Svačina na oslavu korunovace Rafedaxarra III, Kernok

Konferenční sál se přeměnil v plesový. Uprostřed místnosti spočívala onyxová kašna naplněná po okraj broušenými axeonity v nichž hořely studené modré, fialové a zelené plameny. Podle toho, jak tóny tenerisské skřetí kapely klesaly či stoupaly, plameny jako barevné jazyky šlehaly do výšky. Jakmile narazily na strop, tříštily se v tisíce příjemně chladivých jisker, které se pak snášely dolů na osoby v sále, na stoly pokryté hedvábím z Brusedey, na kytice z pravé jinovendy aranžované ve vázách z horského křišťálu, aby se poté, co dopadnou, neškodně rozplynuly.

"Flesshingové emanace jako materiál, ze kterého se rodí bohové! Fíha!" rozplýval se předseda Konventu Sana-Ton.

Sibiel Arci-Quinn – Rafedaxarr III, potentáta poslouchal jen na půl ucha. Hřešil na to, že vedle něj stojí Jerones a všechno si pečlivě ukládá do paměti. Nemělo cenu se rozčilovat kvůli tomu, že se bredeonci dostali k informacím o Urbielově výzkumu. Huat to řekl sourozencům a ti to rozkecali dál. Tomu se nedalo zabránit. Pro příště dostane Huat na výběr. Buď bude selektovat informace, nebo bude selektovat jejich příjemce. Nebo si může bádat sám.

"To nás opravdu zajímá, sire," drmolil dál Sana-Ton. "Chceme se na tom výzkumu podílet. Jsme ochotní přispět materiálně i odborně."

Sibiel se v duchu ošklíbal nad tím, jak urputně se Sana-Ton snaží deklarovat přátelství. Ten panák určitě nezapomněl, že to byl právě Sibiel, kdo vyděsil epobyta Trui-Fana tak důkladně, že z toho na místě zcepeněl. Mnohem důležitější bude si promluvit s Ubereonem, který stál mlčky po Sana-Tonově boku. Nenápadný předsedův tajemník je ve skutečnosti agentem Klastru. To on tahá za nitky, na kterých je Sana-Ton uvázaný.

Sibiel přikyvoval a v přiměřených intervalech se usmíval, zatímco klouzal pohledem po přítomných v sále. Zahlédl Arrakiela obklopeného pozůstatky jeho staré party, Dirianou, Grennonem, Owianou, Nordenem a Awenem. Arriho žena Keren si něco špitala s Izzel. Krásná dvojčata Zena a Zera z Bredeonu flirtovala s Keinonem a Issakem. Tessa Arci-Klirenová cosi naléhavě probírala s wemurským ministerským předsedou. Strýček Razziel, ten vypečený hlavoun od Aliance, se bavil s Rawantem.

Sibiel cítil v kostech, že s Rawantem budou ještě problémy. Zabít boha není jenom tak. Tím spíš, když je to příbuzný. Už už chtěl vystartovat, aby Rawanta od strýčka osvobodil, když se ti dva v poklidu rozloučili a rozešli se každý na opačnou stranu. Vzápětí Rawanta zachytili Vikkason s Dassanou a kynuli směrem k atriu, kde cinkala křišťálová zvonkohra a fantómové běsky tančily ve sloupci zlatého světla.

***

Pozdě večer letěl Sibiel domů. Klouzal pod zataženou oblohou a chladný vzduch milosrdně konejšil jeho rozpálenou kůži. Hluboko pod ním se vinuly pastviny s remízky, v údolích dřímaly vesnice s domky a stodolami a chlévy. Kataklyzma, které vyhubilo většinu arcidémoní populace, naštěstí téměř nezasáhlo životy obecných démonů. Tady na venkově jde všechno svým tempem. V dálce za sebou slyšel, jak na sebe Norden s Awenem rozjíveně pokřikují. Chtěl letět sám, ale to se teď prý už nesluší.

