?

S úlevou, že už není středem pozornosti, se Raw nenápadně odtáhl trochu stranou a rozhlédl se kolem. Z hloučku kolem dalšího z kráčivých stolů se blýskla povědomá tvář. To musí být Brexa. Naživo se s ní ještě nesetkal, ale dobře znal její sochu. Rychle zkontroloval gardisty. Byli absolutně soustředění na krásná dvojčata. Raw nezaváhal a vystřelil směrem, kterým bohyně Mrazu zmizela. Prodíral se mezi barevně oděnými těly, zalykal se hutnými parfémy. Zlatý benzín, požehnané ewarium…

"Brexo? Madam?" křikl dřív, než mu bohyně zmizela mezi další masou těl.

"Omlouvám se, že jsem na vás pokřikoval," řekl uctivě, když se otočila.

Měřila si ho pohoršeným pohledem, z její osoby vyvěral vlhký chlad.

"Ještě jsme si nebyli představeni," pokračoval. "Jmenuju se Rawantes a jsem…"

"Rafedaxarrův mazlíček?" prskla Brexa a její ústa se posměšně zkroutila.

"To nejspíš taky," řekl poněkud odměřeněji. "Ale především jsem přítelem Ditruxe Arci-Jeena. Bydlím v jeho domě. Často ho vídám. Tedy až donedávna."

"Tak si to užij," sykla bohyně Mrazu, "ale mě s tím nezatěžuj!"

"To je právě to," řekl odhodlaně Raw, "že si poslední dobou jeho přítomnost užít nemůžu. Od chvíle, co mu Rafedaxarr zakázal rozvod, leží Ditrux ve sklepě a civí do stropu. S nikým nemluví, nikoho neposlouchá. Dělá to nepřetržitě."

"Však ona ho jeho žena probere," ušklíbla se Brexa.

"Primera?" Rawantes obrátil oči v sloup. "Nastěhovala se do ateliéru v podkroví, a rázem je jí všude plno. Nic jí není dost dobré. Chová se jako tyran. Prohání raisi i obecné, chystá přestavbu východního křídla. Byla by nás vyhodila z laboratoře, kdyby neměla strach z císaře. A Ditrux jí v ničem nebrání. Ani s ní nemluví. Po tom, co zapálil svoje kaktusy…"

"Zapálil kaktusy?" Brexa překvapeně potřásla hlavou a její nesmiřitelná maska se na okamžik zavlnila něčím, co by se snad dalo nazvat účastí. Rychle se ale vzpamatovala: "Proč to říkáte mně, princi? Já za jeho debilní manželku odpovědnost nenesu."

"Ditrux přece není v depresi kvůli Primeře, ale kvůli vám. Myslí si, že vás definitivně ztratil."

"To vám řekl?" vyjela. "Nemohl mě "ztratit", když mě předtím neměl."

"Neřekl mi nic," odsekl Rawantes, zklamaný, jak nevraživě Brexa reaguje. "Ale jeden za ty věky něco zažije a pozná. Pochopil jsem, že Ditův stav souvisí s vámi. No, řekl jsem vám, co jsem chtěl, poroučím se."

Dal se na ústup a doufal, že se mu podařilo Brexu aspoň trochu zviklat.

"Rawante!"

Otočil se a uviděl Rafedaxarra, jak si k němu razí cestu mezi hosty jako obrněný křižník polem asteroidů. Keinon s Issakem se jako zpráskaní psi táhli za ním.

"Kam ses to vydal?" soptil Dax. "Nemůžeš se ztrácet ochrance! Copak nechápeš, že je to pro tebe nebezpečné?"

***

Nová Vinice v Berízii, Mizeon.

