14.06.2022 13:36

V červnovém tištěném Interkomu číslo 6/2022 vyšel můj článek o výsledcích ankety PAF 2020 a 2021, který v zájmu větší propagace vítězů a snadnějšího šíření světem virtuálních médií jako mluvčí přeboru (se souhlasem redakce Interkomu) publikuji i zde.

 

 

Přebor autorů fantastiky 2020 a 2021

 

Přebor autorů fantastiky neboli PAF je pomyslný žebříček autorů, kteří získali nejvíce ocenění v literárních soutěžích žánrů sci-fi, horor a fantasy za uplynulý kalendářní rok. Cílem ankety je podpořit autory v dalším psaní a inspirovat ostatní. Podklady v anketě PAF obsahují výsledky z literárních soutěží pořádaných od roku 2008, hlavním patronem žebříčku je Michael Bronec ze Strak na vrbě, elektronické vyhodnocení zajišťuje Vladimír Němec. Za celou dobu existence je v anketě PAF zaevidováno celkem 1505 povídek od 535 autorů. Absolutně nejvyšší počet bodů za celou dobu existence přeboru až do současnosti obdrželi tito borci: jako první Dana Rusková, druhá byla Kristýna Sněgoňová, třetí Karel Doležal, čtvrtá Věra Mertlíková, pátý Petr Klepal.

Každoroční výsledky žebříčku a jména nejúspěšnějších finalistů přeboru bývají vyhlašovány na pravidelném prosincovém Fénixconu v Brně. Vzhledem ke covidovým omezením v letech 2020 a 2021 došlo na vyhlášení PAF (stejně tak na Fénixcon) až v březnu, a to za oba ročníky současně.

Vyhodnocení PAF za rok 2020

V roce 2020 bylo do PAF zahrnuto celkem 97 povídek od 66 autorů z 11 soutěží (Cena Karla Čapka – čtyři kategorie, Daidalos, Žoldnéři fantazie, Vidoucí, Rokle šeré smrti – dvě kategorie, Sardenské legendy, O krvavý brk, O stříbřitělesklý halmochron). Na nejvyšších dvou příčkách PAF bylo v roce 2020 těsno. Podle Vladimíra Němce, který statistiku počítal, tam šlo doslova o krk, protože první dva finalisty od sebe dělí rozdíl jednoho jediného bodu. 

• Na prvním místě s 18 body je Petr Klepal za umístění s povídkou Marta v soutěži O stříbřitělesklý halmochron, s povídkou Ocelové nebe nad bory v soutěži Vidoucí, a s novelou Patálie s Rudou Hříbkem v CKČ. Připomínám, že Petr Klepal byl třetí v žebříčku PAF v roce 2015 a druhý v roce 2018.
• Na druhém místě se 17 body je Radmila Tomšů s mikropovídkou Apokalypsa v A dur v CKČ, za kterou mimochodem získala MLOKA, který byl prvním mlokem v kategorii mikropovídek za celou historii CKČ, a dále za povídku Docela obyčejná služební cesta v CKČ. Připomínám, že Radmila Tomšů byla čtvrtá v roce 2019, první v roce 2017, a v roce 2018 se dělila o páté a šesté místo s Radovanem Kolbabou.
• Třetí místo s 15 body patří Dávidu Mamrillovi za krátkou povídku Červený šíp v CKČ, a za další krátkou povídku Plavba cez neznáme more v CKČ.

Vyhodnocení za rok 2021

V roce 2021 bylo do PAF zahrnuto 76 povídek od 61 autorů z 10 soutěží (Cena Karla Čapka – čtyři kategorie, Žoldnéři fantazie, Vidoucí, Rokle šeré smrti – dvě kategorie, Sardenské legendy, O krvavý brk, O stříbřitělesklý halmochron). Jestliže bylo na vrcholu žebříčku PAF za rok 2020 těsno, tak příčky za rok 2021 jsou obsazené ještě mnohem těsněji. Sešla se tu nebývalá skvadra autorů se stejným bodovým ziskem, proto jim nezbývá než se o místa podělit. Kupříkladu třetí místo sdílí pět autorů a autorek, stejně tak čtvrté, čtyři páté, a tak to jde pořád dál. Uvidíme, zda se tento nový fenomén bude opakovat i v následujících ročních.   