Jako císařův gardista soukromí skoro neznal. Vzácné dovolené trávil doma, ale to ho otec s matkou a sestry stěží nechali na pokoji. Teprve když ho Lissarius vytáhl ze Chřtánu a jmenoval ho svým agentem, otevřely se mu úplně nové možnosti. Nikdy neměl tolik svobody, jako v onom krátkém období, které skončilo výbuchem relikviáře. A paradoxně si s tím nevěděl rady. Nebavilo ho hrát feretu nebo závodit ve vznášedlech jako jiné arcidémony. Neuměl chodit do barů a dělat ramena na ženské. Jejich zájem ho spíš uváděl do rozpaků. Na rozdíl od zlobivého mladšího bratra neoplýval šarmem ani výmluvností. Spíš zastrašoval, než okouzloval.

Takže opětovně se smířit s nedostatkem soukromí nebude tak těžké. Postaví se tomu čelem. Jenže v hlavě mu švitořila ozvěna matčina hlasu: Potřebuješ si někoho najít. Koruna je příliš těžká na to, abys ji nesl sám. Naschvál hloupě jí odpověděl, že jeho nová koruna je anatomicky dokonalá a odlehčená a on to s ní docela dobře zvládne. Ale v duchu s matkou souhlasil. Ne, že by věřil na lásku, ale potřebuje někoho, s kým by mohl sdílet plány a sny.

Rozhodně nedovolí, aby mu do toho kdokoliv včetně matky mluvil. Hm. Možná by mohl požádat Arrakiela, aby mu dal tip. Ten pitomec má docela přehled a ví, jak Sibiel přemýšlí. Nevybere žádnou fiflenu ani hysterku. Sibiel není zas tak náročný. Stačí, když bude hezká, chytrá, hodná a věrná. No, to není zrovna málo. Sibiel se zasmál sám sobě. Tak jo, je náročný, ale nechce nemožné. Rozhodně si nedělá naděje na tu agentku Aliance tak divně podobnou Elianě. Byla to od něj pošetilost se na ni vůbec ptát. Razziel mu řekl, že agentka Sinnea byla zařazena do týmu, který hledá Trrisiela a proto se bojů s flesshingy nezúčastnila. Jasně, že se Sibielovi ulevilo, když to slyšel. Je přece normální přát osobám, které známe a které nám nijak neublížily, to nejlepší. Až na to, že se mu nejen ulevilo, když slyšel, že Sinnea žije, on byl z té zprávy přímo nadšený. A matce, která u toho byla taky, to neuniklo. Té nikdy nic neunikne.

***

Vinice v Berízii, nová hrobka Arci-Quinnů

Rawantes stál uprostřed komory vysekané v úbočí svahu vinice a díval se na křišťálovou rakev, ve které spočívaly ostatky arciknížete Destruktiela. Byla to jen kupička prachu, která z vás zůstane po masivním útoku dezintegrátorem. Taková zbytečná smrt. Rawantes se za to cítil zodpovědný, byť mu Sibiel tisíckrát zopakoval, že to mají na svědomí Seen, Moreta a Igisius. V době Destruktielova pohřbu byl Rawantes v trhlině a později se k tomu pro různé peripetie nedostal. Až dnes přišel, aby arciknížeti projevil úctu a vděčnost. Kdyby se Destruktiel před osmi sty lety nepustil do průzkumu flesshingů, nejspíš by tu dnes Rawantes takto nestál.

Hořce povzdechl. Ne, nemrzelo ho, co udělal. Někdo to udělat musel. V náprsní kapse ho tlačila malá lehká krabička od kuvisových cigár. Už několikrát byl odhodlaný ji zničit, ale pokaždé si to na poslední chvíli rozmyslel.

Upřel oči na stěnu s diamanty, o kterou se při pohřebním obřadu rozbíjejí poháry. Ostré hrany krystalů sváděly a lákaly. Co se o ně otřít? Určitě by chvilku trvalo, než by se rány zavřely. Třeba by se podařilo přebít tu bolest, která svírala jeho hrudník, jinou bolestí.

