Vykladač I - Zuby poražených (kapitola šestá)
Stěny cely ve věži byly natřeny bíle. Zpočátku to uklidňovalo, později lákalo k pokreslení. Když chtěl Janis vidět barvy, mohl vyjít na zamřížovanou terasu. V hlubině pod věží se rozkládal rušný Akezon. Pohledem do dáli se mohl pokochat lesnatou krajinou se stříbrně se kroutící stužkou řeky vroubenou skalním městem.
Vězení pro smetánku vyfasoval z formálních důvodů, protože jako vévoda nemohl hnít v podzemí s plebsem. V neveřejném řízení jej obvinili za urážku majestátu, protože spálení vlastních karet bylo něco tak neuvěřitelného, že pro takový případ v akezonském soudnictví neexistoval precedens. Spíš by se dalo uvěřit, že se vykladač zbláznil.
K obdobnému závěru došla i královna Gizela. Druhý den po incidentu vězně navštívila. Přivedla i skupinu doktorů, kteří zatím čekali na chodbě.
Nechala komornou vyložit svačinu a poslala ji za dveře.
„Buď rozumný,“ povzdychla si po té, co se usadila. „Král tě zrovna teď potřebuje. Resten dobyl už půl Nemesie. Zaštiťuje se obnovou víry a světová hierokracie mu to žere. Gwen má obrovské starosti a ty se stavíš na zadní kvůli jakési smradlavé krenevce. Mám tady lékařskou komisi. Prohlédnou tě a zkonstatují, že k tvému selhání došlo důsledkem přepracovanosti. Sepíší protokol a budeš na místě propuštěn. Gwen ti odpustí.“
Janis pohodlně rozvalený v posteli se ušklíbnul: „Co potřebuješ, Gi?“
Naučili se jeden druhého respektovat, ale věděl, že jí vadí, že se s jejím mužem zná déle než ona.
Dotčeně se ošila. „Jak to myslíš?“
Rozhodil rukama a bezelstně se zazubil. „Co za to budeš chtít? Princezně Esivě je už deset. Kolikrát ses mne pokoušela zmanipulovat, abych jí předpověděl dalšího sourozence?“
Její tvář zešedla. Nelítostně pokračoval: „Vlastně, zdravého sourozence.“
Každá jeho předpověď dosud ukazovala, že pokud se královně narodí další dítě, bude najisto těžce duševně i fyzicky postižené.
Gizelinu obvykle porcelánově bledou pleť pokryl temný ruměnec a jemné plavé vlasy zapletené do složitého účesu zdobené čelenkou svítily tak ostře, až její vzhled nabyl groteskního dojmu. Sepjala ruce a šeptla: „Jsi mág. Kdybys chtěl, dokázal bys tu věštbu odklonit.“
Ohrnul ret. „Musel bych se zaprodat Henrexovi.“
Prudce vstala a křikla: „Neříkej, že nejsi! Jak jinak by ti to mohlo tak dlouho procházet? To přece není normální!“
Hodil si nohu přes nohu a zavrčel: „Mysli si, co chceš. Musíš hledat jinde.“
„Totéž tvrdila i krenevka,“ zasyčela, „dokonce mě politovala. Ona mne! Otrokyně královnu!“
Janis strnul. Ještě nikdy neslyšel, že by pyšná polovzdělaná Gizela ztratila slůvko s krenevy.
„Kdy?“ vybafnul.
„Co kdy?“ durdila se královna.
„Kdy k tomu rozhovoru mezi tebou a Qleou došlo?“
Gizela ještě více zrudla a prskla: „Těsně předtím, než jsem ji dala zbičovat!“ Pak se spiklenecky usmála a dodala: „Když se to Gwen doslechnul, chtěl ji, snad z té vaší mužské solidarity, dát osvobodit. Věděl, že budeš zuřit, takže tě chtěl najít a nějak tě zabavit, abys neměl čas se tím incidentem zabývat. A tehdy vyšlo najevo, že jsi zmizel! Můj drahý Gwen měl o tebe starost. A tak se jí na tebe rovnou zeptal. Jenže ona namísto, aby způsobně odpovídala, snažila se mu namluvit, že o tobě nic neví. To se zdálo podezřelé i Gwenovi. Moje matka naneštěstí nebyla doma, proto jsme nemohli využít dobrodiní Honor-re, ale to jsme ještě netušili, že jsi přepsal vlastnické listy, a že by kletba neúčinkovala. Proto dal Gwen povolat mnicha z Mreonova chrámu. Než přišel, dala jsem pokyn Auumovi, aby jí ještě přiložil.“
Janis na osobu zaníceně mu líčící, jak rozkázala katovi mučit jeho nejlepší přítelkyni, v bezmezném úžasu zíral. Její pleť byla tak jemná, ouška obtěžkána drahocennými náušnicemi tak něžná, krček obtočený perlovým náhrdelníkem tak útlý. Věděl naprosto přesně, kam sáhnout, jak zapáčit.
„Byla to její vina, že při výslechu odmlouvala,“ pokračovala dál Gizela. „Konečně se ukázalo, že ani dvě stě let převýchovy kreneva nezmění. Mreonův kněz jí přečetl zaklínadlo, které ji přivedlo do tranzu. Volala jakousi Evonu, aby ochránila nějakého chlapce, protože Hachen s Eudorem jsou prý mrtví. A vzápětí se strašlivě rouhala, protože proklínala samotnou Zubatou Grewinu!“ Královna se pod náporem emocí otřásla. „Kdo to kdy viděl, aby krenevka hlídala dítě? Jaký blázen by jí ho svěřil? Jsem také matka. Proto jsem chtěla vědět, co to bylo za dítě a jestli je v pořádku. Ale ona byla úplně mimo sebe a dál plácala nesmysly. Potom do toho zmateného vyprávění zamotala i tvou osobu. Tvrdila, že to budeš ty, kdo Eudora pomstí. Že prý poslední zkouška se blíží. Tehdy konečně mimo těch nesmyslů vyzradila místo, kde tě potom chytili. Gwen musel zasáhnout.“
„Takže zemřela kvůli tobě,“ konstatoval mdle Janis.
Gizela prudce zamžikala. „Ne! Chcípla, protože si nevážila měkkého pelechu! A ty si mou nabídku dobře rozmysli. Král bude se soudem otálet, ale jestli nepřestaneš střečkovat, skončíš dole mezi potkany. Nakonec budeš ještě prosit, abych tě z toho svrabu vytáhla a taková maličkost jako zaprodání Temnému ti ani nepřijde!“
Vyletěla z cely jako namydlený blesk, na doktorské kolokvium naštěstí nedošlo.
Držel si hlavu v dlaních, skrze dveře ještě slyšel rámus a mnohačetné hlasy na schodišti. Potom už byl klid.