Sibiel se povaloval v anatomicky tvarované antigravitační lenošce a sledoval, jak démoni vybavení levitačními opasky pokrývají střechy. Kdyby ho tak nesvědila dorůstající kůže, byl by se neudržel a šel jim pomoct. Destruktiel to občas dělal taky. Tím, že se otec neštítil manuální práce, uváděl ostatní arciknížata do varu. Ne, že by to dělal z nějaké naivní potřeby po sdílení s obecnými nebo dokonce s raisi. Tvrdil, že jednoduché a jasně definované úkony mající hmatatelný výsledek, mu pomáhají vyčistit hlavu. Sibiel si to vyzkoušel a fungovalo to. Teď by to vážně potřeboval. Tím spíš, že se mu včera v podvečer udělalo z ničeho nic tak divně, že by sebou byl plácnul o zem, kdyby ho Attesius nepodepřel.

Matka se vrátila z Erektiadu, kde se poprvé osobně setkala s Keren. Není taková mrcha, jak se zdálo, radovala se. A Arri s ní vypadá moc šťastně. Jenom ten jejich kluk, to bude tvrdý ořech. Ale já jsem si ho vzala do parády a řekla jsem mu svoje. Nemohl mě ignorovat, ušklíbla se, protože mu dědeček nařídil, aby se k dámě choval slušně.

Sibiel doufal, že máti nenadělala více škody než užitku. Rozhodně ji nepodceňoval. Na vlastní oči viděl, jak dobře zvládala zdivočelého Attesia. Ale Ysyan? No uvidíme. Matka se Sibielovi svěřila, co jí Arrakiel řekl ohledně toho, jak nehorázně císař vytěžuje Jeronese a Grennona.

Zkusím Wrelle vysvětlit, že musí nechat Jeronese dýchat. Když byly mocenské kliky v radě rozhádané, my s Destruktielem jsme se navenek rozdělili. Každý z nás podporoval jednu z protistran. Navenek jsme šli proti sobě, ale tajně jsme spolupracovali. Byla to jenom fraška pro veřejnost, kterou jsme zajišťovali rodině bezpečí do budoucna. Buď vyhrála strana, kterou podporoval Destru nebo ti druzí, které jsem podporovala já. Ten z nás, který byl při vítězi, pak ochránil toho, který byl s poraženým. Vždycky jsme z toho jako rodina vyšli bez úhony.

Máti Wrelle poradila, aby spolkla hrdost a vypravila se za Jeronesem sama. Řekla jsem jí, že není všechno jen o ní. Že Jerones byl jako prvorozený vychovaný k respektu vůči císaři a ona jej nemůže stavět do situace, kdy musí volit mezi věrností císaři a láskou k ní. Attesius je už dost starý na to, aby ho mohla nechat tady. Nebude jí mít za zlé, že bude pobývat i v Kernoku. Ostatně má tu i tebe.

Sibiel byl rád, že se matce podařilo Wrellu přesvědčit. Jerones s Grennonem jsou teď arciknížata paralelních linií a Arci-Quinnům jen prospěje, když s nimi budou zadobře. Z jeho rtů uniklo hysterické uchechtnutí. Je trapné, že takto uvažuje sotva půl roku poté, co je Rafedaxarr znovu na trůně. Nikdy by nevěřil, že skončí jako ztroskotanec. Ještě před sedmi lety byla jeho budoucnost jako jasně vyrýsovaná čára. Měl sloužit v císařově gardě, a měl bojovat o kapitánské výložky. Někdy v budoucnu se měl oženit s osobou, kterou mu vyberou. Pokud by se mu ta ženská nezamlouvala, byl by to zdržoval a odkládal, jak by to jen šlo, ale nakonec by poslechl jako dobře vychovaný arcidémon.

Jenže teď je jeho budoucnost znovu otevřená. Sibiel se snažil vyvarovat ukřivděných pocitů, ale moc se mu to nedařilo. Měl by císařovu vůli respektovat v plném rozsahu. Císař konstatoval, že Sibiel jako regent dělal chyby. A když to řekl císař a bůh, tak to asi chyby byly. Sibiel by měl být vděčný, že byl za ty chyby potrestán jen vyřazením z gardy. Sám pro sebe se krutě usmál. Ne, prostě to nemohl přijmout. Kdyby se situace opakovala, a on by musel rozhodovat znova, zda Rawanta pošle na Erektiad, rozhodl by se stejně. On to prostě jako chybu neviděl, což znamená, že s císařem a bohem nesouhlasí. Docela šokující zjištění. Kdyby se to stalo před převratem, Sibiel by vyřazení z gardy pokládal za újmu. Ale teď? Osobně mu to vůbec nechybělo. Jedině ho štvalo, že jeho vyřazení snížilo kredit rodiny.