Na podstavci uprostřed hrobky se mihotal ostře modrý plamínek. Kreslil stíny na řadu schránek a pomníků. Pomníky připomínaly ty členy rodiny, po kterých nezůstal ani popel. Nejblíže stál hranol axeonitu vysoký jako arcidémon. Jen částečně vybroušený rostlý krystal s vyleptaným nápisem Trixen Wertex Arci-Quinn, generál mizeonské armády.

Rawanta roztřásl chlad při pomyšlení, že v tentýž den, co Trixen, zemřel i Lissarius. Bratr mu tolik chyběl. V paláci prolezlém špehy a s matkou dýchající mu za krk to neměl lehké. V pozici císařova sekretáře musel dělat špinavou práci a nechutné kompromisy. Strašně tvrdě pracoval, neměl koníčky, neměl libůstky, neměl přátele. Jeho jediným přítelem nadlouho zůstal Sibiel, ale i ten se mu skrze intriky radních postupně odcizil. Rawantes se snažil trávit s bratrem čas, ale postupně se vzdalovali. Čím více se Rawantes sbližoval s Daxem, tím hlouběji se Sari zaplétal do zákulisních čachrů, aby Rawa ochránil. Něco prostě nezvládl, něco mu sem tam uniklo. Bylo běžné, že za všechno zlé je v Kernoku zodpovědný Ten Had Lissarius. Rawanta moc mrzelo, že bratra nezažil jako císaře. Co slyšel od ostatních, držel se Sari skvěle. Po desetiletích mlčení si dokonce znovu našel cestu k Sibielovi. A podle toho, jak o něm arcidémoni mluvili teď, si Ten Had Lissarius vydobyl respekt a úctu u takových, na kterých opravdu záleží. Nakonec zemřel ve víru kataklyzmatu, kterému se tolik snažil zabránit.

Sari tu už není. Přesto měl Rawantes pocit, že jeho bratr je víc naživu než on sám.

Poté, co probudil Rafedaxarra, mu velice záhy došlo, že miloval pouhou představu. Jen horko těžko se snažil předstírat, že žije. Byl zklamaný ze své naivity. Znechucený ze sebe sama.

Ticho kolem tepalo. Diamantová stěna se výsměšně blýskala. Mramorové sloupy tyčící se do stropu se vlnily skrze slzy v Rawantových očích. Chtěl odejít, ale nohy mu ztěžkly a vrostly do země. V panice hledal něco, co mu pomůže dát se dohromady. Jeho pohled ustrnul na reliéfu, který Arci-Quinnové přenesli z hrobky v Kernoku. Zobrazoval sled historických výjevů: Krvavý déšť. Uzamčení Padlých. Svatbu Ryany a Rafedaxarra. Příchod prvorozeného syna Nubiela. Svatbu Nubiela s visianskou bohyní Kasionou. A další a další obrázky událostí, které si Rawantes pamatoval, protože Ryana byla jejich součástí.

"Nejsem Ryana," řekl do ticha a jeho hlas se odrazil ozvěnou.

"Já nejsem Ryana!" zařval. A znova a znova. Do ochraptění. Pak se zhroutil na zem a nechal horké slzy stékat na studené dlaždice.

***

Probral se, když s ním kdosi třásl. "To stačí, Rawe. Pojď ven a hned."

Sibiel Rawanta přinutil vstát a táhnul ho na světlo. "Nemohli jsme tě najít," poznamenal. "Už jsme se báli, že tě někdo dostal. Nemůžeš nás tak děsit," dodal a jeho hlas se třepil obavami.

"Konstrukce hrobky blokuje signál počítače i mentální přenos," poznamenal mdle Rawantes. "Teggius dal za obložení natáhnout krepponové fólie. Ochrana proti flesshingům. Určitě ti o tom řekl."