• Na prvním místě s 19 body je Marie Domská za umístění s povídkou Noc díkuvzdání v soutěži Vidoucí, dále za povídku Sedm jmen v soutěži Daidalos a za vítěznou novelu Voják nepláče v CKČ. Pro zajímavost: v roce 2020 se Marie v žebříčku PAF umístila na čtvrté příčce, přičemž od třetího místa ji dělily necelé čtyři desetiny bodu.   
• O druhou příčku žebříčku PAF se dělí dva finalisté, kteří mají shodně po 13 bodech a jsou to: Dana Beranová za povídku Pláňata v soutěži Vidoucí a povídku Zloději v soutěži Vidoucí a Vlastimil Boháč za povídku Město kalných sluncí v CKČ a za povídku Zmizelí v soutěži Daidalos
• Na třetí příčce s 10 body se tísní tito borci: Jitka Švubová, Eliška Mostecká, Jan Kozák, Adéla Věchetová Kalousková a Vojtěch Žák.

Úspěšným borcům srdečně gratulujeme!

 

Rozhovory s finalisty PAF 2020 a 2021

Přebor autorů fantastiky je sice míněn s mírnou nadsázkou, ale přesto vypovídá o míře úsilí, kreativitě a zdravé úpornosti oceněných autorů. Abychom motivovali k účasti v literárních soutěžích i další autory, položili jsme držitelům nejvyšších míst obou ročníku přeboru několik otázek.

 

1. Co právě teď píšeš?

 

Petr Klepal: Vrtám se v jednom ze svých oblíbených vesmírů, který jsem začal už v roce 2018, ale vzhledem k tomu, že to je volné pokračování povídky, která soutěží, tak nebudu konkrétní. Docela rád se vracím k příběhům, které jsem napsal dřív a přidávám jejich hrdinům nová dobrodružství, to je případ Patálií s Rudou Hříbkem a Ocelového nebe nad bory. Marta je zase dalším střetnutím nových hrdinů se starým záludným protivníkem.

Radmila Tomšů: Přiznám se, že teď momentálně nic. Ale je to proto, že jsem na jaře odevzdala do nakladatelství Fragment knížku Strážci rozhraní s podtitulem Hrozba z minulosti – ta by měla vyjít v září letošního roku. Také jsem Michaelu Broncovi předala rukopis knížky pracovně nazvaný Začarované divadlo a na začátku prázdnin by měla vyjít kniha z naprosto jiného soudku, kterou jsme napsaly dohromady čtyři autorky. Jde o pokračování úspěšné beletristické knížky Statek je rodu ženského, tentokrát s názvem Statek v nesnázích. Pracovat na třech textech najednou bylo docela náročné, tak si teď dám pár týdnů oddech a pak se s chutí pustím do dalšího dílu Strážců rozhraní.

Dávid Mamrilla: Momentálne sa intenzívne venujem asi 80 stranovej novele žánru diplomová práca :-) Z toho dôvodu som v poslednom čase nemal toľko priestoru písať beletriu intenzívnejšie. Písal som teda aspoň poéziu, ale občas sa podarí aj nejaká krátka poviedka. V hlave a v desiatkach zápisníkoch či wordových dokumentoch mám samozrejme kopec nápadov, tak verím, že sa aspoň niektoré po dokončení štúdia dostanú na papier.

Marie Domská: Pořád se věnuji svému universu Kchrat, ze kterého jsou všechny mé úspěšné povídky a novela. Občas se poposunu v čase dál do budoucnosti, jindy si s Kchratem zavzpomínáme na jeho divoké mládí. Ten svět je prostě úžasný a může se v něm odehrát cokoli, od lechtivé romance, přes detektivku až ke thrilleru.

Dana Beranová: Vezmu to trochu zeširoka. Povídky Pláňata a Zloději, které se dostaly do finále soutěže Vidoucí, jsou součástí knihy o čarodějce Henice.  Kniha pod názvem Zpěv straky se v tuhle chvíli připravuje na vydání v nakladatelství Host. A já už pilně pracuju na druhém dílu.