***

Co vlastně řekl "Jedd Sjednotitel?"

Ditrux zamračeně sledoval, jak Urbiel posílený speciální přilbou Teggiovy konstrukce formuje kolem flesshinga v letannatovém poli infonovou síť. Děkan materializoval myšlenky a okamžitě je splétal a natahoval je na fleshinga jako ponožku na nohu.

"Je to impozantní, co?" zakřenil se Huat.

"To je," hekl Ditrux. Nechtěl tu být. 

Nechtěl být nikde. Nechtěl ani existovat. Ale přišel za ním Grennon s prosíkem. Chci se podívat za rodinou, ale dovolenou prý dostanu nejdřív za měsíc. Potřebuju, abys šel do laboratoře a pomohl Urbielovi a Huatovi místo mě. Oni vědí, kde budu. Kdyby přišel císař na kontrolu, řeknou mu, že nakupuju letannatové patrony. Ditrux tedy šel do laboratoře místo Grennona. Vlastně ho nepřekvapovalo, že Grennon obchází císařovy rozkazy. Dělal by to taky, kdyby mu Bree dala šanci.

Jakmile byla síť kolem flesshinga omotaná, Urbiel Ditovi pokynul, aby emitor vypnul. Vzápětí Huat na flesshinga dýchnul a uzavřel ho ve vířícím proudu vzduchu. Bylo to šetrnější než držet hada do dalšího testování v letannatovém poli.

Urbiel si sundal přilbu. "To šlo docela dobře," zahuhlal. Žilky v očním bělmu měl popraskané, jeho soustředění si vyžádalo daň. Ve tváři byl šedý, což svědčilo, že jeho zásoba interní magie je na bazálním minimu. "Zaletím si na smrtelný svět a trochu se osvěžím," prohodil. "Jestli se nějaké změny projeví, bude to patrné nejdříve pozítří," dodal a ukázal na flesshinga ve vzdušném hnízdě.

***

Portál za vyčerpaným Urbielem se uzavřel. Ditrux se posadil za stůl a otevřel záznamový deník, aby z pomuchlaných papírů povalujících se kolem nádrže doplnil dnešní úkony. Třeštil oči v úsilí vyluštit divoký Urbielův rukopis a mezi zuby drtil kletby.

"Už jsi slyšel, co se stalo v chrámu?" vyrušil ho Huat.

Ditrux vzhlédl od deníku a zakoulel očima. "Co? Twen se v tom písku konečně udusil? Neboj, ochočíte si jiného."

"Objevil se prorok," řekl nevzrušeně Huat. "Včera večer v chrámu. Předpověděl, že Dárce života odejde, a zanechá Rafedaxarrovi žal, plíseň a červy. A než zmizí, s někým si uplete dítě. Zajímalo by mě, s kým. Tebe nikdo nenapadá?"

Ditrux se narovnal a přemýšlel, jestli si z něho Huat střílí. Jistěže slyšel, co se stalo v chrámu. Referoval mu to přímo kapitán jeho stráže. Tvil staronovému náboženství upřímně věřil a Ditrux mu v praktikování nijak nebránil. Měl zato, že náboženství je pro raisi pořád lepší duchovní stravou, než ten jejich připitomělý Kodex.