"No jo, teď si vzpomínám, že o tom cosi říkal," zabručel Sibiel.

Jen, co opustili kamenné sevření hory, Sibiel poslal zprávu Keinonovi, že Rawanta našel. Už nebylo nutné spěchat.

Otevřel se jim výhled do nového městečka v údolí. Sibiel ho pojmenoval Vinice a rychle se to ujalo. Jenom Grennon s Ditruxem si z něj za to utahovali, že byl líný vymyslet něco originálnějšího. Slunce zapadalo a odráželo se v lesklých plochách extra moderních staveb, které se kupodivu s venkovským krajinným rázem docela dobře snášely. Ještě chvíli bude trvat, než se mladé stromy rozkošatí, ale už teď to vypadalo dobře.

Rawantes se nuceně usmál. "Máš to tu hezké. Solidní příbytek pro hlavu říše."

"Dík, že mi to připomínáš," ušklíbnul se Sibiel. Souhlasil, že správní centrum bude v Hreobu, ale postavil si hlavu, že bydlet tam nebude.

Sestupovali dolů po cestičce vysypané bílým pískem a vlasy jim čechral vítr. "Musím odtud zmizet, Sibi," řekl Rawantes. "Všechno tu na mě padá." A bylo to tak. Řekl to. Konečně.

Sibiel se zastavil a zkoumal Rawantovu tvář. "Nechceš tu bydlet kvůli té lapálii s okrenem? Myslel jsem, že když jsme to všechno zbořili a postavili nanovo, tak…" Pokrčil rameny. "No dobře. A kde bys chtěl bydlet? V Kernoku? Chceš něco vlastního? V zásadě v tom nevidím problém. Jenom ti vyčleníme speciální ochranku a…"

"Chtěl jsem říct," přerušil Sibiela Rawantes, "že potřebuju pryč z Mizeonu."

Sibiel se zamračil. "To nemůžeš myslet vážně. Kdekoliv jinde budeš na ráně. Někdo tě odchytí, než stačím lusknout prsty! I kdybych s tebou poslal celý oddíl… Uznej, že zrovna teď nemůžu postrádat schopné arcidémony. A neschopné s tebou poslat nemůžu."

"Na Erektiadu jsem se cítil docela v bezpečí," namítnul Raw. "Je na hostiteli, aby to dokázal zajistit."

"Chceš na Erektiad?"

"Ne, tam už to znám," odpověděl Raw. "Uvažoval jsem spíš o Alianci."

"Tomu nerozumím! Proč? Proč se chceš dát k Alianci, když tady můžeš žít jako svobodný arcidémon? Navíc, když Aliance pořád hledá tvého otce? Nevadilo by ti, že by ses na tom musel podílet?"

"Naopak," zašklebil se Raw. "Trrisiela jsem skoro neznal. Lissarius mi byl bratrem i otcem současně. Popravdě jsem zvědavý, co u Trrisiela najdeme, až ho chytíme."

"Vypadá to, že už ses rozhodl," řekl ponuře Sibiel. "Nebo jsi z někým i mluvil."

"Máš pravdu. Na korunovaci jsem ztratil pár slov s tvým strýcem. Řekl mi, že mě vezmou všemi deseti. Jediný problém viděl v tobě. Prý nepůjde proti tvému nesouhlasu. Takže, pokud mě pustíš…"

"Jistěže," odsekl Sibiel. "Pokud už se ti doma nelíbí…"

"Líbí," skočil mu do řeči Raw. "Ale pochop, že musím… něčím přebít tu ztrátu. Nevěřím, že by se mi podařilo zapomenout, ale časem se ty nejostřejší kontury trochu rozmažou."

"Ztrátu?" Sibileův udivený pohled Rawanta propaloval. "Vždyť ty jsi ho neztratil! Zabil jsi ho, Rawe! Já přece vím, že jsi to udělal. A taky vím, že jsi to udělal plánovaně, promyšleně a důkladně. Nechci vědět jak, ani tě za to nesoudím. Ty jediný jsi měl důvod, právo i vůli to udělat."