Vlastimil Boháč: Právě teď dokončuji povídku pro další ročník soutěže Daidalos a poněkud hlemýždím tempem pokračuji v práci na své první knize.

 

 

2. Máš konkrétní autorský sen, o který se chceš podělit se čtenáři, nebo je pro tebe psaní způsobem spontánního sebevyjádření?

 

Petr Klepal: No, já měl vždycky bujnou fantazii a ta mi nedá pokoj, dokud jí ty nápady neztvárním v nějakém příběhu. A když něco dělám, tak se to snažím dělat naplno, aby to fungovalo, všechno sedělo a šlapalo jako dobře promazaný stroj. Je to výzva, od prvního písmene po poslední tečku.

Radmila Tomšů: Píšu proto, že mě to baví, a jsem moc ráda, když mé texty potěší i čtenáře. Sen už jsem si asi splnila – jako každý autor jsem snila, že jednou budu držet v ruce vlastní knížku. Teď už mám své knihy vydané dvě, dvě rozpracované v nakladatelstvích a u dalších dvou se čtvrtinově podílím. Je to úžasné, držet v rukou knihu a být na obálce jako autor, to se prostě neokouká. Takže ano, mám sen – aby se mé knížky líbily, prodávaly a tím pádem byl zájem o další a já mohla psát dál a dál…

Dávid Mamrilla: Momentálne mám dva autorské sny. Prvým je zavedenie systémovosti a konzistentnosti do môjho písania. Väčšinu mojich doterajších poviedok som skutočne napísal tým zmieneným spôsobom spontánneho sebavyjadrenia. Myslím si ale, že ak budem chcieť vziať moje písanie na lepšiu úroveň a písať komplexnejšie a prípadne dlhšie príbehy, už to nebude stačiť. Preto mojím prvým snom je  stanovenie si rutiny, napríklad že budem každý týždeň písať aspoň päť hodín. Ak to vydržím po dobu jedného roku, budem spokojný. Druhý sen je viac materiálny (aj keď myslím súvisí s tým prvým) a je to vydanie knihy : -)

Marie Domská: Už od puberty je mým snem vydat knihu (a rozhodně ne jen jednu). Úspěchy v literárních soutěžích mě k tomu pomalu ale jistě přibližují.

 Dana Beranová: Moje heslo, které mám na svých stránkách, zní: Fantazie plní sny. A tak já ke psaní přistupuju. Osudy mých hrdinů jsou plně v mých rukách, co se mně nepovedlo, oni dokážou. A zároveň skrze ně mohu předat svým čtenářům svoje názory a myšlenky.

 Vlastimil Boháč: Stejně jako pro řadu dalších kolegů a kolegyň má můj autorský sen podobu vydání vlastní knihy u solidního nakladatelství, to pro začátek. Tvrdím, že pro budování autorského portfolia je ideální období před narozením dětí nebo doba, kdy odrostou. Jelikož se mě momentálně netýká ani jedno z toho, svoji knihu píši mnohem déle, než bych si představoval. Kdo ale říká, že cesta za svým snem musí být jednoduchá?

 

 

3 Co tě nejvíce inspiruje?

 

Petr Klepal: Nejvíc? Asi člověk jako takový. Ať ho zasadíte kamkoli, vždycky něco vyvede. Chytrý a mazaný dovede být jako stará horákyně a přece si rád nevidí přes špičku nosu a pak seká boty jako ten největší blb. Nosí v sobě třaskavou směs emocí a dost často je jeho největším vítězstvím ukočírovat sám sebe. Když se to pak spojí s úklady a nástrahami fantastických světů, je z toho vždycky slušná mela.

 

Radmila Tomšů: Inspirací může být cokoli – pár vět zaslechnutých ve vlaku, hudba, setkání s kamarády, příhody, na které si člověk vzpomene…

Asi nejvíc vlastní fantazie a samotný rozepsaný příběh, který si časem začne žít svým životem a v podstatě mě v psaní sám vede. Nejlepší je, když postavy „ožijí“ a třeba se i trochu vzpěčují nechat se zařadit do škatulky, kde jsem je původně chtěla mít. To pak vznikají nejlepší pasáže a je radost psát.