Včera se stalo něco, co Tvila přimělo překonat Ditruxův zákaz ho ve sklepě otravovat. Tvil sešel dolů, bez vyzvání se posadil na krajíček křesla po Brexe a spustil: Do chrámu dnes přišel Jedd Sjednotitel, sire. Říkal nám, co měl napsané na papíře a pak přednesl báseň. Takovou, že na mě sedla tíseň. Potom se Jeddovi udělalo zle. Král Twen nám řekl, že tou básní Jedd vyjadřoval potřebu po jednotě a podpoře. Mně to celé ale připadalo… divné. Když Twen mluvil, usmíval se. Ale mě se zdálo, že ve skutečnosti se zlobí. Vypadal stejně, jako vy, sire, když jste se věnoval hostům naší paní, které tu mívala během divadelních prázdnin.

A teď s tou lapálií přichází Huat.

"Myslíš ten incident se starým Jeddem?" ujistil se Ditrux. "Slyšel jsem, že cosi recitoval, načež zkolaboval a král Twen to celé zamluvil."

"Přesně to mám na mysli," potvrdil Huat. "My v chrámu v tu dobu nebyli. Ale všichni jsme zaznamenali pnutí a tahání v richotonní pleteni, jak se kdosi, kdo to vůbec neovládá, živelně napojil na pravděpodobnostní pole. A Rafedaxarr to musel cítit taky. I někteří arcidémoni. Zejména ti s nejsilnější krví jako Sibiel, Jerones nebo třeba generál Xan."

"Rawantes a Rafedaxarr včera v poledne odcestovali na Kavan a ještě se nevrátili."

Huat pokrčil rameny. "No, až dorazí a Rafedaxarr se o tom dozví, budou se třást stropy."

"Počkej, to musí být nějaká blbost. Jedd cosi blekotal a pak se složil. Ale žádnou zmínku o Dárci života jsem nezachytil. Kdyby tomu tak bylo, můj kapitán by mi to řekl. Je sice jednoduchý, ale na raisi je docela chytrý."

"Ten prorok použil přirovnání," řekl Huat. "Ani věřící v chrámu nepochopili, co to mělo znamenat. Twen to sice zamluvil, ale poznal, že se něco děje a jak obřad skončil, pořídil dodatečný zápis toho, co Jedd řekl. Narena to u něj našla a zabavila." Huat se rozmarně usmál. "Dlouhodobě je sice nesnesitelná, ale někdy se ta její všetečnost hodí. Tak tedy, Narena ty verše přinesla do sídla a Moneta s Tanakou si nad tím sedli. Vyvodili z toho textu, že Dárce života odejde. Mimo jiné. Taky jsem se na to díval. A řeknu ti, že můj úsudek se s tím jejich shoduje."

Huat z kapsy bundy z dračí kůže vytáhl krepponový papír. Vypadalo to, jako kus roztržené obálky. Na něm byly naškrábané tyto věty:

Ten, co prosakuje věky, se odvrátí

Pozůstalému zanechá prázdnou síň

a potravu plesnivou a červy prolezlou

Než ten, co prosakuje věky, odejde

Další sémě v oslavu opuštěných vzejde

Ditrux nad tím zavrtěl hlavou. Ten, co prosakuje věky, by měl být jako Rawantes? Pozůstalým má být Rafedaxarr? "Může to mít tisíc jiných významů," zabručel, ale sám sebe slyšel, že moc přesvědčivě to nezní.

Huat se povzneseně ušklíbnul. "Jasně. A Launa na Truo-fi provozuje útulek pro sirotky z Dervosu."

"Co s tím mám dělat?" zaúpěl Ditrux. "Tví sourozenci souhlasili, že mi to ukážeš?"

"Všichni," řekl Huat. "My už tu nechceme žádné další masakry. Deset tisíc let jsme se těšili, že budeme normálně existovat. Pokud se něco chystá, přijde to z vaší strany. Přesněji od Rafedaxarra a Rawanta. Bude lepší, když si uděláte pořádek, dokud to jde."

Huat se dávno odporoučel, ale Ditrux si stále lámal hlavu, co s tou informací podniknout. Potom zavřel deník záznamů, strčil si cár krepponu do kapsy, vstal a otevřel si portál do Berízie.

***