Rawantes se znovu dal do pohybu, jako kdyby se tomu, co Sibiel řekl, dalo utéct. Slyšel, jak se Sibiel rozběhl za ním, až ho doběhl a srovnal s ním krok. Věděl, že to Sibiel pozná. Tak trochu se mu ulevilo, že na to není tak sám a že si o tom může promluvit.

"Jo, zavraždil jsem ho," řekl tak tiše, jako kdyby se bál, že ho uslyší i někdo další, ačkoliv byli ještě pořád dostatečně daleko od města a kolem byla jen tráva a kameny. "Ale to neznamená, že jsem ho v té chvíli nemiloval. Podivným způsobem, ale přesto. Byl tak dlouho součástí mé existence a Ryaniny existence, že mi pořád chybí. Necítím se vinný za to, že jsem ho zabil, ale za to, jakým způsobem. Musím se od toho oprostit. Jsem unavený z toho, jak opatrně se mnou všichni jednáte. Jak se staráte, abych si nezlomil nehet, když vezmu cokoliv do rukou. Potřebuju se postavit na vlastní nohy a dělat vlastní rozhodnutí. Neodcházím navěky. Pořád jsem součástí rodiny."

"To samozřejmě jsi a vždycky budeš," ujistil ho Sibiel.

***

Epilog

Po pěti letech

Pastviny nedaleko Vinice, Berízie, Mizeon

Ysyan stroj obešel, aby si ho ze všech stran prohlédl. Za zády slyšel, jak se Attesius s Qadrenem přidušeně chechtají. Mělo to podvozek a čtyři kola. Vepředu motor krytý kapotou, z níž vyčnívaly nějaké ovládací prvky, za ním sedadlo pro řidiče. No jasně. Ysyan se zašklebil. Ti dva pitomci ho mají za úplného ňoumu.

Botou z kůže vzácného erektiadského hada zkusmo kopl do zubatého kusu železa nataženého do šířky vepředu před kapotou. "Co to je?"

"Žací lišta, princátko," odvětil okatě školáckým tónem Qadren.

Ysyan mrsknul pohledem na další dva stroje a přehlédl flág louky s vzrostlou trávou. "Aha," broukl. "A co se tím lištuje?" Jestli si ti pitomci myslí, že nepozná sekačku, klidně je při tom nechá. A jestli předpokládají, že ještě nikdy neřídil mechanický vehikl, dobře jim tak. Jen ať si myslí, že je úplně neschopný. Aspoň bude ve výhodě.

"Seče se tím tráva," řekl s vážnou tváří Attesius, ale oči mu jiskřily neplechou.

Qadren přiskočil k dalšímu traktorku a něžně ho pohladil po červené kapotě. "To jsou zemědělské stroje, zlato. Slouží ke kosení travnatých pásů mezi vinicemi a taky ke sklizni trávy pro krodochy."

Ysyan vykouzlil nechápavý výraz a bezradně rozhodil rukama. "No a co s tím mám dělat?"

"Co si dát závod?" řekl Qadren.

"Samozřejmě jenom, když ti to tvoje ochranka schválí," dodal s falešnou péčí Attesius.

Ysyan se podíval na mělký hřeben kopce, za kterým cítil přítomnost trojice svých draků. Věděl, že ochranka ho nikdy nepustí z dohledu, ale v této chvíli, kdy se poflakoval s bratranci, si mohl namlouvat, že je stejně volný jako oni. Už se těšil, jak jim natrhne ty jejich arcidémoní prdele. Navzdory dědečkově neochotě ho kamkoliv pouštět, si prázdniny na Mizeonu vydupal. Dokonce i otec se u dědečka přimluvil, když prohlásil, že každý dospívající arcidémon, byť by byl částečně drak, nutně potřebuje prostor a čas, aby mohl páchat lotroviny. A s kým jiným by je měl podnikat, než s arcidémoním příbuzenstvem? Bylo to snad poprvé, co Ysyanovi otcovo neustálé "zasahování" do jeho života nevadilo.

