O vlas (4)
„Nemůžeš spát, krásko?“
Málem upustila džbán, když jí Kerris dýchnul za krk. Opravdu nemohla usnout. Rozhodla se zajít si pro něco k pití. Opatrně překročila Landona roztomile odfukujícího na matraci za jejími dveřmi a hladce proklouzla labyrintem chodeb ke kuchyni. Tady ten uhlazený blbec ji polekal.
„To nedělej,“ zasyčela a ustoupila tři kroky vzad. „Mohla jsem tě praštit.“
Kerris se zářivě usmál a ukázal prázdné ruce. „Projevuju zájem dřív, než začne tlačenice. Jakmile se potvrdí, že jsi čistá, strhne se o tebe rvačka.“
Yola se sípavě nadechla. Postřehy z různých míst a dob se slily. Konečně pochopila, co tím Landonova sestra Erena myslela, když na ni spiklenecky mrkla, pohladila se po nafouklém bříšku a prohodila: Všichni musíme přinášet oběti. Vybavila se jí věta, kterou Derrik své manželce Feře kdysi zdůvodnil své četné zálety: Pokud chceme přežít, musíme změnit reprodukční zvyky! Po zkušenosti s Kevananem už není tak přecitlivělá, jako bývala. Teď už si dokáže představit, že Derrik nelhal, když tvrdil, že Feru i přes eskapády s jinými skutečně miluje. Ale že by se takový přístup stal normou? Ona se rozhodně nestane položkou něčího portfolia. Pevně stiskla rty a hrozivě se na Kerrise zamračila: „Nemám zájem.“
Kerris naklonil hlavu na stranu a přimhouřenýma očima na ni zíral. Oproti temně fialové chladicí skříni kontury jeho postavy zlatě zářily. Yola se pásla na jeho širokých ramenech, hladkém vypracovaném hrudníku jen ledabyle zahaleném tenkou napůl rozepnutou košilí. Je opravdu sladký, blesklo jí hlavou. Klesla pohledem k úzkému pasu, zkoumavě přejela přes třísla, aby pokračovala studiem pevných dlouhých stehen...
„Uvědomuješ si, jak jsi vzácná?“ zamručel a přenesl se tak blízko, až ji ovanul dechem. Jeho ústa se blížila k jejím rtům. „Možná poslední své rasy,“ šepotal. „Máš povinnost k předkům a musíš jí dostát. Co kdybychom si zašli někam ven? Jen ty a já...“
„Co to, sakra, děláš!“ Landonův výkřik ji vzpamatoval. Prudce od Kerrise odskočila. Zděsila se z pomyšlení, jak snadno se nechá zblbnout.
Landonova pěst narazila na Kerrisovu čelist. „Je chráněná, blbče!“ zařval rozhořčeně. Jak se oba káceli k zemi, rozbili židli, strhli stůl a smetli z pultu sloupec talířů, který tam Drue přichystala na zítřejší snídani.
„Tak proč jsi ji nechránil?“ ušklíbnul se Kerris. Jeho postava zavalená Landonem zlatě vzplála a zmizela, aby se zformovala na opačném konci kuchyně, zatímco stromista s tupým úderem dopadl na podlahu. Wemur se vůbec netvářil provinile. Naopak. Rošťácky se na Yolu usmál a pak se otočil k soptícímu Landonovi a zaťukal si prstem na čelo: „Na takový bonbonek nemáš, kořínku!“
Landonova pleť se zvlnila a ještě více zvrásnila. „S tebou by to chytla, ty psychedelická nádhero!“ zasyčel a znělo to jako zachrastění suchého listí pro nohama. Z konečků jeho prstů vyrašily větve, které vymrštil ke Kerrisovi. Úponky se kolem Webana omotaly, pevně přitáhly jeho paže k trupu. Zmítal se a prskal nesrozumitelné nadávky. Takto svázaný nedokázal v podobě světla vyklouznout.
