Raisi nastoupili do výtahu a zmizeli. Essius civěl na lesklou plochu s důlkem, který do ní vyrazila jeho hlava, a napjatě čekal na cinknutí oznamující, že antigravitační plošina s pasažéry doputovala do přízemí. Uvažoval, jak hladce z toho vyváznul. Protože raisi pokládají jeho vztah s Owianou za zločin. Vůbec si nedokážou představit, že by ho...
četba na pokračování
V současnosti čteme sérii Návrat na Mizeon

Teggen - Návrat na Mizeon V. – anotace:
Někdejší kapitán arci-quinnovské ochranky, raisi Nerteg, obdrží nevděčný úkol. Má tajně proniknout na Mizeon a zabránit Owianě v atentátu na Essia. Aby udržel svéhlavou arcidémonku v bezpečí, je nucen kontaktovat organizaci, před kterou se celých osm století skrýval. Owianě padají klapky z očí. Nerteg, kterého odjakživa tak ráda provokovala, má ještě další, mnohem temnější stránku. Dlouho odkládaná poprava zběha se stává otázkou několika příštích hodin a Owiana je jedinou osobou, která může situaci ovlivnit. A jak do toho zapadá Essius? Přestane dělat debhátarům šaška? Zdánlivě neměnná dogmata se otřásají, zatarasené cesty se otevírají.
Mizeon, domov démonů zrozených z Krvavého deště, opanovali Staří bohové, debhátarové. Poražení si lížou rány na vesmírné vojenské základně pod vedením Sibiela Arci-Quinna. Sibi, poznamenaný pobytem Chřtánu, odmítá post císaře a vládne exulantům jako regent. Ačkoliv nikdy nechtěl dělat do politiky, vyjednává s draky a kuje pikle s agenty Aliance. Všichni slibují pomoc výměnou za Dárce života. Sibiel v zájmu záchrany rasy vymýšlí kompromis a uzavírá podivnou dohodu o kuřeti, které se ještě nevylíhlo. Naštěstí je tu Sibielův všehoschopný bratr Arrakiel, který má dva dobré ryze osobní důvody, aby Dárce života k drakům doprovodil. A bude to právě Arrakiel, kdo způsobí největší rozruch.
Lissarius Trrisiel Arci-Nubiel, nastávající císař, stál uprostřed hořícího kruhu a za absolutního ticha přebíral z podložky, kterou držel Krepen Arci-Jeen, předseda Rady, pradědečkovu hematitovou korunu. Zraky davů se upíraly jen a jen na tuto scénu a všichni, kteří se dnešního dne dostali až sem, budou nepochybně o své osobní účasti vyprávět...
Essius skládal spisy na stůl a Lissarius je přehazoval do komínků podle toho, pod které ministerstvo je bude třeba zařadit. Možná by bylo nejlepší to skartovat a byl by klid. Takto je před otevřeným trezorem přistihla Moreta.
Arri se v lehátku Mlžné komory vrtěl a ošíval. Přilnavé částice aerosolu svědily na kůži, pronikaly do uší a nosu, dráždily ke kašli. Prý je to jen autosugesce. Blbost! Prostě to svědilo! Vězel v bedně naplněné neproniknutelnou stále houstnoucí bílou mlhou a stav jeho nepohody se zvyšoval. Ve výtahu mu Sibiel vysvětlil, oč jde. Simulace...