"Tak co, jdeš do toho, nebo se musíš zeptat na povolení?" dorážel Qadren.

"Jasně, že jdu," odsekl Ysyan poté, co násilím potlačil spokojený úsměv.

Konec sedmého (posledního) dílu

V knize byly citovány matematické věty a definice uveřejněné na portálech:

• Matematika, okas: www.matematika.cz
• Matematika pro každého, odkaz: https://maths.cz/clanky/analyticka-geometrie-kruznice-a-primka.html

Megasérie Metaprostor zahrnuje tyto knihy a série

1. Ani párem volů (e-kniha i audiokniha )
2. Kozel zahradníkem (e-kniha )
3. Podej ďáblovi prst (tiskem i elektronicky)
4. Vykladač (trilogie - eknihy jedna a dvě a tři)
5. Sarvonův odkaz (e-kniha)
6. Návrat na Mizeon sedmidílná série e-knihy i trilogie tiskem
7. Za devatero mlhovinami (sbírka povídek e-kniha i audiokniha )
8. Z(a)tracené klíče (trilogie - e-knihy díl I. a II. a III. )
9. Igor ničitel (rozepsáno)

světy v Metaprostoru:

Světy Aliance:

• Mizeon – svět démonů a arcidémonů. Monarchie, kde moc drží debhátarové. Dvě třetiny území patří šesti debhátarům (Aisovi, Gromovi, Huatovi, Nareně, Monetě a Brexe), jedna třetina území patří debhátarovi Rafedaxarrovi a devíti liniím jeho potomků – arcidémonů. Společnost na Mizeonu sestává z obecných démonů - původně smrtelníků zmutovaných vlivem Krvavého deště, z raisi-démonů a arcidémonů. Industriální a technologický svět, částečně energeticky závislý na magii, která je získávána transformací z emočních pnutí smrtelných hominidů (např. z Ok-Sawonu, ze Země, Riiberionu atd.) Tímto účelem vypracován sofistikovaný systém těžby a přepravy energie ze světů obývaných smrtelníky (přirození "potravní" konkurenti Erektiadů).

• Erektiad – svět inteligentních antropomorfních draků (plazi schopni transformace v hominidy) nadaných metafyzickými předpoklady. Tribální společnost respektující nejsilnějšího a nejlstivějšího draka (Rexe). Titul je dědičný, ale následník si ho musí uhájit při inauguračním zápase. Následník je povinen všechny vyzyvatele, kteří se opováží mu postavit, zabít, byť by to byli jeho bratři nebo nejbližší přátelé. Čistokrevní erektiadi se rozmnožují v lidské formě, ale snášejí vejce, ze kterých se klubou dráčata samčího pohlaví. Až do puberty vyrůstají jako plazi, pak se dostávají do krize, kdy se poprvé mění v hominida. Dračí holčičky se rodí nikoliv z vejce, ale z těla matky, podobně jako děti smrtelníků. Schopnost přeměny obecně je odvislá na kvalitě magie, kterou draci čerpají na smrtelných světech (emoce – nejčastěji strach). Erektiadi jsou "potravními" konkurenty arcidémonů. Erektiadi uctívají pramatku bohyni Kau, jejíž božská podstata se která před dvanácti tisíci lety "rozplynula" do jejich populace. Současný Rex a nejvyšší Kaiin velekněz se jmenuje Vikkason. Po smrti princezny Tariony (před 2000 lety) začala válka mezi draky a arcidémony, která skončila příměřím a návratem části Tarioniných a Tassiových potomků na Erektiad.