Dveře se s prásknutím rozlétly. Do kuchyně vrazil válečník, navlečený v šedozelených maskáčích s plazmovým dělem v ruce. „Co je tu za bordel?“ zařval. Zbraň byla podle rudě blikající kontrolky odjištěná, ale místo do jejího ústí, Yola pobaveně zírala na jeho bosá chodidla. Stoupala pohledem přes délku jeho holení a stehen až k pěkně svalnaté hrudi a širokým ramenům s posledními kapičkami vody. Pásla se na pyšné hranaté čelisti... Smích ji přešel, když ho poznala. Virakan. Roští na bradě a tvářích zkrácené do decentního strniště, vlasy svázané do ohonu. Za rozzuřeným velitelem na ni z chodby opatrně nakukovali rozcuchaná Drue s Yz-ananem.
Landon uvolnil sevření kolem Kerrise a s jemným zašelestěním úponky vtáhnul zpět do svého těla. Obdařil velitele bezelstným pohledem. „Jenom jsme tady, breberce, ukazovali, jak jsme oba šikovní.“
Yola otevřela pusu překvapením. Těkala pohledem z Kerise na Landona a zpět. Landon ke Kerrisovi napřáhl ruku v rytířském gestu. A ten licoměrník? Křivě se usmál a ruku přijal! Ti dva se navzájem kryli?
Virakan cosi polohlasně zabručel a pak se podíval na Yolu. Měl oči jako mračna před bouřkou. „Neměla bys je hecovat,“ řekl mrazivě. „Rozptýlení budou dělat chyby. A v naší situaci...“
Yola si přitiskla džbán s finítovou šťávou na prsa, i když si teď přála jím praštit toho blba po palici. „Nikoho. Jsem. Nehecovala.“
S úšklebkem pokrčil rameny: „Jak myslíš.“ Otočil se k odchodu. Od dvojky Landon – Kerris se ozvalo spokojené zafunění. Virakan na ně s despektem shlídnul: „Jak malí,“ zavrčel, než zmizel.
Yola až tehdy pochopila, že oba pitomce prohlédl, a že ví, že ona je ke rvačce neprovokovala. A ti dva, soudě podle jejich spokojenosti, vědí, že Virakan ví... Tím hůře si ale připadala ona. Proč jí nasazuje psí hlavu, když ví, že je v tom nevinně? Drue jí toho o něm příliš neřekla. Je z linie mladšího bratra tvého dědečka, krále Brusedey. Na protest proti zrušení monarchie zosnoval vzpouru. Jen příbuzenství s emeritním králem ho uchránilo popravy. Vyhnali ho do exilu a proto zkázu Brusedey přežil. Léta o něm nikdo neslyšel. Derrik ho našel na nějakém zapadlém satelitu v systému Obeu. Vir tvého bratra respektoval jako svého prince i jako velitele, ale nesouhlasil s jeho koncepcí. Ti dva se často rvali jako koně...
Vrátila se do postele, ale spánek se jí dále vyhýbal. Popuzovalo ji Virovo hrubé chování. Obviňuje ji snad za hříchy jejího otce? Snažila se na něj nemyslet, ale jakmile zavřela oči, znova ho viděla. Jak pomalu sklopil hlaveň a jak se na ni podíval. Fascinoval ji. Usoudila, že to naprosto nevhodné okouzlení je důsledkem její nevyrovnanosti po špatných zkušenostech s Kevananem Bude si důsledně připomínat, že Virakan je neotesanec a idiot. To určitě pomůže.