 

Dávid Mamrilla: To je náročná otázka, ale keď sa nad tým zamyslím, povedal by som, že literatúra a hudba, v tomto poradí.

 

Marie Domská: V poslední době nejvíce lidé kolem mě, hlavně čtenáři, od kterých dostávám zpětnou vazbu na již publikované povídky. Často zmíní něco jen tak na okraj a mně bleskne hlavou, že by z toho mohla být povídka… Jinak cíleně si chodím pro inspiraci na pinterest, některé fantasy obrázky by mohly samy vyprávět.

 

Dana Beranová: Nejvíc toho vymyslím na procházce se psy po lese. Druhý zdroj je místo, které nějak souvisí se scénou, kterou právě píšu.  Konkrétně kvůli Henice jsem navštívila pár hradů, kde jsem nasála středověkou atmosféru. A do třetice jako v pohádce - hodně mi dávají rozhovory s mými betačtenáři.

 

Vlastimil Boháč: Největší zdroj inspirace pro mě představuje naučná literatura nejrůznějších oborů. Ta tvoří základní substrát, z něhož raší výhonky nových nápadů. Kromě ní mě silně inspiruje také atmosférická, melancholická hudba rozličných žánrů, která dokáže moji představivost brát na opravdu zajímavé výlety.

 

 

4. Chěl/chtěla bys něco vzkázat čtenářům nebo ostatním autorům?     

 

Petr Klepal: Je super, že tu jste, že je pro koho psát a hlavně, snažit se co nejlíp psát. A s kým soupeřit.

 

Radmila Tomšů: Čtenářům bych přála, aby nacházeli příběhy podle jejich gusta, a hlavně, aby četli. Protože jen s nimi má psaní smysl, psát si do šuplíku je zbytečná ztráta času. Příběhy jsou celé až ve chvíli, kdy si najdou čtenáře, a každý si v nich objeví to své.

Autorům bych přála, aby jim to prostě psalo. Aby si našli dobré beta čtenáře a aby se nebáli jít s kůží na trh, nenechávali to, co napíšou, v složkách počítačů a posílali své texty do soutěží. Sama za sebe můžu potvrdit, že úspěchy v soutěžích jsou dobrým odrazovým můstkem pro psaní delších textů a i pro vydávání knih.

A pokud se hned nezadaří, nezoufejte. Příště to třeba vyjde.

 

Dávid Mamrilla: Určite by som rád autorov vyhecoval k intenzívnemu písaniu aj keď sa im zdá, že to nejde, alebo že už „to stratili“. Nech máme čo čítať a môžeme sa vzájomne inšpirovať. Takže proletáři všech zemí, pište! : -)

 

Marie Domská: Ostatním autorům: ať jim to píše. A čtenářům, aby byli trpěliví. Kchrat bude! :-D

 

Dana Beranová: Svým dcerám říkám, že knížka je kamarádka, která má na ně vždycky čas. Mně osobně knížky, tedy jejich čtení, nejen psaní, pomohly přes mnohá těžká období. A dodnes, když odcházím z knihovny s plnou náručí, naplní mě blažený pocit, že bude dobře.  Takže můj vzkaz v podobě takového hesla zní: Než topit žal v lihu, dej si radši knihu.

 

Vlastimil Boháč: Čtenářům bych vzkázal, ať nikdy nezanevřou na domácí fantastiku. Kromě už ověřených autorů se stále objevují nová jména, jejichž texty mají co nabídnout. A neostýchejte se na internetu dávat autorům zpětnou vazbu, je pro nás důležitá. Ostatním autorům fantastiky bych vzkázal jediné: Pište dál, vybrali jste si skvělý žánr!

 

 

Děkujeme nejúspěšnějším finalistům PAF 2020 a 2021 za jejich odpovědi a doufáme, že inspirovali ostatní autory.

Miroslava Dvořáková, tisková mluvčí PAF