• Sunisen – Svět skollů – technologicky vysoce vyspělý. Skollové jsou sice smrtelníci, obsahují ale tak vysoký podíl mechanických součástí, že někteří jedinci se s postupujícím věkem, se stávají čím dál více stroji. V minulosti (před 2000 lety) spolu Mizeonci a Sunisenci válčili. Později Sunisen postihla epidemie "skollí chřipky", na kterou vymřely čtyři pětiny populace. Nákaza skosila všechny, kdož byli alergičtí na bioimplantáty a vyznávali životní styl okořeněný špetkou přírodní magie. Poprvé v historii se stal přenašečem nákazy umělý nanovir – ničící všechno, co mělo co dělat s transformací energie v magii. Skollí chřipka jako první z typu chorob postihujících systémové soustavy nebiologického typu, průlomově ovlivnila dějiny. Mizeonci a Erektiadi skolly téměř vyhladili, aby je přinutili, vyvinout proti skollí chřipce vakcínu. V současnosti jsou vztahy mezi arcidémony a skolly korektní. Skollí chřipka se v méně nebezpečné formě občas vyskytne na různých místech metaprostoru. Na Sunnisenu vládne královna Xawona, babička Essia Arci-Nubiela,Arci-Quinna a babička Teggena/Nertega Arci-Quinna.

• Robustua – svět stromistů a lichů. Původní robustuanská rasa lichů je blízce příbuzná mizeonským arcidémonům. Vznikla při vtělení poslední robustuanské bohyně Kahalei do královny Zinajdy Zlověstné První (ostatní robustuanští bohové vyvanuli). Stromisté na Robustuu imigrovali. Mají specifické výživové potřeby, praktikují jedinečný způsob pohybu (tzv. prorůstání). Jsou přirozeným potravním konkurentem skollů. (Daří se jim nejvíce ve znečištěném životních prostředí, v raných fázích industriálního vývoje světů). Lichové a stromisté jsou schopni mít plodné potomstvo. Aristokracie nesmrtelných lichů, stromistů a jejich míšenců obývá ostrov Duanzaná v jižním oceánu Robustuy, odstíněný před civilizací smrtelníků letannatovým polem.

Světy v zájmovém okruhu aliance

• Ok-sawon - svět smrtelníků v předindustriální fázi vývoje, nepříliš ochotný k přejímání cizorodých vlivů. Feudální patriarchální společnost, skládající se ze samostatných království, se zajímavým vývojovým potenciálem. Někteří smrtelníci vykazují stopy paranormálních vloh. Zdejší mágové jsou zatížení na pěstování čemeřice, zejména čemeřice nachové. Podle pozorování Aliance (raport pod kódem HHK3547-8) se Ok-Sawonští bohové do života smrtelníků nezapojují. Sídlí v podzemí a užívají cihusová narkotika a zabývají se výkladem Kodexu proroka Feustona Úporného, nebo spí.

• Země – svět smrtelníků, v předindustriální fázi vývoje, lze ho přirovnat k Ok-sawonu. Existenci démonů si vysvětlují prostřednictvím náboženství založeného na existenci jediného boha a jeho protějšku – ďábla (z toho důvodu lidé démony s oním bájným ďáblem identifikují). Mizeonský císař Rafedaxarr I. s lidmi vyjednal podmínky, za kterých může legálně docházet k předávání vitální energie. Došlo k tomu v Uru 3000 let př. Kristem, ale tato skutečnost na Zemi upadla do zapomnění. Lidé věří, že když uzavřou smlouvu s "ďáblem", a získají kýžené požitky, po smrti půjdou do "Pekla". Dále věří, že ke špatným činům je svádějí démoni, a trénují se v odolávání ďáblu. Na rozdíl od Ok-sawonu lidé na Zemi neznají účinky čemeřice. Existence Boha na Zemi dosud nebyla vědci z civilizovaných světů metaprostoru prokázána, ale podle nejčastěji prosazované hypotézy se pozemský bůh vsákl do materiální podstaty světa.