Jaká ironie, že v kontrastu s Virakanem se kapitán Kevanan Buzzoa jevil jako noblesní gentleman. Každoročně Yolu brával ke své rodině na Teduikan a vydával ji za svou snoubenku. S make-upem, zářivě platinovou parukou, ověšená starodávnými šperky z vyrabovaných antavitských trezorů, dělala Yola Kevananovi stafáž při oslavách nového roku. Pod vlivem implantátu se zmohla jen na pár povolených frází, takže na dotazy odpovídala povětšinou malým úsměvem, což vyvolávalo dojem, že je buď příliš hloupá, nebo příliš mazaná. Brissel je tanečnice, tvrdil bratrancům Kevanan. Tvářil se tajemně, čímž dával prostor domýšlet se čehokoliv. Choval se k ní jako ke královně, ale ve skutečnosti s ní vytíral podlahu. Dobře věděl, že to ve svém stavu sotva registruje. Na Teduikan jezdil hlavně kvůli dědečkovi, aby mu dokázal, že si vede skvěle. Kevananův dědeček, diktátor a doživotní prezident Teduikanu, měl vnukovi dlouho za zlé, že rezignoval na rodiný byznys, jak politickému podnikání říkal. Lovit bosoráky, dělat Systému poskoka, ošklíbal se dědeček, nemá můj nejstarší vnuk zapotřebí! Zcela zmenil názor, když mu Kevanan k osmdesátinám věnoval perlově šedou šálu utkanou z jinádích vlasů. Na dotaz, jak Kevanan ten artefakt získal, kapitán odpověděl, že ho zrekvíroval při razii na Obeu šest. Za rok po té vypadal dědeček o deset let mladší. Bez šály neudělal ani krok. Škoda, že už nemáme k dispozici žádný živý zdroj, posteskl si. Dokážeš si představit, jaký by to byl byznys? Kdybychom si ty bosorky dokázali namnožit? Stačila by jedna. Měla by jedno dítě každý rok. Klidně bych se toho zhostil osobně. Mladé bychom stříhali teprve, až by měly vlasy po paty, aby si před koncem ještě něco užily... Kevanan si tehdy přitáhnul Yolu k pasu a slibně se na dědečka usmál: Až nějakou najdu,dám ti vědět...
Yola si vybavila, jak Kevananovi svítily oči, když mnul její vlasy mezi prsty. Nevěděla, za kolik je prodával. On sám měl z perlově lesklé látky dvě košile. Nosil je jako druhou kůži. Ten hajzl byl díky tomu zdravý jako řípa. Taková malá běska, a jak je užitečná, pochvaloval si.
+ + +
„Co vlastně děláme?“ Virakan zopakoval její otázku a obrátil oči v sloup. „Vyhazujeme do vzduchu vojenské základny a sem tam sebereme nějakého zatoulaného antavita.“
„To přece nestačí,“ namítla. Účast na schůzi vedení si vydupala. Místo, aby se snažili zachovat alespoň formální slušnost, otevřeně se jí pošklebovali. Možná neměla být tak kritická, když jim sdělila svůj názor na jejich činnost.
„A co bys chtěla, divnovlásko? Jsme na vymření!“ přidal se Yz-anan, muž s úzkými rameny, dlouhými údy a nazelenalou pletí jakou mívají vodní běsové. Drue o něm vyprávěla celé romány. Yz-anan, třetí syn boha Ro-ana z Růžové Luzné byl původně nadšeným ochráncem vivanů stejně jako Yolin otec. Nezemřel jen proto, že v době, kdy se Růžová Luzná rozletěla v prach, zahajoval padesátý ročník konference o vzájemnosti druhů na Obeu sedm.
„Pokud máš světoborný návrh, tak ho přednes,“ zapředl jedovatě sladce Bonner. „Co my víme? Uklízení Heribidu mohlo být inspirující.“ Byl to růžolící blonďatý blahobytně vyhlížející chlapeček, kterému museli dát po zadek polštář, aby mu brada nedrhla o stůl. Při důkladnější prohlídce bylo patrno, že jeho tělo sestává z myriády různě barevných těkajících a napůl průsvitných segmentů. Jeho rasu vivané vyhladili jedovatým plynem. Naštěstí se polymorfové rozmnožují dělením.
„Derrik chtěl vybudovat enklávu na hraně Modré spirály. Co se s tím plánem stalo?“ Věděla, že Derrik s tím návrhem vyvolal spoustu zlé krve. Velitelé ostatních hnízd jej sice respektovali jako vůdce, ale území, které předkové ovládali celé eóny, opouštět nechtěli, ačkoliv jim dávno nepatří.
„S takovým řešením bylo pozdě, už když s ním Derrik vyrukoval,“ zamručel Virakan.
Kerris nadhodil v dlani oříšek, který sebral z misky na stole a omluvně se na Yolu zakřenil: „Pokud bychom opustili hnízda, byli bychom zranitelnější, než teď. Každá naše aktivita na hraně by byla zastavena dřív, než by se rozjela.“
„Aha,“ prskla ironicky Yola. „A takto, zalezlí a obklopení vivanskou civilizací, zranitelní nejsme!“
„Nemůžeme se pospojovat,“ vložila se do diskuse Kalen, velmi těhotná ohnivá běska se dvěma roztomilými růžky na čele. „Na otevřenou konfrontaci jsme slabí. A že by se nám to podařilo utajit? Před jejich monitoringem?“
„Žila jsi s nimi,“ obrátil se na Yolu Bonner. „Víš, jak jsou zvědaví a jak lační...“ Zněl mírně rozpačitě. Jako kdyby se styděl, že vůbec bere do úvahy její přítomnost.
„Někteří z našich mezi nimi žijí i teď,“ skočila mu do řeči Yola.
„Myslíš kuvuchy,“ zamručel Virakan a zaťal ruce do hrany stolu.
Kuvuch. Brusedenský výraz pro eunucha. Ale to je špatně. „Kuvuchové jsou z valné většiny plodní,“ podotkla. „Kapitán Kevanan s nimi obchodoval.“
„Ti zrádci nestojí za zmínku,“ zaburácel Seen, skalní obr z Erdu.
„Právě oni jsou nadějí,“ namítla Yola. „Kdybychom je přetáhli zpět...“
„Zradili by nás, jakmile by dostali možnost!“ křikl Ys-anan.
„Myslíte si, že slouží dobrovolně, protože nemají implantát,“ řekla Yola. „Berete je jako zrádce. Ale přemýšleli jste, jak se do té pozice dostali? Měli jen smůlu, že si ještě před rozkolem našli vivanské partnery a než jim to Systém zakázal, zplodili s nimi potomky. Jejich vivanští partneři jsou už věky mrtví, ale potomci ne. Vivané křížence hrubě zneužívají. Hned po narození je cejchují.“ Yola si poklepala na levou lícní kost, místo, na kterém mají kuvuchové symbol spirály. Byla zaujatá tématem, ale nemohla si nevšimnout, jak na ni všichni civí. Že by se o křížence ještě nezajímali? A co tady celou tu dobu dělali? „V útlém věku,“ pokračovala, „jim odebírají děti a zavírají je do internátních škol. Tam je selektují. Ty poddajnější nechávají sloužit v pořádkových silách Systému, ty nejloajálnější dokonce odměňují úřady a tituly. Ty vzpurnější zavírají do dolů a hutí. Kastrují jen ty nejdivočejší. Kříženci nejsou nesmrtelní jako my, ale stále žijí mnohem déle než vivané a i ve čtvrté, páté šesté generaci jsou velmi odolní. Celý ten obludný mechanismus funguje jen proto, že vivané těm poslušným povolují opratě. Jejich děti mohou do ústavu s mírnějším režimem a taky se mohou s rodiči vídat. Systém je synonymem pokrytectví. Na veřejnosti proklamuje, že magické praktiky jsou nemorální. Jedinci s talentem jsou chápáni jako neoprávněně zvýhodnění oproti těm, kteří talent nemají. Ale uvnitř své struktury má Systém propracované mechanismy, které s talentovanými počítají a využívají je. Loajální potomci kuvuchů jsou vychováváni v dojmu, že jsou povinováni dávat svůj talent do služeb ostatním. Někteří tomu opravdu věří a svůj cejch nosí hrdě, ale jiní dávno skřípou zuby. Nechtějí dřít ve vivanských továrnách a už vůbec nechtějí plodit další otroky. Kdybychom je kontaktovali...“