• Bredeon svět smrtelníků a ewoui (hybridů lidí a vyhynulých magických jachadei, původní božské rasy). Státní zřízení je vedeno podle demokratických principů – parlamentní demokracie. Politickou moc reprezentuje Konvent. Výrobní prostředky a faktickou moc zde mají v rukou vlivné korporace sjednocené v Klastru. Bredeon je světem magie a technologií, obchodu a umění. Těží ze své neutrality, ustanovené před dvěma tisíci lety Dohodou v Rean-Kwanteru (neutralita byla válečnou retribucí za vybití všech čistokrevných jachadei) a otevřenosti jiným kulturám.

• Riiberion – předindustriální svět smrtelníků ovládaný hrstkou nesmrtelných čarodějů a čarodějnic, žijících z temné magie. Vládnou jim bohové podsvětí a nadsvětí v čele s bohyní – královnou Krassionou (nadsvětí) a Exionou (podsvětí). Brutálně feudální a matriarchární společnost. Z tohoto světa si Aliance výjimečně nabírá strážce do hlídek, ačkoliv Riiberion není členem Aliance.

• Vahan – svět běsů: Vahanští bohové Kerr, Vua a Han zmizeli tak dávno, že se jejich existence zachovala jen v legendách. V jejich časech se Vahanu říkalo Ker-Vua-Han, podle jeho bohů. Božská trojčata Ker, Vua a Han se zabývala proměňováním živých tvorů. Nechtěně vytvořili dwu-nakhara, mutanta tak silného, že je všechny pohltil a zmizel někam za hranice metaprostoru. Trojčata po sobě zanechala svět plný nevypočitatelných a krvelačných monster – sůsů. Ti nejchytřejší z nich se začali organizovat. Pojmenovali svůj svět Vahan začali budovat vojenské tábory. Do dnešních dnů v těch táborech cvičí své jednodušší příbuzné a pak je prodávají jako bojovné otroky potentátům z jiných světům. Vahanští sůsové jsou ti nejlepší nájemní žoldáci, zabijáci. Cestují branami. Slouží komukoliv a zabíjejí na objednávku. Spáchali atentát i na Flebussionovu manželku Exionu (dlouho se věřilo, že tu vraždu si objednali Erektiadé- Po Dni zkázy a následné konsolidaci se objevila nová hypotéza, podle které stál za popravou Exiony arcikníže Trrisiel). Na produkty z Vahanu je uvaleno embargo. Do světů Aliance se z Vahanu pašují destiláty (kupř. Vahanský vitrexx obsahující zakázanou tresť z cihusových cibulí, která má omamné účinky dokonce u na bohy)

• Brusedea – postindustriální svět kočičích měničů žijících v symbióze s bohem Kachadei. Brůssové jsou pohybově nadaní a sportovně angažovaní, povýšili praktikování sportovních aktivit na ideologii. Moc se realizuje prostřednictvím zastupitelské demokracie, ale formálně zde vládne početně omezená kasta Risadei.

• Teneris – svět v systému Teneris sestávající s planety Teneris a devíti satelitů, kterým se říká světy Senedina náhrdelníku. Na Tenerisu žijí smrtelníci, na satelitech jejich bohové, sahíjinové. Sahíjinové jsou už třetí generací tenerisských bohů. Před nimi to byli krenevové a ještě před nimi netrebové. Netrebové byli totálně vybiti, krenevové dvě stě let přežívali mezi smrtelníky jako otroci obraní o tvůrčí sílu, načež byli zásluhou Trajanise z Grenedonu reahabilitováni. V současnosti krenevové žijí částečně na satelitu Vress a částečně na Tenerisu.

• Dervos – svět v systému Wemur, který byl zničen kolizí s asteroidem. Devět desetin světa tvořilo moře. Smrtelní obyvatelé Dervosu byli obojživelní. Žili ve společnosti nesmrtelné božské rasy Sionů. Uctívali mořskou bohyni Assi-sionu. (Z Dervosu pocházela Sibielova snoubenka, princezna Eliana-siona, dcera bohyně Assi-siony)