„Bylas neutralizovaná,“ vybafnul ohromeně Yz-anan. „Uklízela jsi na kocábce pořádkových sil. Jak to všechno, sakra, víš?“
Yola pokrčila rameny. „Kevanan Buzzoa není jen kapitánem na Heribidu. Zasedá v radě Systému. On spoluvytváří Systém. Na každého kuvucha má složku. Jsou jich stovky. Učila jsem se ty údaje nazpaměť. Vím, na kterých světech a ve kterých dolech, hutích a továrnách pracují ti vyřazení a vím, ve kterých pořádkových jednotkách a úřadech slouží ti poslušní. Taky vím, kde jsou ty ústavy, ve kterých drží děti. Kromě akademie na Jedvenu, kam chodí děti privilegovaných, jsou to spíš kasárna.“
Rozhostilo se ticho.
Kameňák Seen se na své vyztužené židli narovnal a vyprsknul. „Přetáhnout křížence?“
Yz-anan si uhladil už tak hladce sčesané dlouhé zelenošedé vlasy, syčivě vypustil vzduch skrze zuby a opatrně Yolu svým dlouhým kostnatým prstem poťukal po předloktí. „Akademie na Jedvenu? Opravdu znáš umístění těch dalších kasáren?“
Yola pomalu přikývla. „Existují výjimky, ale valná většina kříženců spokojená není, věřte mi. Můžeme je získat, pokud s nimi budeme jednat na rovinu. Výhodou pro nás je, že si už několik generací nesmějí vybírat partnery mezi vivany. Mohou se ženit a vdávat jen mezi sebou, protože Systém nechce, aby se geny pro talent vytrácely. Kdybychom je oslovili, nebudou tak rozpolcení, jako bývali dříve, protože mezi jejich současnými příbuznými žádní čistokrevní vivané nejsou.“
„Konečně něco, s čím by se dalo pracovat,“ obrátila se na Virakana Kalen. Potom se běska snad poprvé na Yolu zpříma podívala a řekla: „Protože to, s čím jsi přišla na začátku, byla pitomost.“
„Sestěhovat se na periferii, znamená, čekat, až nás přijdou vypálit,“ přisvědčil Yz-anan.
„Oslovit křížence, to je jiná,“ řekl váhavě Kerris. „A pokud znáš ty lokace... “
Kaměňák Seen třísknul do stolu. „Naši špehové se k tomu nikdy nedostali.“ Kameňák tu zastával post bezpečnostního poradce. Drue o něm prohlásila, že podezírá i sám sebe.
„Kříženci jsou nespolehliví a zkorumpovaní!“ zavrčel Virakan. „Darmo by nás znovu zradili!“
Strhnul se poprask. Yz-anan, Seen, Kerris a Kalen byli pro, Banner byl na vážkách, velitel byl zásadně proti. Co ho žere? Opravdu věří, že se jejich druh zregeneruje, pokud budou plodit více dětí? To je nesmysl. Antavité jsou stokrát méně plodní, než vivané. Je to logické vzhledem k tomu, že jsou relativně „nesmrtelní“. Yola uznala, že na uskutečnění Derrikova návrhu s enklávou je pozdě. Pokud by však zmobilizovali křížence, získali by početné a silné spojence a mohli by se v boji o znovuzískání svého území posunout dál. Dostala za úkol sestavit seznam kuvuchů a sepsat vše, nač si z jejich osobních karet vzpomene.
